Novákoviny

Že se v kometách vyskytují organické molekuly, to vědci v poslední době připouštěli stále častěji. Údaje ze sondy Philae ale překonaly všechna očekávání: jsou tam i velmi složité molekuly a v nečekaně velkém množství. Hypotéza, podle které za svou existenci vděčíme kometám, tak získala na síle.

"Kamery experimentu CIVA ukazují terén, kterému dominují černé shluky organického materiálu," informovali vědci z francouzské Národní agentury pro vědecký výzkum (CNRS). "Vyskytují se tu v nečekaně velkém množství - dosud se předpokládalo, že organické molekuly jsou na kometách spíš řídce rozptýlené v ledu. Přitom všechny nalezené látky představují  stavební kameny sloučenin důležitých pro vznik života jako jsou  cukry, aminokyseliy a DNA."

Alkohol, aceton a jiné dobroty

Přistávací modul Philale je součástí evropské mise Roseta ke kometě 67P/Čurjumov - Gerasimenko, na jejíž povrch dosedl v listopadu loňského roku. Manévr neproběhl úplně podle očekávání; stroj se nedokázal přichytit, díky nízké gravitaci se odrazil a dopadl do míst, kde s ním bylo později ztraceno spojení. Nedávno však nečekaně znovu vyslal obsáhlý soubor dat, který byl mnohem komplexnější, než ten listopadový.

obr: Snímky, které odeslal přistávací modul Philae z povrchu komety  67P/Čurjumov - Gerasimenko, ukazují útvary, jaké bychom na Zemi hledali jen těžko

Foto: ESA

"První údaje z povrchu komety jsme obdrželi 25 minut po kontaktu s kometárním jádrem," říkají vědci z CNES. "Šlo o data z přístroje COSAC provádějícího chemickou analýzu částic, které se během přistávacího manévru pasivně dostaly do kontaktu s jeho senzory. Předpokládáme, že pocházely z oblaku materiálu zvířeného prvním nárazem modulu."

Detektor tehdy odhalil 16 organických sloučenin ze šesti základních skupin: byly tu alkoholy, karobonily, aminy, amidy, nitridy a izokyanidy. Přitom čtyři tyto sloučeniny byly na kometách zaznamenány vůbec poprvé - šlo o aceton, acetamid, methylisokyanát a propionaldehyd. Všechny představují tzv. prekurzory (látky pro syntézu) základních kamenů života jako jsou cukry, aminokyseliny a DNA.

Snímky z vysílací relace zachycené letos v červnu pak ukázaly, že v místě druhého dopadu sondy se organický materiál nachází přímo na povrchu - a to v množstvích, jaká nikdo nepředpokládal. Přístroj COSAC přitom našel dusíkaté látky, ale žádné sloučeniny obsahující síru. Naproti tomu detektor ROSINA na palubě mateřské sondy Rosetta stále se pohybující v blízkosti komety přítomnost síry zaznamenal. Naznačuje to, že složení povrchu je velmi různorodé a nejsou tedy vyloučené ani další překvapující objevy.

Různorodost povrchu prozrazují i data získaná během přistávacího manévru Philae. Místo prvního dopadu modulu, které dostalo jméno Agilkia, pokrývaly hroudy s průměrnou velikostí 20 centimetrů. Po několika odrazech ale stroj skončil na lokalitě nazvané Abydos s tvrdým povrchem.

Překvapení přineslo také radarové zkoumání nitra komety při experimentu CONSERT. Ten ukázal, že i když je povrch rozeklaný, posetý puklinami všech velikostí a velmi členitý, uvnitř je kometa nečekaně homogenní. Současně ale jádro obsahuje velké množství pórů - 78 až 85 procent.

Kosmická kolébka života

Komety jsou v podstatě zbytky "nespotřebovaného" materiálu, z něhož se formovalo Slunce a planety. Objev tedy dokazuje, že složité organické molekuly byly přítomné už v mračnu mezihvězdné hmoty, které později vytvořilo sluneční soustavu - a to v nečekaně velkém množství a koncentracích.

obr: Okolí místa přistání modulu Philae. Chemická analýza odhalila velké množství složitých organických sloučenin

Foto: ESA

Na planety do jejich prvotních oceánů se látky nedostávaly v podobě jednotlivých molekul řídce rozptýlených v kometárním ledu, ale už jako hroudy vysoce koncentrované směsi organických látek, v níž snadno docházelo k dalším reakcím. Badatelé z CNES soudí, že pro rychlý vznik života to nejspíš mělo zásadní význam.

Údaje, které nejspíš zaujmou astrobiology, přineslo také radarové měření elektrických vlastností nitra komety. Odpovídají určitému typu meteoritů, jimž se říká uhlíkaté chondrity a které také představují zbytky oblaku mezihvězdné hmoty, z něhož se zformovala sluneční soustava. Přitom v mnoha uhlíkatých chondritech byly rovněž nalezeny složité organické sloučeniny - až do úrovně aminokyselin. Jádro komety tedy zřejmě má podobu jakési houby tvořené směsí vodního ledu a uhlíkatého materiálu s vysokým obsahem organických sloučenin. To otevírá široké možnosti pro formulování nových hypotéz týkajících se vzniku života.

Už výsledky získané při analýzách uhlíkatého chondritu Murchisson, který dopadl roku 1969 v Austrálii, vzbudily svého času velký rozruch. Nejenže obsahoval aminokyseliny, ale organické látky v něm také vykazovaly převahu levotočivých forem (stáčejících rovinu polarizovaného světla proti směru hodinových ručiček). Živé organismy na Zemi obsahují výhradně levotočivé molekuly, zdá se tedy, že levotočivost přišla už hotová z vesmíru.

Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v uhlíkatých chondritech objevili fosilie primitivních mikroorganismů, mainstreamová věda se ale k těmto údajům staví rezervovaně. Nicméně nové údaje z mise Rosetta naznačují, že množství a koncentrace organických látek společně se složením a pórovitostí kometárního jádra mohly při vzniku života sehrát významnou, nebo dokonce rozhodující roli.

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

obr: Schéma ne zcela vydařeného přistávacího manévru Philae

You have no rights to post comments