Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

FOTOREPORTÁŽ: Muzeum Karla Zemana stojí za návštěvu

zeman

Patřím k těm, jejichž život nezanedbatelným způsobem ovlivnily mimo jiné i filmy kouzelníka analogových triků Karla Zemana - hlavně Vynález zkázy a Cesta do pravěku. Nedávno otevřené Muzeum Karla Zemana v Saském dvoře (kousek od malostranské části Karlova mostu) jsem si proto nemohl nechat ujít. A vřele doporučuji každému, komu Zemanovo jméno něco říká.

 

 

Vstupenky pro dospělého stojí 200 Kč, senioři nad 60 let a děti do 15 let to mají za 140 Kč. Děti a trpaslíci do vzrůstu jednoho metru nemusí platit vůbec. Pořád ještě jsem se nějak nesžil s myšlenkou že jsem senior, a tak jsem jako blb (a senior navrch) zaplatil 200 Kč.

Odpovídá cena tomu, co je uvnitř? Uvidíme.

 

K muzeu se dostanete od malostranské mostecké věže podél pravé strany mostovky (Praha 1, Saská 3), menší bilboard je vidět i z mostu. Tenhle velký už asi nepřehlédnete, trochu ale mate, že za ním je východ z expozice, kdežto vchod je jinde a poměrně nenápadný. V Saském dvoře (ale nikoliv v pokladně muzea) je i prodejna, kde se dají koupit také DVD se Zemanovými filmy. V době naší návštěvy to byla jen Cesta do pravěku a Bláznova kronika, na cestě prý je Vynález zkázy.

 

 

Asi už na mém seniorství něco je, protože stísněné temné prostory plné vřískajících dětí mi trochu dělaly problém - adventní víkend se podepsal i na více než hojné návštěvnosti. Expozice začíná životopisnými údaji Karla Zemana. Netušil jsem, že měl za sebou tak pestré mládí včetně vojenské služby u dragounů a potloukání se tehdy ještě dost exotickými částmi světa. Tato část je věnovaná také jeho raným dílům (přiznám se, že mi nikdy moc neříkaly, přestože jejich estetická hodnota určitě je nemalá). Snímek ukazuje scénu z filmu Inspirace.

 

 

Cesta do pravěku (1955) - to kdysi bylo zjevení! I pod vlivem tohohle filmu jsem na otázku "Čím chceš být, chlapečku? " tvrdošíjně odpovídal že paleontologem. Ve škole s tím bylo dost problémů. Jednak proto, že se požadovaly odpovědi typu "horník", "zedník", "voják" a "družstevník", jednak proto, že soudružky učitelky nevěděly co to slovo znamená a jestli to není něco závadného.

 

 

Cesty do pravěku si svým způsobem cením víc než Jurského parku, protože to bylo dílo v mnoha ohledech opravdu průkopnické. Navíc do něj Zeman za pomoci profesora Augusty dokázal nenásilně včlenit i vědecký pohled na svět, o což se dnes většina režisérů ani nesnaží. Na snímku je záběr přípravy slavného souboje dinosaurů - tuhle scénu jsme jako děti prožívali asi nejvíc.

 

 

Když už jsem cestu do Pravěku nazval zjevením, pak o Vynálezu zkázy (1958) nemohu mluvit jinak než jako o bombě, nejspíš atomové. Ne náhodou je označován za nejúspěšnější československý film vůbec, osobně si myslím, že je to i nejlepší film zdejší produkce. Je po všech stránkách originální, objevný a v dobrém slova smyslu průkopnický. Už tu nejde jenom o samotné triky, ale o celkovou výtvarnou podobu. Zeman geniálním způsobem navázal na ilustrátory Vernových děl a dokonale vystihl atmosféru literární předlohy.

 

 

Sword - ponorka "těch hodných" z Vynálezu zkázy. Jedním z klíčových faktorů úspěchů filmu bylo i to, že - na rozdíl od jiných Zemanových děl - má sevřený děj a nevzdaluje se příliš od předlohy. Modelu Swordu v muzeu se sice formálně nedá nic vytknout, přesto se ale nemohu ubránit pocitu, že je tak trochu na úrovni dětské vystřihovánky. Škoda, že se zřejmě nedochovaly původní filmové modely (i když si matně vzpomínám, že na jedné výstavě kdysi dávno byla tato ponorka v mnohem propracovanější podobě).

 

 

Expozice Muzea Karla Zemana mají sympatickou ambici být interaktivní a multimediální. Do kulis jsou působivě zabudovány displeje, na nichž běží smyčky s úryvky filmů, některými modely lze pohybovat, na svérázný létající stroj lze dokonce nasednout, šlapat a "letět". Na snímku je vidět motor Swordu, jímž lze otáčet pomocí kliky, a periskop ponorky, v němž je vidět obraz jednoho z displejů.

 

 

Kulisy z filmu Baron Prášil (1961). To byl Karel Zeman na vrcholu slávy a zjevně se mu otevřely i nové možnosti seberealizace. Film to prozrazuje jak velkorysými triky a kulisami, tak i skvělým hereckým obsazením. Pro mě tehdy ale představoval určité zklamání - dnes se mi zdá, že režisér tak trochu zradil dětskou část publika hnán ambicí vytvořit veledílo pro svět dospělých. Triky už příliš nepřekonaly Vynález zkázy. Možná, že to s tehdejšími technickými prostředky ani nešlo.

 

 

Poetiku Barona Prášila dítě nepochopí, a tak jsem ji ocenil až mnohem později. Na film se dá s požitkem dívat i dnes, ale nadčasovosti Vynálezu zkázy v něm už tolik není. A nejen proto, že začátek a konec je inspirovaný atmosférou počínajících závodů o vesmír, která už nějak vyvanula. Příběhy pověstného lháře skvěle posloužily pro uplatnění tehdy ohromujících triků - jenže v digitálním čase už nikoho z míry nevyvedou. A tak zůstala jen myšlenka o podstatě a síle lásky, ale tu už vyjádřili jiní, často lépe a neokázaleji. A bez triků.

- - 

Poslední část prostor se ve stručnosti věnuje zbytku Zemanova díla. Ukradená vzducholoď (1966) se mi nikdy moc nelíbila, protože se duchu Julese Verna vzdálila příliš  – a zamířila přesně opačným směrem než Baron Prášil: místy hraničí s dětinskostí. Připadala mi až nudná. Film Na kometě (1970) jsem neviděl - možná i pod dojem z Ukradené vzducholodi. Nezaslouženě málo místa je v expozici věnováno Bláznově kronice (1961) a především Zemanovu druhému vzepětí: pohádkám Čarodějův učen (1977) a Pohádce o Honzíkovi a Mařence (1980). Víc bych se možná rád dověděl i o hudbě k Zemanovým filmům, která byla (na rozdíl od nevýrazného doprovodu většiny filmů) vždy nepřehlédnutelná. Příjemným překvapením byly informace o umělecké kariéře Zemanovy dcery, o níž se u nás (jako o většině úspěšných emigrantů) jaksi ze zásady nemluví.

Já vím: popisuji tu víc to, co se člověku u jednotlivých panelů honilo hlavou, než samotnou expozici. O té mohu říci snad jen to, že je vcelku vydařená a vynalézavá. V poměrně stísněných prostorách (a zřejmě za pomoci nikoliv neomezených prostředků) autoři udělali co mohli . Už samotné téma "Karel Zeman" by si ale říkalo o větší velkorysost, protože pod pojmem "muzeum" si obvykle představuji trochu víc. Rozhodně si to ale nenechte ujít. Nic nezkazíte, když si k prohlídce vyberete dobu s menší návštěvou.

Podrobné informace o muzeu najdete na www.muzeumkarlazemana.cz.

Jan A. Novák

Foto: autor

Psáno pro Novákoviny

You have no rights to post comments

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack