Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Komentáře

KDO VRTÍ ČESKÝM PREZIDENTSKÝM PSEM aneb LUKOIL NA HRAD!

presid1

Ať už chtěl Václav Klaus amnestií dokázat cokoliv (možností se nabízí docela hodně), jedno se mu určitě povedlo: názorně předvedl, že i u nás může prezident mnohem víc než jen potřásat pravicemi jiných prezidentů. Z tohoto hlediska je přímá volba na první pohled krokem k otevřenější demokracii. Což vypadá pozitivně, dokud člověku nedojde, že tentokrát už nikdo nebude moci říkat "tohle není můj prezident" (jak dosud bývalo v kraji zvykem), ale naopak "jaký národ, takový prezident". Přitom už teď je zřejmé, že výsledek bude skoro určitě prů..., no dobře, průšvih.

Strach z Apokalypsy prozrazuje nemocnou civilizaci

konhn1

Aktuální termín dalšího z mnoha konců světa nabývá poněkud nečekaný význam: jedním z těch, kdo se na něj připravovali, byla i matka newtonského střelce Adam Lanza. Právě z jejího arzenálu nachystaného na očekávané zhroucení civilizace pocházely jeho smrtící automatické zbraně. Zdánlivě nepříliš silná souvislost školního masakru s apokalyptickým třeštěním davů má ve skutečnosti silného společného jmenovatele: cvoci hlásající konec světa se sice objevovali ve všech dobách, ale jen v dobách nemocných nacházeli hojnost věřících. A těch je dnes obzvlášť požehnaně. Ukazuje také, že apokalyptickým předpovědím není radno se posmívat, protože v nemocných dobách mají sklon naplňovat se už pouhým svým vyslovením.

KONEC SVĚTA UŽ BYL

konn1Datum konce světa se neodvratně blíží a přátele Apokalypsy zřejmě čeká další zklamání. Můžu jim to trochu ulehčit: co když konec světa už byl a oni si toho jen nevšimli? "Ani to nemusí bouchnout, někdy to jen tak trochu zakníkne, " napsal v minulém století Thomas S. Eliot, britský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu. Zemřel roku 1965 a možná že díky tomu těsně propásl okamžik, kdy to začalo tiše kníkat.

Zachraňte Unii (před ní samotnou)

eu

Být eurooptimistou není lehké samo o sobě - a poslední dobou dělá Unie všechno pro to, aby to svým příznivcům co nejvíc ztížila. Žárovkami počínaje a vstřícností k rozpínavým muslimům konče. Občas to vypadá, že ji nezaložili proto, aby evropskou civilizaci chránila, ale aby ji řízenou autodestrukcí demontovala zevnitř.

Líbánky smrti mezi komunisty a socany

socan1

Kytice, přípitky, polibky, rozářené úsměvy... tak vypadají konce všech zasedání v krajích, kde rudí soudruzi zrovna dojednali spolupráci se svými oranžovými bratry z ČSSD. Radost bolševiků se dá pochopit - radost socanů je ale výraz historické nepoučitelnosti, ne-li něco ještě mnohem horšího. Možná nějak podobně se členové ČSSD radovali na slučovacím sjezdu jejich strany s KSČ v červnu 1948. Většinu z nich pak smích brzy přešel. Což si sice za svou naivitu zasloužili, ale bohužel na to doplatila celá země. A to tak důkladně a nenapravitelně, že se dnes zase se vrací do podobného bodu dějin.

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates from JoomlaShack.com