Novákoviny

Ve středu se k Mezinárodní kosmické stanici připojila další soukromá kosmická loď - tentokrát je to Cygnus od společnosti Orbital Science Corporation. Stejně jako její současný konkurent Dragon od SpaceX je bezpilotní, i tak ale představuje významné pokračování útoku soukromníků na vesmír.

Cygnus odstartovala na špici nosné rakety Antares v neděli 13. července a o dva dny později zaparkovala na oběžné dráze 4 kilometry pod ISS a 270 kilometrů za ní. Pak začalo pomalé přibližování spíš cyklistickou než kosmickou vzájemnou rychlostí 23 km/h. Nakonec velitel stanice Steve Swanson (NASA) a letový inženýr Alexander Gerst (ESA) z posádky Expedition 40 loď zachytili kanadským robotickým ramenem Canadarm 2 a připojili ke stykovacímu uzlu.

Posádka stanice se tak dočkala více než půldruhé tuny zásob, techniky a vědeckého materiálu. V nákladu byl mimo jiné také roj 29 nanosatelitů, které budou snímkovat Zemi, trojice kontrolních robotů schopných volného pohybu uvnitř stanice a studentské experimenty.

Jde už o třetí let lodi Cygnus k ISS. Stroje dostávají jména po zesnylých astronautech NASA - tentokrát loď nese jméno Janice E. Voss, která roku 2012 podlehla rakovině. Celkem se má uskutečnit 8 letů programu Cygnus.

Peníze pro soukromníky

Program Cygnus je jednou z odpovědí na problém zásobování ISS po ukončení letů raketoplánů a současně snahou kosmické agentury NASA přenést část svých aktivit na soukromé výrobce v rámci programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) ohlášeného v lednu 2006. Ten spočívá v investici 800 milionů dolarů do vývoje a letů zásobovacích dopravních prostředků u soukromých firem.

obr: Zásobovací kosmická loď Cygnus společnosti Orbital Science Corporation se blíží k Mezinárodní kosmické stanici

kresba: NASA

Program Cygnus si z ní ukousl hned dvakrát: roku 2008 dostala Orbital Science Corporation od NASA 170 milionů dolarů a o tři troky později získala kontrakt na dalších 288 milionů dolarů.

Že s nimi naložila dobře, dokázal start její rakety Antares 21. dubna 2013, při němž se podařilo dopravit na oběžnou dráhu náklad simulující loď Cygnus. Při vývoji a stavbě Orbital spolupracuje s italskou aerokosmickou firmou Thales Alenia Space.

Úspěšný program pak v září téhož roku od NASA přinesl smlouvu na osm zásobovacích letů k ISS v hodnotě 1,9 miliard dolarů.

Cygnus znamená ve staré latině labuť, ale také stejnojmenné souhvězdí. Samotná loď ale má do krásy vodního ptáka dost daleko - na první pohled jde jen o neohrabaně vyhlížející válec, z něhož vyčnívá dvojice solárních panelů.

Skládá se ze dvou modulů. V servisním jsou motory, řídící technika a nádrže, dopravní dlouhý 3,6 metru je určený pro vlastní náklad a udržuje se v něm atmosférický tlak. Na jeho vrcholu je spojovací uzel s průlezem pro připojení k ISS.

Pouze bez posádky

Cygnus neumí přistát zpět na Zemi, takže ho po splnění úkolů posádka ISS naplní odpadem a nechá shořet v atmosféře. Ve vesmíru sice teoreticky může zůstat až dva roky, při běžných misích se však předpokládá odpojení od stanice po 30 dnech, aby pak shořela v hustších vrstvách atmosféry nad Pacifikem.

obr: Kosmickou loď Cygnus vynáší na oběžnou dráhu nosič Antares

foto: Orbital Science Corporation

Cygnus létá bez posádky a - na rozdíl od konkurenčního Dragonu - se zatím neobjevují zprávy, že by výrobce uvažoval o pilotované verzi. V současné podobě má přivést zásoby na ISS ještě jednou pravděpodobně v říjnu letošního roku.

Pak by jí měl nahradit vylepšený model označovaný jako Cygnus Enhanced. Ten bude při stejném průměru o víc než metr delší (6, 34 metrů), takže se jeho vnitřní objem zvětší na 27 krychlových metrů. Především ale dostane novou verzi nosné rakety Antares 130 s vylepšeným druhým stupněm Castor 30XL, takže uveze o 700 kilogramů víc užitečného nákladu. Změnit se mají také solární panely, které při stejném výkonu budou lehčí.

První Cygnus Enhanced poletí na ISS pravděpodobně někdy na přelomu ledna a února příštího roku. Pak by mělo následovat dalších pět zásobovacích misí.

Orbital Science Corporation není ve vesmíru žádný nováček: vznikla roku 1982 a od počátku se specializuje na vývoj a výrobu kosmické techniky pro komerční využití a armádu. Může se ale pochlubit i účastí na meziplanetárních misí, protože pro NASA postavila například sondu Dawn mířící do pásma asteroidů. Její doménou jsou především malé a střední satelity.

Po éře raketolánů může Cygnus vypadat jako zchudlý potomek kdysi slavného rodu, důležité jsou ale v tomto případě především peníze. Cena za jeden start raketoplánu se pohybovala mezi půl až tři čtvrtě miliardou dolarů a k tomu přistupovaly další obrovské výdaje za údržbu a opravy strojů mezi starty. Jako chudý příbuzný vypadá Cygnus ale i vedle lodi Dragon od společnosti SpaceX. Vzhledem k tomu, že ta už připravuje její pilotovanou verzi V-2, bude zajímavé sledovat další vývoj obou soukromých kosmických programů.

Jan A. Novák

přílohy

Cygnus - základní údaje

hmotnost: 1500 kg

výška: 5,14 m

průměr: 3 m

objem nákladového prostoru: 18,9 m3

nosná raketa: Antares

Dosavadní lety lodí Cygnus k ISS

mise - název - start - poznámka

Orb. D1 - G. D. Low - 18. 9. 2013 - testovací let

Orb. CRS-1 - Ch. G. Fullerton - 9. 1. 2014 - první pracovní let

Orb. CRS-2 - J. E. Voss - 13. 7. 2014 - současný let

Zásobovací lodě pro ISS - srovnání

loď - země původu - společnost - užitečná nosnost - poznámka

raketoplán Space Shuttle: USA - NASA - 24 500 kg - program zrušen

Cygnus - USA - Orbital - 2000 kg

Progress M - Rusko - Energija - 2230 kg

ATV - Evropa - EADS - 7600 kg

Dragon - USA - SpaceX - 6600 kg - přistává zpět na Zemi

HTV - Japonsko - JAXA - 6000 kg

Psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments