Recenze: balónem na severní pól
- Kategorie: Tipy a varování
- Vytvořeno 11. 11. 2026 19:44
Blíží se konec 19. století, největším cílem objevitelů, cestovatelů a dobrodruhů je severní pól, jenže po ledě se tam dostat nedaří. Tehdy přijde švédský inženýr Salomon August André s odvážnou myšlenkou: doletí tam balónem. Společně s dalšími dvěma badateli opravdu odstartoval - a jejich mrtvá těla se našla až po 30 letech. Ale proč zemřeli uprostřed dostatku zásob a vybavení, zůstává záhadou dodnes. O tom je kniha švédské autorky Bei Uusma, která se jmenuje Expedice - můj milostný příběh.
Historie nešťastné vzdušné výpravy na severní pól je dobře známá především ve Švédsku, ale i u nás už v 70. letech minulého století o ní vyšla sice beletristická, ale faktograficky skvěle podložená kniha Let inženýra Andréeho, kterou napsal švédský autor Olof Sundman (1922 - 1992). Z jeho poněkud psychologizujícího textu je cítit určitý despekt k podniku, který zaujímá také většina dnešních odborníků a který kdosi vyjádřil konstatováním, že šlo o nejméně vydařenou polární výpravu všech dob. Jiní kritikové tak decentní nebyli a Andréeho rovnou označili za šílence.
Jenže to je hrubě nespravedlivé. Andrée měl svou výpravu promyšlenou do nejmenších detailů, což ostatně dokládá i samotný průběh expedice: balón Orel sice po několika málo dnech selhal, ale jeho velitel a další dva členové výpravy přežili následujících několik měsíců namáhavého a nebezpečného pochodu k nejbližší pevnině, aniž by trpěli nouzí. A to i navzdory skutečnosti, že se pohybovali v prostředí, o kterém se toho tehdy moc nevědělo. Dodnes není jasné, proč zemřeli, když jejich ostatky ležely vedle bohatých zásob potravin a na svou dobu slušné polárnické výbavy.
obr: Orel startuje. Dobová ilustrace
Ale kouzlo příběhu strojního inženýra a vzduchoplavce Augusta Salomona Andréeho, vědce a fotografa Nilse Strindberga a inženýra, meteorologa a sportovce Knuta Fraenkela není jen ve faktech. Současně je v Andréeho snu o vzdušné polární výpravě také (nebo možná především) cosi typického pro dobyvatelského ducha steampunkového "století páry a elektřiny", něco až verneovského: nad nepřátelskou ledovou pustinou, v níž doteď odvážní polárníci trpěli a umírali, nyní pluje balón se třemi ležérně oděnými vědci, kterým gondola poskytuje veškeré pohodlí - včetně bohatých zásob portského darovaného švédským králem...
Dovedu si představit, že právě tohle se stalo největším magnetem Andréeho příběhu pro lékařku, výtvarnici a spisovatelku Beu Uusma. Ta přiznává, že její posedlost výpravou postupně získala až iracionálně nutkavou podobu - což je také důvod, proč má její kniha poněkud zavádějící podtitul "Můj milostný příběh". Ve snaze odhalit záhadu smrti tří statečných vzduchoplavců autorka navštívila nejen všechna dostupná místa s expedicí spojená, ale i místa pro normálního smrtelníka nedostupná, včetně nehostinného Bílého ostrova, na němž Andrée, Strindberg a Fraenkel tak podivně během několika dnů zemřeli.
Ale nejen to. Přesto (nebo možná právě proto), že Uusma není spisovatelkou, dokázala dát knize neobvyklou podobu, díky níž jsem ji přečetl v jediném zátahu - protože ji prostě nebylo možné odložit. Její vyprávění je současně hluboce zaujaté a současně tak nějak seversky studené (jak to známe třeba se skandinávských detektivek), ale bohatě ho prokládají fotografie, úryvky z Andréeho a Strindbergova deníku, odborné zprávy a další faktografické vsuvky. To celé je poskládáno a graficky upraveno s neobyčejným citem - takže nepřekvapí, že čtenářská hodnocení na webu Databáze knih znají pouze maximální počet hvězdiček. A to se nestává často.
Ovšem co by to bylo za recenzi, kdyby se přece jen nenašlo nějaké to "ale". Moje první výtka směřuje k tomu, že autorka se vyloženě zaměřuje na záhadu smrti tří badatelů, což sice není špatně, ale... Až moc se při tom spoléhá na čtenářskou znalost detailů Andréeho výpravy, což snad platí ve Švédsku, ale asi ne v českém prostředí. Ne že by nešlo "milostný příběh" číst samostatně, ale přece jen požitek z něj umocní buď předchozí četba zmíněného Sundmanova románu, nebo aspoň anglického hesla "Andrée°s Arctic Balloon Expedition" (asi nemusím říkat, že stručná hesla na české Wikipedii jsou jen ztrátou času).
Druhá výtka se týká odborné úrovně překladu. Jen tak namátkou: atmosférický tlak s výškou rozhodně nestoupá... Ale nenechte se tím odradit, protože jinak je ta kniha na českém knižním trhu skutečným zjevením.
Bibliografie
Uusma, B.: Expedice - můj milostný příběh. Argo, Praha 2018, 306 str., foto, obr, mapy, tabulky...