Sopka, malířova úzkost a Karlův most

Kategorie: Věda

Vytvořeno 26. 6. 2013 20:05

Na kalendáři byl 27. srpen 1883, hodiny ukazovaly 5 hodin 30 minut, mnozí obyvatelé Jávy a Sumatry ještě spali. V té chvíli se vše otřáslo strašlivou explozí. Lidé ve zmatku opouštěli své domovy a zděšeně hleděli směrem k hoře v moři, nad níž rychle rostl obrovský květákovitý mrak. Vulkán Krakatoa právě spustil jednu z nejničivějších sopečných erupcí posledních staletí. Málo se ví, že kromě desetitisíců mrtvých má na svědomí i vznik jednoho slavného uměleckého díla a poboření pražského Karlova mostu...

Většina z několika desítek krychlových kilometrů materiálu vyvrženého po erupci Krakatoi do atmosféry v dalších dnech zase spadla na zem. Sopečné plyny a nejjemnější částice ale ve výšce zůstaly. Vytvářely světelná kola obklopující sluneční kotouč, barvily západy a východy slunce do ruda.

Mohl za to lom světla na drobných částečkách popela rozptýlených ve vysokých vrstvách atmosféry. Zpočátku se zdálo, že jde jen o působivé optické efekty, z nichž měli radost především malíři - mnoho obrazů z následujících let zachycuje oblohu ve zdánlivě nepravděpodobných barvách měnících se od sytě oranžové až po divoce rudou.

krak1

obr: Krakatoa před osudnou explozí

Dobová ilustrace

Není bez zajímavosti, že efekt je vidět i na slavném obraze Křik od Edwarda Muncha (1863-1944). Pochází právě z roku 1893 a obloha vyvedená v odstínech obvykle spojovaných s peklem jen podtrhuje úzkostnou atmosféru díla.

Přecitlivělý malíř vznik obrazu později komentoval: "Šel jsem při západu slunce po silnici s přáteli, když obloha náhle dostala barvu krve. Otočil jsem se a pocítil tak silnou slabost, že jsem se musel opřít o plot. Zpoza temně modrého fjordu vystřelovaly jazyky ohně a krve. Moji přátelé šli dál, ale já byl jako přimražený a třásl se strachy. V té chvíli jsem uslyšel výkřik, strašlivý výkřik přírody..."

Později se ukázalo, že ohnivé západy slunce způsobující jedněm okouzlení a Edwardu Munchovi deprese, nebyly tím jediným, co tehdy sopka způsobila. Meteorologické záznamy z následujících let zachytily časté výkyvy počasí a celosvětový průměrný pokles teploty o 1,2 stupně. K normálu se situace vrátila až po roce 1888, někteří klimatologové dokonce soudí, že ještě o několik let později. Nechybí ani názor, podle kterého Krakatoa může i za ničivé povodně, které roku 1890 pobořily část Prahy a protrhly Karlův most.

- - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Smrtící sopky, kterou vydalo nakladatelství XYZ/AlbatrosMedia. Pokud není k dostání u vašeho knihkupce, lze ji objednat zde

- - - - - - -

obr: Běsnící Krakatoa na dobové ilustraci