Hrozba i naděje: od roku 1940 žije lidstvo s plutoniem
Objev uměle vyrobeného prvku většinou vzruší jen fyziky – první z nich ale zásadním způsobem ovlivnil moderní dějiny lidstva. Roku 1941 byla na University of California at Berkeley vědecky potvrzena existence plutonia, které se tam podařilo připravit o dva měsíce dřív, v roce 1940. Nový prvek pak otevřel cestu k mírovému i válečnému využití a zásadně ovlivnil další vývoj lidské civilizace Číst dál: Hrozba i naděje: od roku 1940 žije lidstvo s plutoniem Přidat komentář
Tajemné podzemí pod Troskami
Trosky si o nějaké ty podzemní chodby přímo říkají - a pověsti, které se k nim vztahují, jimi opravdu nešetří. Podle nich majitelé hradu tušící příchod nejistých časů nechali razit několik velmi dlouhých únikových štol na všechny strany. Měli při tom ulehčenou práci, protože už dřív si v podzemí vyhloubili základnu čerti, kteří z nápadné skály podnikali průzkumné lety při pátrání po adeptech na umístění v pekelných kotlích. Proto tu někde - někteří dokonce vědí, že na jižním svahu pod hradem - má být jáma vedoucí přímo do pekla, kterou občas prozrazuje plamen unikající z přetopených kotlů. Ta je také zdrojem negativní energie neblaze ovlivňující lidskou psychiku. A kdyby vám ani tohle k mrazení v zádech a husí kůži nestačilo, tak tu prý najdete i bránu vedoucí do jiných časoprostorových dimenzí. Tajemství závěti prezidenta Masaryka
Tradice přestárlých senilních prezidentů je v naší zemi velmi dlouhá. Tomáš Garrigue Masaryk sice všechny své následníky na prezidentském postu intelektuálně i vzděláním vysoce předčil, nakonec ale ani jemu se tento smutný osud nevyhnul. S jeho smrtí je navíc spojené znepokojující tajemství, které dodnes zůstává nezodpovězené. Co odkázal v zapečetěném dopisu "tatíček Masaryk" svému národu? Karel Absolon: Posedlost podzemím a pravěkem
Asi nejvýznamnější český archeolog a speleolog, pravděpodobně první moderní popularizátor vědy u nás - to byl profesor Karel Absolon. Objevitel Věstonické venuše, muž, který prorazil cestu k podzemní řece Punkvě a na dno propasti Macocha. A především vědec, který před kabinetním tichem dával přednost terénní práci a komunikaci s veřejností. Nejspíš i proto má česká věda se vztahem k němu dodnes problémy. Láska zakončená explozí
Navečer 1. února 1620 otřásl Jičínem strašlivý výbuch.Z jičínského zámku zbyly jen trosky, v nichž ležela roztrhaná těla, další lidé umírali na následky zranění v následujících dnech. Celkem zemřelo 41 lidí, řada budov v okolí byla poškozena. Město zažilo explozi, jaká byla do té doby nevídaná a stala se realitou až mnohem pozdějších válek. Tentokrát ale ještě o žádnou válku nešlo; na počátku tragédie byl příběh, kde šlo o majetky, lásku a další věci, které by se hodily spíš do nějakého pokleslého televizního seriálu. Další články... |