Novákoviny

Nejvíc údajů o nemanželských dětech se ze středověku pochopitelně dochovalo z prostředí panovnických rodů. Je z nich patrné, že manželská svátost se tu brala velmi pragmaticky. Panovnická manželství sloužila politickým cílům, z nichž nejdůležitějším bylo zplodit mužského potomka pro pokračování dynastie.

Na city tu obvykle nezbývalo místo - ale i král je jenom člověk, a tak míval četné milenky. Některé z nich si vydobyly i dlouhodobější přízeň a nemalý politický vliv u dvora. Udržet si ostatně panovníkovu náklonnost trvale vyžadovalo víc než jen sex.

 Platí to i o českých panovnících. Kronikář Přibík Pulkava z Radetína například o králi Přemyslu Otakarovi II. (1233-1278) napsal: "Protože byla (Markéta, Přemyslova právoplatná manželka) neplodná, připisovala hanu neplodnosti manželovi.

Když se to Přemysl dověděl, řekl jí, ať mu dá jednu ze svých dívek a tak během roku vyzkouší jeho plodnost či neplodnost. Ona souhlasila a dala mu tu, kterou milovala víc než ostatní, dceru pana z Kuenringu z Rakous (Anežkou). V prvním roce s ní zplodil syna Mikuláše, jehož později učinil vévodou opavským...

Zplodil s ní také tři dcery, z nichž jednu dal panu za Strakonic, druhou panu z Vartenberka, třetí pak panu Vackovi z Kravař. A tak hana neplodnosti, která dříve na manželovi lpěla, byla připsána královně..."

Markéta byla o 29 let starší než její manžel, což asi nejlépe ilustruje politickou povahu panovnických sňatků té doby. V jejich příběhu vidíme vlastně jen opakování příběhu starozákonního Jákoba a Ráchel: neplodná manželka sama dodá náhradnici, protože zrození dědice stojí i nad manželskou svátostí.

Přidělení Přemyslových nemanželských dcer předním šlechticům, stejně jako hodnost syna Mikuláše nijak nenaznačuje diskriminaci levobočků.

Počet Přemyslových nemanželských dětí také prozrazuje, že vztah s manželčinou favoritkou zjevně trval mnohem déle než rok, na který mu byla manželkou nezištně zapůjčena. Dlouhodobě to ale nepředstavovalo řešení - následníkem trůnu levoboček být nemohl.

Budiž Přemyslovi ke cti, že o to usiloval, papež ale Mikulášovo následnické právo na český trůn nepotvrdil. Zato svolil k rozvodu s Markétou, o níž se pak král velkoryse postaral. A v zápětí pojal za manželku vnučku uherského krále Kunhutu z rodu Rurikovců (1245-1284).

Z tohoto manželství se narodil pozdější král Václav II. (1271-1305). Ten se mohl rovněž pochlubit levobočkem. S milenkou Anežkou měl syna, který se stal olomouckým biskupem. Nemanželský původ tedy nebránil dokonce ani církevním funkcím - ovšem pokud jste měli správného tatínka.

Jan A. Novák

Úryvek z článku pro časopis Naše rodina

obr: Přemysl Otakar II.

You have no rights to post comments