Novákoviny

Podle dnes všeobecně uznávané hypotézy o Velkém třesku se náš vesmír zrodil před necelými 14 miliardami let z takzvané singularity - bodu, v němž neexistoval čas, hmota ani fyzikální zákony. Obvykle se má za to, že ptát se, co bylo předtím, je stejně nesmyslné, jako chtít sestrojit perpetuum mobile. Přesto jsou tací, kteří si takovou otázku položili.

Nejčastěji vycházejí z představy, že Velký třesk není skutečný začátek, ale jen jednou z mnoha podobných událostí, které se odehrávají v jakémsi vyšším vesmíru - metavesmíru, v němž každý vesmír má svůj Velký třesk. Tak by mohla být realitou i představa, která je až dosud doménou jen sci-fi: existence paralelních vesmírů. Ale nejen to: někteří vědci tvrdí, že v našem vesmíru opravdu existují stopy po událostech, které se odehrály před Velkým třeskem.

A nejsou to vědci ledajací, patří mezi ně i Sir Roger Penrose, který je společně se Stephenem Hawkingem považován za největšího současného experta na kosmologii (nauku o vzniku a vývoji vesmíru). Penrose letos ve své knize Cycles of Time připustil možnost, že informace z "času" před Velkým třeskem jsou v našem vesmíru opravdu viditelné.

obr: Kruhy ve snímku reliktního záření satelitu WMAP, které Robert Penrose považuje za ozvěny událostí z minulého vesmíru.

Mohou to být například gravitační vlny, jejichž existenci se ale zatím nepodařilo dokázat. A pak to mohou být také záhadné kruhy, které objevil satelit WMAP, když měřil rozložení takzvaného reliktního záření vesmíru. Většina fyziků zatím tuto myšlenku spíš odmítá - nebylo by to ale poprvé, kdy se zpočátku nevítaná teorie později ukázala být správná.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments