Seminář "Návraty Zdeňka Horského" při příležitosti vydání dvou publikací významného českého historika astronomie se koná 9. února v Přírodovědecké fakultě UK (Viničná 7) od 13 hod. Týka se publikací "Koperník a české země" a "Historické vědecké přístroje v mikulovských sbírkách", které tu budou rovněž se slevou prodávány.
To, co je tam někde nad námi, si občas umí z lidské blbosti pěkně vystřelit. Relativně teplý prosinec ponoukl české klimatology k mediálnímu zviditelnění další studie o globálním oteplování, podle níž u nás bude brzy takové horko a sucho, že je třeba sypat ještě víc peněz betonové mafii na stavbu přehrad, abychom tu nepomřeli žízní. 10. ledna tyto "vědecké závěry" (v nichž i duše poměrně prostá nemá problém rozpoznat neviditelnou ruku zdejších průmyslových lobby) zveřejnily Hospodářské noviny - a vzápětí udeřily mrazy, díky nimž ani nejúplatnější oteplovači nebudou moci letošní zimu označovat za mimořádně teplou (což ostatně nebyly ani ty předchozí). Klimatologická tlupa, která se už stala na penězích získaných z oteplovacího vydírání závislá, si přesto jistě dál bude mlít svou - po vzoru církevních scholastiků ostatně už dřív vyhlásila dogma hlásající, že i ochlazování je vlastně jen zakuklené oteplování. Ale pro ty, kdo ještě zůstali při smyslech a mimo kolotoč "klimatických peněz", mohou být současné mrazy důvodem k zamyšlení: jak to tedy je - otepluje se, ochlazuje, nebo se neděje nic mimořádného?
Nejen staré časy měly své mýty a legendy - vznikají i v moderní době. K nejpůsobivějším patří příběh známý jako filadelfský experiment, vyprávění o lodi, která zmizela během vědeckého pokusu za druhé světové války. A i když vědci historku vyvracejí, stále jí věří tisíce lidí po celém světě.
Občas se rozhoří spor, zda jsou společenské vědy stejně exaktní, obtížné a významné jako vědy přírodní. Tvrzení, že by mohly být dokonce obtížnější a významnější vypadá na pohled ujetě - vždyť mají pověst útočiště lidí, kteří na techniku nebo přírodní vědy nestačí. A přece: přírodovědec zkoumá svět, jehož principy jsou dané, což mnohé usnadňuje. A i když ho Darwin předem správně varoval, že "příroda nám lže do očí" a Einstein vtipně poznamenal, že "Bůh je poťouchlý", jeden velký problém mu odpadá: pozitrony, molekuly, nebo minerály nemají touhy ani potřeby, což o lidských bytostech zkoumaných společenskými vědami říci nelze.
Pro ty, kdo mají rádi teplo, není současná vlna mrazů nic příjemného – na Mrazíka se možná dobře kouká v televizi (tedy, jak komu...), ale bližší kontakt s ním není nic moc. Může vás ale hřát vědomí, že mnoho živočichů si musí i bez kabátu poradit s mnohem nižšími teplotami.
Rekordmanem asi je bezobratlý živočich želvuška, která přežije osmihodinové ponoření do kapalného hélia (-267 stupňů Celsia). Tučňák císařský žijící v Antarktidě sedí na vejcích bez jakékoliv ochrany při teplotách okolo -40 stupňů Celsia. Skokan lesní ze Severní Americky přežívá zimu zmrzlý na teplotu i desítek stupňů pod nulou.
Rekordmanem mezi studenokrevními vodními obratlovci jsou ryby v oblasti Antarktidy, které mají v krvi proteiny fungující jako nemrznoucí kapalina. Tak třeba ryba Macropteris maculatus běžně žije ve slané vodě teplé -1,8 stupňů Celsia.
I spát se dá bez topení a při otevřeném okně - při správné genové výbavě: tělesná teplota sviště během zimního spánku klesá na +4 stupně Celsia
Už je ti teplo, děvenko?
(Figurka v titulku je dílem výtvarnice Judy Raley)
Před časem médii proběhla zpráva agentury DPA, že tým německých vědců na pravěké lebce objevil stopy neurochirurgického zákroku. Pacient žil před před přibližně 4500 lety, tedy v mladší době kamenné, kdy "chirurgové" měli k dispozici pouze pazourky. A přesto se rána zjevně zahojila, takže majitel lebky šťastně přežil. Zdaleka nejde o jediný nález tohoto druhu - náročnou a nebezpečnou operaci zvanou trepanace prováděli lidé celá tisíciletí na různých navzájem vzdálených místech světa. Odkud se znalost riskantního postupu vzala a k čemu trepanace sloužily, je stále záhadou
Od počátku 60. let minulého století se poměry v tehdejším Československu začaly nenápadně lepšit. Díky tomu bylo aspoň tu a tam možné se znovu začít veřejně zabývat i parapsychologickými tématy. Badatelé na tomto poli to ale stále neměli lehké. poprvé ale také vznikly oficiálně uznané (a veřejně přiznané) subjekty, které se bádání na poli mimosmyslového vnímání věnovaly.
O Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se nějak přestalo mluvit, pořád ale funguje. Připomenout si to můžete na těchto úchvatných záběrech noční tváře planety Země pořízených z její paluby: osvětlená velkoměsta, záblesky bouří, polární záře, svítání... Trochu nadhledu nikdy neuškodí - a tenhle je navíc i krásný.
V komunistickém Československu byla psychotronika vyhlášena za buržoazní pavědu odporující dialektickému materialismu - a běda tomu, kdo by se jí chtěl zabývat. Ovšem jen oficiálně. Ve skutečnosti se tajné služby o tento výzkum intenzívně zajímaly.A když papalášům přestalo zdraví sloužit, většinou šly poučky marxismu-leninismu stranou.
Tak ohle stojí za podívání. Jednak jako ukázka možností videotechniky - ale i jako relaxace v uspěchané době a připomínka toho, že krása nemusí být jen na stránkách strakatých časopisů a v nabídkových katalozích.
Home
