Ve vápenci vznikajícím před desítkami milionů let se sotva mohou nacházet lidské stopy - i malé dítě dnes ví, že lidé nemohli být současníky dinosaurů. A přesto takové stopy na různých místech světa existují. Jedna z lokalit se nachází i nedaleko od nás, poblíž slovenského města Martina.

Od nálezu záhadných stop v kameni na Slovensku uplynulo už několik desetiletí. Roku 1967 jakýsi T. Smiešok objevil nedaleko obce Koňská v okrese Martin prohlubně ve skále nápadně připomínající lidské stopy. Šlo o jedinou delší řadu otisků, z nichž přibližně tři údajně vypadaly velmi zachovale - dokonce tak, že byly zřetelné i anatomické podrobnosti.

Délka chodidla dosahovala jedenadvaceti centimetrů, šířka devíti centimetrů, široký palec a prostředníček údajně naznačují, že majitel nohy chodil často (nebo stále) bos. Podle populárního spisovatele a milovníka záhad Ludvíka Součka pak ale přivolaní geologové došli k senzačnímu závěru: hornina je vápenec, který se zformoval před přibližně 55 miliony let, tedy někdy na přelomu druhohor a třetihor.

Naproti tomu, primitivní lidské druhy se od opičích předků oddělily před asi pěti miliony let a stáří našeho rodu Homo sapiens (jemuž stopy zřejmě patří) je sotva sto tisíc let. Znamená nález u obce Koňská, že naše představy o vývoji člověka i ostatních živočišných druhů jsou mylné, že Darwinova evoluční teorie neplatí a že lidé ve skutečnosti žili na naší planetě společně s dinosaury?

 

Stopa pro budoucího krále

Záhadné stopy o obce Koňská zdaleka nejsou jedinými svého druhu. Například ve Skotsku u Algyllshire na vyvýšené skále s výhledem do krajiny v místě zvaném Dunadd, je stopa vtlačená v kameni směřující do otevřené krajiny. Pověst vypráví, že do ní vkládali nohu nejstarší skotští králové během korunovačních obřadů.

V okolí se nacházejí pozůstatky prehistorického osídlení, samotný původ stopy však je nejasný. Není ale bez zajímavosti, že zvyk vkládat nohu čerstvě inaugurovaného náčelníka do stopy vytesané v kameni je znám i z daleké Polynézie.

 

obr: Asi nejslavnější nález pravěké stopy podobné lidské z Paluxy River v USA. Zde ji ještě překrývá otisk chodidla dinosaura...

 

 

Záhadné stopy ve skále existují i v Irsku, ve Skandinávii, v Rumunsku, v Litvě a dalších evropských zemích. Ve francouzské oblasti Sabenelli se nachází skalní ostroh, na jehož plochém vrcholu je dokonce možné vidět okolo padesáti různých otisků lidských nohou.

Většinou jsou výrazně menší než u dnešních lidí; velikost kolísá od 15 do 25 centimetrů. Některé otisknuté nebo zobrazené nohy zřejmě byly obuté - pokud nejde jen o deformaci otisku způsobenou povětrnostními vlivy. Nejpodivnější ovšem je, že všechny míří jedním směrem.

 

- - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ: Text je zkrácenou ukázkou z knihy Putovanie po najvačších záhadách Slovenska, kterou vydalo nakladatelství XYZ

- - - - - - - - - 

Známý francouzský hledač pokladů a spisovatel Robert Charroux vyslovil doměnku, že stopy hluboké asi tři centimetry tu pracně vytesali příslušníci nějaké neznámé lidské rasy podle svých chodidel. Jaký to ale mělo účel, a proč mají shodnou orientaci, to už se asi nikdy nedovíme.

 

Záhada z Paluxy River

Asi nejslavnější případ údajných lidských stop otištěných v pravěké skále se nachází až za Atlantikem na území Spojených států. Lokalita Paluxy River u Glen Rose v Texasu je vyhlášeným nalezištěm stop dinosaurů. Ti zde před šesti desítkami miliónů let kráčeli mimořádně jemným bahnem na dně mělké laguny nebo pobřežní mělčiny, kterou později šetrně překryly další vrstvy usazenin.

