Novákoviny

Když při havárii ropné plošiny Deepwater Horizon uniklo do vody obrovské množství ropných látek, vědci předvídali katastrofu - a pochmurné prognózy dostaly v médiích široký prostor. Nyní ukázalo, že nebude tak zle, ale optimistická zpráva už takovou publicitu neměla. Abychom byli přesnější: neměla publicitu žádnou, nanejvýš ji tu a tam použili technokraté k tvrzení, že znečišťovat můžeme bez omezení, protože Matka příroda si s tím vždycky nějak poradí. Ano, i tak se dá její vstřícné gesto vykládat, zvlášť pokud patříme těm, kteří mají na znečišťování ekonomický či jiný zájem. Obávám se ale, že si je lze vysvětlovat i jinak. Třeba tak, že disponuje mechanismy, jak zlikvidovat všechno, čeho je na světě moc a co škodí. A nemusí to být vždycky jenom metan. Přeberte si to jak chcete.

Jan A. Novák

Když loni v dubnu explodovala v Mexickém zálivu vrtná plošina Deepwater Horizon, uniklo do vody obrovské množství ropy a metanu. Zákonitě se vynořily katastrofické prognózy o vymření mořského života, zničení pobřežních ekosystémů, o vlivu na klima, nebo dokonce předpovědi strašící gigantickými vlnami poháněnými bublinami explodujícího plynu.

"Naše simulace pohybu ropy a metanu z vrtu v Mexickém zálivu ukazuje, že se vytvoří zóny bez kyslíku, kde zemře všechno živé, " tvrdil například v srpnu Robert Hallberg z Národní organizace pro atmosférický a oceánografický výzkum (NOAA). "Krize vyvrcholí v říjnu a bude odeznívat velmi pomalu, zřejmě řadu let."

Vyhynulý ob?í superžralok megalodon – nejv?tší paryba všech dob - je skoro stejn? populární jako dinosau?i, takže se  do?kal už i rolí ve filmových thrillerech.  Na filmovém plátn? úsp?šn? konkuruje žraloku bílému, kterého proslavil Spielberg?v film ?elisti. Ale práv? vztah mezi megalodonem a bílým žralokem p?edstavuje velkou v?deckou záhadu. Zatímco n?kte?í v?dci v??í, že sou?asný žralok bílý (p?ezdívaný pro své ob?asné útoky na lidi také bílá smrt) je blízkým p?íbuzným megalodona nebo dokonce jen jeho poddruhem, stále více odborník? se p?iklání k názoru, že tomu tak není.

    Myši, potkani a další hlodavci jsou sice zvířátka povětšinou lehce odporná, nicméně inteligentní, společenská a schopná předvádět populační exploze, takže mají mnoho společného s lidmi. Svědčí o tom i průběh pokusu, který s nimi vědci před časem udělali. Hlodavci dostali terárium s omezeným prostorem, avšak neomezenými zdroji všeho, co k životu potřebují. Podle očekávání se množili o sto šest a ke konci už v teráriu nebylo k hnutí. Nenastartoval se žádný autoregulační mechanismus krom? jediného: hlodavci ztratili vnitrodruhový respekt a vůči sobě navzájem uplatňovali brutalitu hodnou fantazie scénáristů akčních thrillerů. Přenesení tohoto poznatku na lidskou společnost se nabízí samo: vysvětluje se tím kriminalita, rostoucí záliba v brutalitě, nepříčetné vyvražďovací války v rovníkové Africe,,, - ale nejen to. Přelidnění nevede jen k růstu vnitrodruhové agresivity, ale i k ekologickým problémům, protože naše "terárium Země" neomezenými zdroji nedisponuje. Při troše zjednodušení se tak prakticky každý dá převést na společného jmenovatele, jímž je populační exploze: kdyby planeta živila 50 milionů lidí, mohli by znečišťovat do omrzení aniž by se to projevilo. U 50 miliard už bude vadit i to, že dýchají. Právě řešení populační exploze ale patří k těm vědeckým tabu, jimž je z "humanitárních důvodů" neradno se zabývat.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny