Novákoviny

Včerejší vyhlášení laureátů letošních Nobelových cen za fyziku se sice z neznámých důvodů opozdilo skoro o hodinu, ale nakonec se svět jména oceněných přece jen dověděl. Výsledek mnozí očekávali: cenu dostal Brit Peter W. Higgs a Belgičan Francois Englert. Důvod očekávání naznačuje jméno prvního z oceněných. Částice známá jako Higgsův boson je jedním z největších hitů současné fyziky a Nobelova cena za ni dříve nebo později musela padnout. Higgsův boson se dlouho nedařilo polapit - a když se to konečně povedlo, byla radost fyziků velká. Bez ní by totiž současná představa o stavbě našeho vesmíru nefungovala.

Buňky z nichž se skládají naše organismy, jsou ve skutečnosti miniaturní chemické továrny, které produkují obrovské množství složitých sloučenin. Na tom, jestli se tyto látky včas dostanou z místa "výroby" na místo určení, závisí stav celého organismu, ale třeba i to, jak se zrovna cítíme, jak nám to myslí, jak jsme výkonní. Letošní Nobelova cena za medicínu byla udělena vědcům, kteří se zabývají něčím, co se dá přirovnat k mapování dopravních cest v buňkách.

Energie bouřkového mraku je větší než ta která se uvolnila při atomovém bombardování Hirošimy roku 1945. V létě bohatém na mimořádné bouřky tedy nad našimi hlavami zuřily síly srovnatelné s menší jadernou válkou.

Začátkem června vyrazila všem milovníkům tepla dech předpověď francouzského kanálu Méteo. Podle něj mělo být tohle léto nejchladnější od roku 1816, kdy ani nedozrálo obilí. Místo toho přišla tropická vedra a rtuť v teploměrech lámala výškové rekordy. A nezůstalo jen u toho: zatímco začátkem srpna střední Evropou táhly velkolepé bouřky, modely věhlasných institucí ukazovaly, že máme hezký slunečný den. Kdo za to může - meteorologové nebo počasí?