-
NOVÁKOVINY ZASE OŽÍVAJÍ
Na Novákoviny poslední dobou nebylo moc času, to se ale nyní mění a web znovu ožívá.
Stávka? Proč ne - ale za něco jiného!
Ať už budou bossové dopravních odborů vyhlašovat stávku ve čtvrtek nebo kdykoliv jindy, je to pozoruhodný jev: prodavač ve vyjedeném krámu stávkuje za možnost brát si housky zadarmo. Obecně není generální stávka v krajní situaci špatný nástroj - a tady by se důvody jistě našly. Nehorázné rozkrádání státu politiky, do nebe volající korupce, nefunkční justice, neomezená moc velkých společností, byrokracie znemožňující podnikání... jedním slovem Balkán (nebo banánová republika, máte-li rádi příměry z druhého konce světa). Ale stávkou za stravenky odborářští papaláši jen chtějí předvést, že disponují početným stádem ovcí, které legalizuje jejich koryta a moc. Ze stejného důvodů jí tleskají i bolševici, socani a podobní týpci. Jestli jim na to zaměstnanci z dopravy skočí, pak není proč si stěžovat na politiky: máme jen takové, jaké si zasloužíme. Počasí pod kosmickým mikroskopem
Novou generaci meteorologických satelitů představuje zařízení GOES-P, které má v pondělí odstartovat z floridského kosmodromu na Cape Canaveral. Jde o vrchol současné kosmické techniky pro sledování počasí a s ním souvisejících jev?. Meteorologické satelity vybavené dokonalejšími přístroji a senzory s vysokým rozlišením by časem mimo jiné mohly omezit i taková překvapení, jako byly třeba nedávné povodně na Madeiře. Číst dál: Počasí pod kosmickým mikroskopem Přidat komentář
Co přijde po raketoplánech?
Nedávný let raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) byl jednou z posledních pilotovaných misí americké astronautiky. Ta úplně poslední se nejspíš uskuteční někdy na přelomu letošního a příštího roku - a co bude dál, zatím nikdo přesně neví. Když nedávno americký prezident Barack Obama zrušil program vývoje a letů kosmické lodi Orion, k jejímž cílům kromě ISS měl patřit také Měsíc i Mars, bylo už do vývoje vloženo 9 miliard dolarů. Další 2,5 miliardy pak bude stát ukončení vývoje.
Obama ale tvrdí, že soukromé firmy zvládnou cesty lidí na oběžnou dráhu levněji a lépe. Jaká je skutečnost? AKTA X
Britská vláda nedávno zveřejnila další část archivů týkajících se UFO, což navzdory obecnému přesvědčení neznamená létající talíře řízené malými zelenými mužíky, ale prostě jen neznámé předměty na obloze. Z mnoha tisíců odtajněných hlášení si pak agentury pro své zprávy vybraly několik, které už na první pohled podali nepříčetní magoři, zbylé prý byly špatně rozpoznané meteory, letadla, planeta Venuše a jiné běžné jevy. Stejně před časem dopadlo zveřejnění archivů amerických a francouzských. Proč tedy vlády tyto záznamy drží pod zámkem i desítky let? Jednou z odpovědí může být případ, který se odehrál na americkém Středozápadě koncem 80. let. Tehdy tamní farmáři začali nápadně často ohlašovat spatření UFO - a samozřejmě byli vzápětí patřičně zesměšněni. Teprve mnohem později vyšlo najevo, že letecké firmy tu zkoušely bezpilotní létající prostředek Cypher, který vypadá tak trochu jako pneumatika. Jinými slovy: ne každý, kdo vidí létající talíř, je blázen, nebo hlupák. A zdaleka ne všechno, co vypadá jako létající stroj neznámé konstrukce, je meteor, obyčejné letadlo nebo planeta Venuše. Nelze dokonce vyloučit, že je to létající stroj neznámé konstrukce.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Případ faraonových vrtulníků
Ve staroegyptském chrámu se údajně našly hieroglyfy zobrazující vrtulníky, ponorky, letadla a další moderní stroje. Že by tedy ve staré době opravdu existovaly technologie, které se svou vyspělostí mohly rovnat dnešním?´Fotografie s reliéfem oblet?la svět už před několika lety a dodnes je k vidění v mnoha záhadologických časopisech a knihách. Proč však k epochálnímu nálezu věda stále mlčí? Fotografie mají pocházet z posvátné staroegyptské lokality Abydos. Snímky vypadají velmi působivě: na kamenných zdech chrámu s typickými rysy egyptské architektury je vidět vytesaný hieroglyfický nápis s podivnými znaky, z nichž dva zřetelně připomínají letadlo, jeden vrtulník a jeden dokonce ponorku. Snímků existuje několik a většinou pocházejí od turistů, kteří lokalitu navštívili nezávisle na sobě. Zdá se tedy, že podivný nápis skutečně existuje. Je pravý, nebo jde o podvrh? Blažení ti, kdož uvěřili
