Novákoviny

Vynález hromosvodu je připisován americkému fyzikovi a státníkovi Benjaminu Franklinovi. V přibližně stejné době ale postavil toto zařízení i moravský kněz Prokop Diviš. Jeho světové prvenství se sice obhájit nepodařilo, i tak ale patří mezi vědce a vynálezce, jakých v naší historii nebylo mnoho.

Pravěká více než šest tisíc let stará kresba ve slovenské jeskyni Domica představuje nejen velkou záhadu, ale i unikát přinejmenším ve středoevropském měřítku. Přesto je širší veřejnosti jen velmi málo známá. Možná i proto, že o významu tří podivných abstraktních znaků nemají vědci příliš jasno.

V červenci se poprvé vydal na cestu americký rover Curiosity určený pro výzkum Marsu, Zatím sice jen ve speciálních prostorách Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně, ale příprava mise plánované na příští rok tím vstoupila do finále. Pokud vše půjde dobře, mohl by tento rover přinést odpověď na otázku, jak to je s životem na Rudé planetě.

Když prezident Obama zrušil program vývoje pilotovaného kosmického systému Constellation, prakticky zlikvidoval naději, že by se v dohledné době mohli lidé podívat na Mars. Veškerá tíha výzkumu Rudé planety tedy zůstává na strojích. Největší naděje vědci vkládají do dálkově ovládaných a částečně robotických vozítek - roverů. Astronauty pracující přímo na místě sice nenahradí, některé zajímavé poznatky ale přinést mohou. Je ovšem otázka, jestli je v jejich silách zjistit to nejdůležitější: byl někdy na Marsu život? Je tam ještě dnes? Vývojové týmy nicméně dělají všechno proto, aby se šance na objev organických látek nebo dokonce života co nejvíc zvýšila.

Se symbolem srpu a kladiva nemá levice problémy, přestože jde o originální vynálezy krvavé komunistické ideologie. Naproti tomu hákový kříž vzbuzuje emoce ještě více než půl století po válce, i když to je symbol, který provází lidskou civilizaci nejméně deset tisíc let.

Hákový kříž neboli svastika má zvláštní moc - dokonce i bez spojení s hitlerismem, který si jej vypůjčil od prastarých kultur. "Černý hákový kříž na rudém pozadí nejen upoutává zrak, ale rovněž působí mocným podvědomým účinkem," píše Frederic Spotts, autor knihy Hitler a síla estetiky.

Vědců opravdu světové úrovně v malé České republice tradičně není mnoho – a od neděle jich je ještě o jednoho méně. Když po dlouhé těžké nemoci zemřel teoretický fyzik Jiří Niederle, odešel v něm mimo jiné významný spojovací článek mezi zdejším jaderným výzkumem a špičkovými světovými pracovišti nukleární fyziky, především evropským střediskem CERN, v níž nějaký čas působil i ve funkci viceprezidenta. Kromě vlastní vědecké činnosti je proto spojován především s budováním mostů mezi českou a světovou vědou. „Ministr zahraničí akademie věd“ se mu také říkalo – a nebylo to ani moc přehnané.

    Jak jisté megafirmy potřebují víc a víc vnucovat své čtecí mašiny, množí se i "diskuse" o tom, jestli se blíží konec papírových knih. To může být samozřejmě otázkou jen pro nedovzdělance nebo lidi zaplacené těmito firmami - knihy byly, jsou a budou, alespoň pokud budou existovat lidé hodní toho označení. Už jenom proto, že text zaznamenaný na papíře (pergamenu, kameni...) má poctivou snahu být trvalou hodnotou, která si za svým obsahem stojí, zatímco binární kód stahovaný z neuchopitelného prostředí Sítě do čtecích forichtungů je manipulovatelný jak povětrná ženština a přímo si říká o svého Velkého Bratra a jeho Jámu pamětnici. A to ani nemluvím o tom, že v počítačovém světě se dnes formáty a systémy mění bezmála ob rok, tak že za pár desítek let by ze světa zmizely obsahy všech knih, které zrovna nějaký čas "negenerovaly zisk".  Velmi živě si dovedu představit, že by mezi nimi byly právě ty nejlepší... 

 Investigativního novináře a publicistu Stanislava Motla asi není třeba moc představovat - je známý jako reportér televizního pořadu Na vlastní oči, z časopisu Reflex a mnoha dalších médií. V pátek 3. září se v Tachově uskuteční jeho přednáška "AKTA X PO ČESKU" věnovaná tajemství jihlavských katakomb a dalším dosud nerozluštěným záhadám naší země. Podrobnosti najdete v pokračování tohoto textu.

Bylo to letos výročí pěkně kulaté a přece pořád marně čekám, kdy vypuknou oslavy. Y2K - už si vzpomínáte? Ano, právě před deseti lety se nenaplnily hrozby, že s příchodem nového tisíciletí zkolabuje všechno, co nějak souvisí s počítači. Měli bychom tedy dost dobrý důvod k oslavě výročí pořádné kocoviny z dalšího neuskutečněného konce civilizace. Strach to tehdy byl velký a tři písmena Y2K se už dlouho před zlomem letopočtu objevovala skoro stejně urputně, jako o nějaké to desetiletí dřív obrázky Vladimíra Iljiče Lenina.