Novákoviny

Meteorický roj patří k jednomu z nejkrásnějších úkazů na noční obloze - a pokud podívanou nepřekazí oblačnost, tak máme v těchto dnech možnost pozorovat ten nejvýraznější. Při troše štěstí je možné v noci z 12. na 13. srpna vidět až 60 "padajících hvězd" za hodinu.

 

 

 

Meteorický roj vzniká tak, že Země na své dráze kříží dráhu několika současných nebo již rozpadlých komet. Tam totiž stále zůstává velké množství nepatrných částeček z mateřského tělesa. Protože ty v takovém případě pronikají do zemské atmosféry vysokou rychlostí (až 70 km/s), rozžhaví se a jasně zazáří, přestože jejich velikost se pohybuje od zlomků milimetrů po několik málo centimetrů. Na povrch se však nedostane téměř žádný.

 

Slzy svatého Vavřince

Meteorické roje se vyznačují zajímavou vlastností: v každém z nich "padající hvězdy" zdánlivě vylétají z jednoho bodu na obloze. Tomuto bodu se říká radiant a dává roji jméno, protože názvy jsou odvozeny od latinského názvu souhvězdí, v němž se radiant nachází.

 

 

obr: "Padá hvězda, něco si přej..." Pohled na kosmické smetí zanikající v atmosféře je jedním z nejpůsobivějších divadel noční oblohy - a Perseidy k tomu přidávají i půvab teplých srpnových nocí

Foto: NASA

 

 

Nejvýznamější meteorické roje jsou Perseidy a Leonidy. Svůj název dostaly podle souhvězdí Persea a Lva. Perseidy pocházejí z komety Swift-Tuttle. Ta oběhne Zemi jednou za přibližně 133 let, prachové a ledové částečky z ní se však rozprostřely po celé její dráze.

Se Zemí se tento pás kosmického smetí setkává každý rok v srpnu. Proto Perseidy přicházejí každoročně mezi 11. a 13. srpnem. Říká se jim také Slzy svatého Vavřince podle křesťanského mučedníka, který slaví svůj svátek 10. srpna..

I kdyby přálo počasí, tak letošní podmínky nejsou nejlepší: svým světlem noční oblohu přeřazuje Měsíc, který je krátce po úplňku, takže svítí prakticky celou noc. Ještě ke všemu je to takzvaný superúplněk, kdy je na své dráze Zemi nejblíže, takže jeho jas je větší než obvykle. Nenechte se tím ale odradit - větší tělesa hořící v atmosféře mohou být velmi jasná a společně s Měsícem je kosmická podívaná o to působivější. Ostatně kombinace superúplňku a meteorického roje je jev sám o sobě velmi vzácný.

 

Když prší kosmické smetí

Existují i další meteorické roje (například Drakonidy), ty ale obvykle nejsou tak nápadné. Při troše štěstí však můžete spatřit osamělou "padající hvězdu" kteroukoliv noc, což není špatné, protože vám to prý splní každé přání. Pokud si ovšem na nějaké vzpomenete dostatečně rychle, protože úkaz trvá velice krátce.

 

 

obr: Dráhy "padajících hvězd" u každého meteorického roje zdánlivě vycházejí z jednoho stále stejného místa na obloze, kterému se říká radiant. Podle souhvězdí, v němž se radiant nachází, dostává roj jméno. U Perseid je tedy radiant v souhvězdí Persea

Foto: NASA

 

 

Vydatnost meteorických rojů značně kolísá. V historických záznamech jsou popisy až stovek tisíc světelných záblesků za hodinu, většinou však jde jen o několik málo za minutu - pak se jevu říká meteorický déšť. Ne vždy totiž protne Země dráhu doprovodného oblaku komety na místě s vysokou hustotou částic.

Jiným důvodem zklamání je, že tato oblaka se časem rozptylují a vyčerpávají. Důležitou roli hraje také počasí, to jestli svítí Měsíc a v jaké je fázi a denní doba v níž úkaz vrcholí v místě pozorování.

Meteorické roje lze i snadno fotografovat. Stačí když po setmění připevníte fotoaparát se širokoúhlým objektivem na stativ, namíříte na oblohu a otevřete závěrku na velmi dlouhou expozici (i několik hodin). Hvězdy se pak díky otáčení Země zobrazí jako části kružnic, zatímco jasné meteory jako rovné přímky.

Vědci tímto způsobem oblohu sledují pravidelně a v případě pádu většího tělesa mohou díky speciálním kamerám určit i pravděpodobné místo, kam dopadlo.

 

Jan A. Novák

 

Přehled meteorických rojů

jméno roje - radiant - datum maxima - mateřské těleso

Quadrantify - Pastýř - 4. leden - kometa Machholz 1

Lyridy - Lyra - 22. duben - kometa Thatcher

"eta" Akvaridy - Vodnář - 5. květen - Halleyova kometa

Bootidy - Pastýř - 28. červen - kometa Pons-Winnecke

"sigma" Akvaridy - Vodnář - 3. srpen - kometa Machholz 1

Perseidy - Perseus - 12. srpen - kometa Swift-Tuttle

Drakonidy - Drak - 9. říjen - kometa Giacobini-Zinner

Orionidy - Orion - 20. říjen - Halleyova kometa

Tauridy - Býk - 8. říjen - Enckova kometa

Leonidy - Lev - 18. listopad - kometa Tempel-Tuttle

Geminidy - Blíženci - 14. prosinec - planetka Phaeton

Ursaminoridy - Malý medvěd - 23. prosinec - kometa Tuttle

 

You have no rights to post comments