Podzemí řeckého ostrova Kefalonia ukrývá velkou záhadu: tajemný "stroj" který nasává mořskou vodu, čerpá ji do výšky a o několik kilometrů dál vypouští zpět do moře. Na první pohled jedno z tvrzení barona Prášila, ale není to nic než pravda - přestože podle zdravého rozumu pod úroveň hladiny moře už jeho voda nemá kam padat. Jev, který je zcela nezávislý na přílivu a odlivu, větru, vlnách, či jiných zjevných silách, je odedávna považován za jeden z nejzáhadnějších divů přírody Středomoří.
Rok 2020: přicházíte ke svému robotickému vozu a jako každé ráno mu řeknete, kam vás má odvézt. A ono - jako každé ráno - nejdříve odpoví: "Kam ten spěch, internetový obchod mého výrobce nabízí skvělé nové šampóny na můj lak. Měl bys mi je nejdřív objednat. Podívej, jak vypadám."
Za celý rok tu je jen 8 bezvětrných dní, zato 50 bouří. Při každé z nich do observatoře na vrcholu uhodí v průměru 5 blesků. Zdejší Němci proto Milešovce říkali Donnersberg, Hromová hora. Pojmenování také nápadně připomíná boha Donara, který byl staroněměckou obdobou známějšího skandinávského boha bouří a blesků Thora.
K záhadám mayských pyramid v polovině srpna přibila další. Archeologové z Autonomous University of Mexico oznámili, že pod svatyní El Castillo objevili rozsáhlé podzemní prostory. Badatelé se domnívají, že pyramida byla úmyslně vztyčena nad vodní propastí, aby propojila nebe s podzemím.
Vlna veder sváděla ke koupání - a v poslední době přitom nebylo těžké narazit na stvoření ne nepodobné představám režisérů sci-fi filmů o podobě mimozemského života. Bližší pohled dojem kosmické exotiky ještě posílí: povrch těchto žlutavých slizovitých koulí tvoří stovky miniaturních trubiček opatřených věnci malých chapadel. Je to něco, čeho bychom se měli bát?
Císařská rokle v Českém krasu mě vždycky děsila i přitahovala zároveň. Když se do ní vydáte ze strany jejího vyústění do údolí Berounky, povede vás malý potok, který z ní vytéká - a který vás také spolehlivě (i když místy trochu krkolomně) dovede k jejím největším záhadám.
Jedním z tvorů, které máme pevně spojené s představou dovolené u moře, je medúza. Málo se ví, že tento rosolovitý tvor žije vzácně také u nás. Pokud tedy při koupání potkáte ve vodě malou medúzku, rozhodně to nemusí znamenat příznak pominutí smyslů. Právě v letních měsících je totiž největší naděje na spatření tohoto živočicha - a letošní horké počasí pravděpodobnost ještě zvyšuje.
Že se v kometách vyskytují organické molekuly, to vědci v poslední době připouštěli stále častěji. Údaje ze sondy Philae ale překonaly všechna očekávání: jsou tam i velmi složité molekuly a v nečekaně velkém množství. Hypotéza, podle které za svou existenci vděčíme kometám, tak získala na síle.
Téma vražd představuje osvědčený magnet na čtenáře, zvlášť pokud to nejsou ty poněkud překombinované zločiny vymyšlené autory detektivek, ale skutečné případy. Naše historie na ně není chudá - a když se námětu chopí zkušený autor, jakým Vladimír Liška bezesporu je, pak se dá očekávat čtení vzrušující i poučné zároveň.
Stávají se i horší věci: tsunami, zemětřesení, asteroid... dinosauři a Japonci by mohli vyprávět. Teď se máme vlastně skvěle, protože přicházejí jen nové Windows. Takže nás čekají upgrady aplikací (které mívají zvláštní schopnost být vždy horší než předešlé verze), při té příležitosti sem tam nějaké to zatoulání dat a možná i koupě nových periferií, protože k těm starším výrobci rádi zapomínají přidělat nové ovladače. Na rozdíl od dinosaurů to nejspíš přežijeme, co víc si přát...
Zdálo by se, že věřit na reálnou existenci Járy Cimrmana je stejně naivní jako věřit na Ježíška. Přesto má toto fiktivní postava reálnou předlohu: Jakub Hron Metánovský skutečně žil a jeho tvorba i životní dráha se Cimrmanovým aktivitám nápadně podobá.
Konflikt mezi euroamerickou a islámskou civilizací se nebezpečně rozjíždí a spolu s ním i propaganda mířící na nižší pudy. Její častou součástí je tvrzení, že „oni“ jsou za námi přibližně o půl tisíciletí pozadu. Nic však není tak vzdálené pravdě – byly časy, kdy my jsme byli za nimi pozadu možná ještě o víc. Je nutné si to uvědomovat přinejmenším ze dvou důvodů: jednak podceňování (kohokoliv) se obvykle nevyplácí, jednak není dobré vidět v islámském světě jen homogenní nepřátelskou masu, a tak je zahánět imámům do stáda.
Průlet sondy New Horizons kolem Pluta je historický úspěch americké kosmické agentury - ale možná také labutí píseň výzkumu vzdálenějších koutů sluneční soustavy. Díky škrtům Obamovy administrativy jsou současné výsledky NASA jen dozníváním staré slávy.
Už dlouho jsem sem nedal žádnou povídku, tak to napravím: je léto, dovolené, nejlepší čas na oddechovou četbu I tentokrát to bude horor - i když zas tak úplně vymyšlený není...
Pokud ještě nevíte s čím budete fotografovat na dovolené a nechcete do fotoaparátu moc investovat, pak tohle by mohl být docela dobrý tip. Nikon Coolpix S33 je zamýšlený jako rodinný nebo dětský přístroj, ale jeho schopnosti jdou vysoko nad rámec cenové kategorie, v níž se pohybuje. Takže i kdybyste ho při nějakém divokém dobrodružství zničili, tak vás to nepoloží.
Přinejmenším některé staré kultury prokazatelně znaly způsoby výroby elektřiny, které jsou dnes na okraji zájmu, nebo o nich víme jen velmi málo. Patří mezi ně především elektrické vlastnosti krystalů některých nerostů - ale třeba i obyčejného cukru.
Nedávný průlet sondy New Horizons kolem Pluta možná pomůže vyřešit i otázku, která astronomům zvedá hladinu adrenalinu už pěknou řádku let: k jakému objektu výprava vlastně směřovala. Odborníci se totiž pořád nemůžou shodnout, jestli je Pluto planeta, kometa, trpasličí planeta nebo něco úplně jiného.
Radostnými výkřiky "New Horizons odpálena!" a "Na cestě k Plutu! " oznámily v lednu 2006 webové stránky kosmické agentury NASA start kosmické sondy New Horizons k nejvzdálenější planetě sluneční soustavy. Pak byla mise většinovou veřejností šťastně zapomenuta, ale nyní se opět vynořuje nad hladinu mediálního zájmu. Devět let poutě mrazivou prázdnotou končí - automat je u hlavního cíle dlouhé cesty. V úterý 14. června sonda proletí kolem planety a zamíří dál: k tělesům v oblasti známé jako Kuiperův pás.