Bahno pak zkamenělo a ještě později eroze odnesla vrstvu, jenž stopy po dlouhé miliony let zakrývala. Dinosauřích stop a dalších druhohorních fosilií je tu tolik, že místo dostalo název Údolí dinosaurů a stalo se národním parkem.

 

obr.: Dvojice šlépějí, kterou roku 1939 v Paluxy River odkryl paleontolog Roland T. Bird. Kreacionisté považují druhou stopu za lidskou, vědci soudí, že šlo o dravého dinosaura pronásledujícího býložravého tvora

 

 

Dinosauří stopy zajímaly především paleontology - na začátku minulého století zde ale došlo k nálezu, který sem přivedl i tisíce laiků. Velké stopy nápadně podobné lidským táhnoucí se ve skále společně s dinosauřími povzbudily odpůrce Darwina k tvrzení, že jeho teorie neplatí a že život byl opravdu stvořen během 6 dnů popsaných v biblické knize Geneze s tvůrčím záměrem. Kreacionisté, jak si zastánci této myšlenky říkají, patří ve Spojených státech k vlivným skupinám - a z Paluxy River si udělali poutní místo. Dokonce tu vybudovali i Muzeum stvoření shromažďující "důkazy" potírající Darwina.

Paleontologové oponují, že takzvané lidské stopy v Paluxy River jsou ve skutečnosti také dinosauří, které si někdo ovšem trochu upravil podle svých potřeb. Mají ale smůlu; "šlépěje pravěkých lidí" přinášejí do kraje mnohem víc dolarů, než nějací obyčejní dinosauři. Vůle po detailním objasnění záhady - nebo podvodu - tedy není příliš velká.

Většina paleontologů proto soudí, že ty nejpodivnější stopy z Paluxy jsou padělky (z nichž mnohé se navíc ještě ke všemu ztratily a zůstaly po nich jen nekvalitní fotografie). Zbytek jsou otisky stop dinosaurů deformované pozdější erozí, případy, kdy na jedno místo náhodně šlápli dva různí tvorové a podobně. Přesto je tu ještě mnoho nejasného (článek o nálezech z Paluxy River pro Novákoviny připravujeme).

 

Otazníky zůstávají

Slovenské pravěké stopy u Koňské ale už na první pohled představují úplně jiný případ než Paluxy River. V 60. letech těžko někdo mohl doufat, že z lokality udělá turistickou atrakci. Tím méně by ve státě ovládaném militantními marxisty došel uznání nález, který nahrává biblickému pojetí vzniku života. Padělek by připadal v úvahu snad jedině v případě, že autor byl duševně poněkud vyšinutý.

 

obr.: "Stopy obrů" z Paluxy River. Dnes se má za to, že šlo o podvrhy vytvořené jakýmsi Georgem Adamsem koncem 30. let minulého století 

 

 

Jinou otázkou je, zda stopy do kamene nebyly v dávnější minulosti vyryté s nějakým jiným cílem - například rituálním (viz zmíněná korunovace skotských králů), nebo pro označení významného směru. Takové případy jsou známé. Rovněž na Slovensku u Hermanovců v okrese Prešov stopa vytesaná do kamene mířila do místa, kde bylo vykopáno velké množství cenných předmětů z doby bronzové.

Už Ludvík Souček proto vyslovil podezření, že řetězec stop u Koňské ukazující na nedaleký vrch Kopa by mohl ukazovat k nějaké dosud neznámé jeskyni, v níž by mohly ležet prehistorické památky. Stále ale zůstává záhadou, proč tu jsou tak zřetelně zdůrazněné anatomické detaily nohy. Většina podobných značek totiž zobrazuje jen hrubé obrysy chodidla.

Je tedy zřejmé, že nález stop v kameni u Koňské by si zasluhoval podrobnějšího zkoumání - ať už geologického, paleontologického, antropologického nebo archeologického. Zatím ale téměř upadl v zapomnění a na své druhé objevení teprve čeká.

Jan A. Novák