Novákoviny

Kněžnu Libuši u nás zná asi každý, ale i její sestry byly - alespoň podle pověstí - podivuhodné ženy. Dnes se vypravíme na místo, o němž se věří, že bylo sídlem jedné z nich: bylinkářky a vědmy Kazi.

Už jsme zmínili, že letopočet vzniku proseckého kostela je nejasný. Jenže právě ten bychom potřebovali znát pro podporu hypotézy, že (stejně jako kostel v Dolních Chabrech na druhé straně Ládví) stojí na místě staršího předkřesťanské svatyně. Nezbývá tedy, než se na tuto záhadu podívat víc zblízka.

I když na samotném temeni vrchu Ládví vypínajícím se nad pražským Prosekem se žádný dávný objekt objevit nepodařilo, v minulých dílech tohoto seriálu jsme viděli, že na strategických přístupových cestách k němu z obou stran takové stavby byly. A že křesťanské kostely nejspíš stojí na místech mnohem starších svatyň. Mohlo by se zdát, že tím naše pátrání po tajemstvích kopce Ládví končí, protože další indicie chybí. Ale možná přece jen ne tak docela. S proseckým kostelem sv. Václava se pojí ještě několik dalších záhad. A i ty naznačují, že tu v dobách jeho stavby působily jakési vlivy přetrvávající z pohanských časů: stěny kostela zdobí hákové kříže…

Menhiry v Dolních Chabrech vypadají jen jako osamocený artefakt s nejasným původem i posláním, který nám toho o Ládví mnoho neřekne. Pokud ale vezmeme v úvahu, že nejstarší křesťanské kostely vznikaly na místech pohanských svatyň, pak máme najednou před sebou mozaiku mnohem pestřejší. Objeví se v ní i kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech.