Novákoviny

Čínská sonda Chang´e 3 dnes úspěšně přistála na Měsíci. Jejím úkolem je vysadit na jeho povrch dálkově ovládaný rover  Yutu (Nefritový králík). Čína se tak stala druhým státem, který na Měsíc vyslal mobilního robota a třetím, který tam dokázal úspěšně měkce přistát.

Zatímco osídlování a využití Marsu je věc vzdálené budoucnosti, podstatně bližší Měsíc láká mnohem víc. Jen několik málo dní cesty od Země se tu nabízí neomezené množství energie i surovin, a nízká gravitace, která umožní materiál a polotovary snadno dopravovat na Zemi i jinam - bez problémů s ochranou životního prostředí.

Spojené státy Měsíc z nepochopitelných důvodů ze svých plánů téměř úplně vypustily, o to víc se ale snaží Čína. Naposledy to dokázala 1. prosince, kdy vypustila sondu Chang´e 3, která má na přirozené oběžnici naší planety vysadit dálkově ovládané vozítko (rover) Yutu (Nefritový králík). Chang´e je bohyně Luny z čínské mytologie, jíž dělal nefritový králík společníka. Název roveru je výsledkem internetové ankety, jíž se zůčastnily tisíce Číňanů.

Datum přístání Čína předem neoznámila, odborníci ale očekávali, že k němu dojde 14. prosince. Tak se i stalo

Přistávací modul sondy má hmotnost 1200 kg, šestikolový rover 120 kg. Je vybavený kamerami umožňujícími přímý přenos záběrů jeho jízdy v reálném čase, spektrometry pro analýzu hornin a geologickým radarem. Energii mu dodávají solární panely. Předpokládá se, že během tříměsíční mise urazí asi 10 kilometrů. Další kamery a vědecké přístroje jsou na přistávacím modulu.

Vypuštění roveru Chang°e 3 je součástí široce koncipovaného programu výzkumu Měsíce, na který Čína vyčlenila značné prostředky. Jeho představitelé se netají tím, že jim jde především o využití lunárních surovin.

Kromě těch tradičních se zajímají i o izotop hélium 3, který by se mohl stát ideálním palivem v termojaderných fúzních elektrárnách budoucnosti. Trvalá přítomnost Číňanů na Měsíci ale může mít i vojenský význam.

V rámci lunárního programu Chang´e Čína postavila několik sledovacích a komunikačních stanic a vypustila dva satelity obíhající Měsíc: roku 2007 to byl Chang´e 1, o tři roky později Chang´e 2.

Po současném roveru by okolo roku 2017 měla následovat sonda, která přiveze zpět na Zemi vzorky hornin. Čínská pilotovaná expedice na Měsíc odstartuje někdy po roce 2025. Číňané se netají záměrem vybudovat později na Luně stálou základnu.

Víc o čínské kosmonautice najdete zde

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

You have no rights to post comments