Tohle není vtip, ale holá realita, přestože většina médií o této komické události jaksi opomněla informovat. Roku 2008 si skupina ekologistů pronajala obrovský ruský ledoborec Kapitan Chlebnikov, aby se mezi posledními zbytky tajícího arktického ledu rozloučila s polárními medvědy, které skleníkové plyny připravily o domov. Na palubě luxusní lodi dlouhé 123 metrů (samozřejmě poháněné fosilními palivy) s vyhřívaným bazénem, tělocvičnou a saunou, si během plavby pouštěli filmy o globálním oteplování a proslovy Al Gora. Radostně katastrofická nálada se však 29. května změnila v nefalšovanou paniku, když ledoborec uvízl v mimořádně silných krách. Ani motory o výkonu 24 tisíc koňských sil s tím nic neudělaly a klimatičtí alarmisté rázem vyprázdnili zásoby lodního baru. Loď se uvolnila teprve po několika dnech - víra většiny zúčastněných v globální oteplování přesto nedoznala trhlin. Zřejmě v duchu Evangelia sv. Jana, které říká: "Blažení ti, kdož neviděli a přesto uvěřili." Mimochodem: za poslední století ještě nikdy nebyla populace ledních medvědů tak početná jako je dnes. Chcete vědět víc? Čtěte následující článek "Globální oteplování je nebezpečný podvod"
Jan A. Novák
psáno pro Hospodá?ské noviny Globální oteplování je nebezpečný podvod
Pochybností o globálním oteplování způsobeném lidmi přibývá. Nejen další vydatná zima v průběhu několika posledních let, ale především série podvodů, které se provalily na klimatology navázané na OSN nutí k zamyšlení. Jsou miliardové částky do zmanipulovaného výzkumu, politických akcí a "prevenci" klimatických změn záchranou lidstva, fatálním omylem nebo obrovským podvodem? ŽIVOT VE VESMÍRU: ukázka z knihy
Nejpodivnější objevy z marsovských fotografií jsem si nechal na konec této kapitoly, protože to, co na nich je, vypadá jako čistá sci-fi. Tají se nad nimi dech: podivné černé útvary vyrážejí na jaře skrz led, tvoří jakési „keře“ o průměru několika desítek metrů a v létě zase mizí. Komu patří génius
Slavní rodáci, kteří vynikli v zahraničí, patří k zajímavým zvláštnostem místního vědeckého a technického folklóru: jsme hrdí nejen na Komenského, ale také na amerického zakladatele radioastronomie Karla Janskeho, na Josefa Ressela, který pracoval v Terstu, na objevitele slavné komety Luboše Kohoutka, který emigroval v roce 1970, a mnoho dalších. Zvláštní podkategorii pak tvoří "slavní Češi", kteří byli Němci nebo německy mluvící Židé, od Rabbiho Loeva, přes Gregora Mendela a Sigmunda Freuda až po leteckého konstruktéra Hugo Ettricha nebo fyzika Ernesta Macha. V rámci spravedlnosti ale budiž konstatováno, že v tom nejedeme sami: Srbové se s Chorvaty přou o to, komu patří Nikola Tesla, který vynikl ve Spojených státech, kde také měl občanství... Není nic divného na tom, že malé země nedávají velkým lidem prostor k rozletu - a středoevropský prostor se k tomu nějak obzvlášť nehodí. Určitě je i dobře, že slavné rodáky připomínáme a necháváme se jimi inspirovat. Ještě lepší by ale bylo, kdybychom jim už za jejich života poskytli takové podmínky, aby mohli vyniknout tady. Právě proto by se nemělo zapomínat, že tito géniové nám nepatří: v první řadě náleží všem těm, kdo jim rozumí (chtělo by se říci celému lidstvu, kdyby to neznělo tak obehraně), v druhé sami sobě, ve třetí národu, který jim poskytl podmínky k práci. Co je to ale za zásluhu - být zemí, z níž musel velký člověk odejít? Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Marconi nebyl první
Guglielmo Marconi je oslavovaný vynálezce bezdrátové telegrafie, který dostal i Nobelovu cenu - navzdory tomu, že soudní spory o prvenství neslavně prohrál. Marconi byl víc podnikatel než fyzik a jeho přínos spočíval především v tom, že dokázal cizí objevy komerčně využít.
Tajemství mistra Caravaggia
Vynálezů, které nějak předběhly data svého oficiálního zrození, přibývá. K dva tisíce let starému elektrickému článku z Bagdádu, parní turbině antického učence Herona nebo aerodynamicky dokonalému modelu letadla z říše faraonů se přidala i fotografie. Italský barokní malíř Caravaggio možná používal primitivní kameru a chemikálie citlivé na světlo - dávno před Niepcem a Daugerrem. A možná nebyl sám.
Opožděná dobročinnost
Zemětřesení na Haiti spustilo velkolepý ohňostroj dobročinnosti: celebrity se zcela mimořádně zviditelňují jinak než skandály, bývalí politikové znovu řeční k novinářům, příspěvky upisují lidé, kterým se ještě nedávno zdálo moc i 30 Kč pro svého vlastního lékaře a operátoři se pakují na dárcovských SMS. Bože, jak jsme dobří! Škoda, že pro mrtvé v Port-au-Prince trochu pozdě. A přitom mnozí (možná většina z nich) mohli žít, kdyby tamní vláda vyslechla varování vědců a místo kasírování úplatků a potírání politických konkurentů se věnovala krizovým scénářům, když už ne prevenci. Stát ležící v nebezpečné oblasti a přitom bez jediného geofyzika je bizarní zjev, přesto by stačilo, kdyby bylo aspoň zajištěno bezpečí pro práci odborníků ze zahraničí (když už tamním představitelům za boj proti masové kriminalitě nestojí vlastní občané). Pravda, tak osvícení politikové na Haiti ani v mnoha jiných zemích nejsou, což nám ale zase dává šanci pojmout pomoc postiženým jako velkolepou lidovou veselici. Nebo, umíte si snad představit davový koncert, jehož výtěžek by šel na na něco tak nudného a mediálně nevděčného jako je vzdělání geologa haitského původu, nebo sledování jakéhosi tektonického zlomu? Já ne, přestože by to bylo účinnější než pomoc dodatečná. Jenže zvrácená dobročinnost potřebuje akci. Bez katastrof, hromad mrtvých a trpících dětí není správná šou. Kosmický škůdce Obama
Sice to viselo ve vzduchu, přesto je to šok: Barack Obama chce zlikvidovat pilotovanou astronautiku USA. Škrt peněz na program Constellation, o nichž mluví "zdroje v Bílém domě", totiž zdaleka neznamená jen konec snů o návratu na Měsíc a o kolumbovské výpravě na Mars. Do programu spadá kosmická lo? Orion a nosiče Ares, které měly nahradit raketoplány také při výpravách na Mezinárodní kosmickou stanici. Příznačné je, jaké cíle Obama navrhuje místo toho: sledování klimatu a nebezpečných asteroidů. Přitom obojí NASA dávno dělá, navíc jde o témata poplatná víc hollywoodským filmům než realitě - a bez lodě to stejně dělat nejde. Prezident proto chce předat pilotované lety soukromníkům, kteří s tím však nemají žádné zkušenosti. V nejlepším případě by to znamenalo mnohaleté zdržení, v horším další katastrofy a mrtví astronauté. Proč to všechno? Obama potřebuje peníze na rozdávání bankám a chudým, což však jsou jámy mnohem nenasytnější než vesmír. USA se tak z kosmické supervelmoci stávají zemí třetího řádu daleko za Ruskem a Čínou: bez vlastní lodě a bez koncepce. Obama je možná jen populista, možná úmyslný škůdce - a voliči mu to nejspíš za pár let spočítají. Jenže to už bude pozdě, protože kosmické programy nejde zastavovat a rozjíždět jak elektrický vláček. Neví někdo o nějakém rychlejším řešení? Jan A. Novák psáno pro Hospodá?ské noviny Zemětřesení na Haiti vědci předvídali
Když se podíváte na satelitní snímek karibského ostrova, na němž leží Haiti a Dominikánská republika, možná vám bude nápadný řetěz jezer táhnoucí se od Barahony v Dominikánské republice až k hlavnímu městu Haiti Port-au-Prince - ano, toho, které bylo tak zle postiženo zemětřesením 12. ledna. Údolí vyplněné jezery se jmenuje Hispaniola rift valley (riftové údolí Hispaniola) a voda v jezerech je slaná, protože ještě před několika miliony let tu byla mořská úžina.
Jak je to možné? "Haiti leží na dvou deskách zemské kůry které se rychlostí jednoho palce (2,5 cm) za rok posouvají proti sobě," říká geofyzik Ross Sten z organizace US Geologickal Survey (USGS). V-7: Létající talíř pro Hitlera
Létající talíře jsou obvykle připisovány mimozemšťanům, nechybí ale ani názor, že jde o vynález veskrze pozemský. Pokud tomu tak, opravdu je, pak nelze vyloučit, že se zrodily na našem území. Podle některých pramenů je v okolí Prahy za druhé světové války vyvíjeli němečtí konstruktéři.
Temná strana baťovské legendy
Většina veřejnosti vnímá jméno Baťa jako monolitní symbol úspěšného podnikatelského rodu, jehož obuvnické impérium stále trvá. Realita je ale odlišná. Složité vztahy a soudní spory uvnitř dynastie přinejmenším zpochybňují postavení Tomáše Bati juniora, který byl za svého života (a stále je) zejména u nás často považován za ztělesnění firmy.
Počítačový model místo děda Vševěda
S větou začínající slovy "Počítačový model ukazuje,..." se setkáváme stále častěji. Připomíná pohádku o dědovi Vševědovi - neznalý vědec se ptá a zázračně chytrý počítač správně odpovídá. Tak nějak nejspíš lidé antiky přistupovali k věštbám delfské Pýthie a podobně dnes berou výsledky modelů: mají se jimi řídit ekonomové, politici, státy, svět. Jenže počítačový model není kouzelný dědeček, zato má hodně blízko právě k fungování věštírny v Delfách. Je to lidský výtvor se vším, co k tomu patří - a kupodivu pracuje skoro stejně, jen na vyšší technologické úrovni. Delfští kněží shromažďovali informace, na základě svých zkušeností z nich vyvozovali výsledky a ty si občas ještě upravili pro své potřeby. Model je (zjednodušeně řečeno) lidská zkušenost zakletá do stroje, je vytvořený na základě vědomostí své doby a hypotéz svých tvůrců, přičemž obojí obvykle bývá záhy překonáno. Počítač k tomu nic navíc nepřidává, jen toho umí sežvýkat hodně najednou a rychle. Správný tedy nemusí ani samotný postup konstrukce modelu, ani data, jimiž je krmen. O zlém úmyslu toho, kdo práci moderní věštírny řídí, ani nemluvě. Winston Churchill říkal, že věří jen té statistice, kterou si vlastnoručně zfalšoval - proti modelům je ovšem i ta nejsložitější statistika křišťálově průzračná záležitost.
Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Českoněmecké hádání o vykopávky v jeskyních
Svérázný český samouk Jaroslav Petrbok se během druhé světové války střetl s uznávaným německým archeologem Lotharem Zotzem ve sporu o metody zkoumání pravěkého osídlení. Odborný konflikt dostal ve vypjaté době širší rozměr - a dodnes ilustruje, že českoněmecké vztahy nikdy nebyly tak černobílé, jak jsou často líčeny. "Mohl by připomínat Masaryka - kdyby nechodil jak šupák a nemluvil jak dlaždič." Tak na archeologa a paleontologa Jaroslava Petrboka vzpomíná v internetové diskusi jeden z pamětníků jeho působení v Národním muzeu během 50. let. |