Novákoviny

Krajina v okolí Štěchovické přehrady jižně od Prahy je romantická sama o sobě - ještě tajemnější nádech jí ale dodávají legendy o skrytých nacistických pokladech. A že na nich něco bude, o tom svědčí i skutečnost, že tu pátrala také komunistická StB a že pozdější hledači tu ve svých pokusech utratili milióny, jejichž původ patří k dalším záhadám mýtu známého jako štěchovický poklad. A že už v únoru 1946 se tu našel zakopaný archiv státního sekretáře pro Protektorát Čechy a Morava Karla H. Franka. Hledači ale věří, že mnohem víc toho v zemi ještě zůstalo.

Vyšehrad a Petřín jsou bezesporu nejtajemnější místa Prahy. K oběma kopcům nad Vltavou se vztahují pověsti o starých předkřesťanských kultech naznačující, že tu patrně stály jakési svatyně. Na Petříně po nich nezbylo nic, mnozí ale věří, že na Vyšehradě něco zůstalo: Čertův sloup v Karlachových sadech před proboštstvím. Představuje jedno z největších tajemství pražské historie a vzbuzuje pozornost nejen neobvyklým tvarem, ale i nápisem v neznámém písmu. Někteří dokonce věří, že jde o menhir - megalitickou památku patřící do podobné kategorie, jako slavné britské Stonehenge.

Pod pojmem megalitické památky si každý asi představí na prvním místě Stonehenge nebo bretaňský Carnac. Pár takových objektů se ale nachází i u nás, i když ne tak monumentálních. K nejpůsobivějším patří osamělý menhir nazývaný Kamenný pastýř (nebo také Kamenný slouha) nedaleko Klobuk u Slaného. Je vysoký úctyhodných 3,5 metru a stojí v rovinaté a bezlesé krajině, takže už z dálky jej snadno zahlédnete. Ze zelených nebo zlatých polí se k nebi tyčí černý monolit na špici lemovaný bílými skvrnami ptačího trusu, který z určitého úhlu vypadá jako hrozící prst. A z jiného zase jako zlověstně temná nahrbená postava.

Už v předminulém století proběhl dramatický spor o to, zda je kámen přírodním výtvorem, nebo památkou na nějakou neznámou pravěkou kulturu. Geolog J. N. Wondřich tehdy vehementně tvrdil, že objekt je jen tvrdší jádro nějaké skály, jejíž zbytek podlehl zvětrávání. Naproti tomu historik a zakladatel české archeologie Josef L. Píč (1847-1911) věřil, že jej tu úmyslně vztyčili dávní lidé. Roku 1898 tu proto provedl vykopávky, při nichž se prokázalo, že železitý pískovec, z něhož se menhir skládá, se v blízkosti nenachází. Kopané sondy také potvrdily, že balvan není výčnělkem podložní horniny, ale je zasazen v jejím sypkém nadloží. Od té doby šlo o umělém původu pochybovat dost obtížně.

Nedaleko Dobříše poblíž obory Aglaia se nachází podivný prastarý objekt, který by jistě zaujal i samotného Ericha von Dänikena i další lovce záhad. Nápadný  a jistě pracně zbudovaný elipsovitý val obklopený vodním příkopem neohraničuje žádné stavby a zjevně nemá ani obranný charakter. Přestože tabulka umístěná na lokalitě tu léta vytrvale hlásá, že jde o slovanské hradiště, skutečný smysl a původ prastarého objektu stále zůstává velkým tajemstvím. Má stavba něco společného s neméně tajmenými ringvaly ležícími na mnoha místech střední Evropy? Nebo dokonce s kruhovými megalitickými stavbami typu henge? Nevíme - ale rozhodně není na škodu věc prozkoumat přímo na místě.