Novákoviny

Současná bouře na slunečním povrchu naopak patří k těm velkým. Vědci ji klasifikují stupněm X. Elektricky nabité částice vyvrhované Sluncem přitom reagují s magnetickým polem Země, což vede k celé řadě neobvyklých jevů. K těm jen zajímavým patří polární záře, které se v těchto dnech mohou vyskytovat jižněji než obvykle, jejich pozorování ale brání špatné počasí. Nebezpečný je vliv na satelity, telekomunikační systémy, rozvodné sítě, bezdrátové spoje a elektroniku. Někteří vědci nevylučují, že situace může ovlivňovat i psychiku a zdravotní stav lidí - jsou jedinci, kteří tvrdí, že sluneční bouře vnímají. Nechybí ani podezření, že sluneční aktivita se projevuje i ve společnosti. Není možná náhoda, že některá období velkých dějinných zvratů v minulosti často spadají právě do některého slunečního maxima.

Sluneční aktivita patrně také hraje rozhodující roli při klimatických změnách na Zemi. Varující je existence tzv. Maunderova minima - období mezi lety 1645 až 1715, kdy došlo k dlohoudobému poklesu aktivity naší hvězdy, vymizení slunečních skvrn a současně k prudkému ochlazení na Zemi, které vtoupilo do historie jako malá doba ledová.

Právě Daniel Baker před časem předsedal vědecké konferenci s názvem "Výkyvy kosmického počasí a jejich ekonomické a sociální dopady". V současnosti se ale za nejnebezpečnější považuje dopad na elektronická zařízení.

"Naše civilizace je závislá na technologiích a to zvyšuje zranitelnost vůči projevům kosmického počasí, včetně slunečních bouří," varuje profesor Baker. "Naštěstí vědci v posledních desetiletích učinili velký pokrok v chápání tohoto fenoménu. Už víme, co se při takové bouři děje a jak konstruovat zřízení, která jsou vůči nim odolná."

Intenzita sluneční aktivity kolísá v základních cyklech, které průměrně trvají 11 let, mohou ale být i kratší nebo delší. Byly například zaznamenány případy, kdy perioda trvala pouhých 7 let, nebo naopak až 17 let. Kromě jedenáctiletého cyklu jsou i delší cykly, například dvaadvacetiletý, osmdesátiletý a možná ještě delší, jak naznačují klimatické změny v minulosti Země

Za dobu základního cyklu Slunce přejde z maximální aktivity, během níž je mnoho skvrn, slunečních bouří a dalších dramatických projevů až do minima které se projevuje například vymizením slunečních skvrn. Od okamžiku, kdy se začnou objevovat nové, začíná i nový cyklus.

Zatím poslední vrchol byl okolo roku 2001, donedávna jsme prožívali několikaleté období klidu. V poslední době ale aktivita naší hvězdy stoupá, takže do budoucna je třeba očekávat silné sluneční bouře stále častěji.

Už roku 2007 vědci z Národní organizace pro atmosférický a oceánografický výzkum (NOAA) předpověděli, že od března následujícího roku bude aktivita Slunce rychle narůstat a dosáhne vrcholu mezi lety 2011 až 2012. Někteří vědci varují, že po mimořádně hlubokém minimu by nadcházející maximum mohlo být velmi bouřlivé.