Kosmická agónie satelitu UARS: trosky mohou dopadnout i na Českou republiku
- Kategorie: Vesmír
- Vytvořeno 23. 9. 2011 6:34
Poslední hodiny své kariéry na oběžné dráze prožívá satelit UARS. Stroj velikosti autobusu se během zítřka rozpadne a z větší části shoří v atmosféře, některé trosky ale dopadnou až na zem. Předpovědi místa a času odborníci postupně zpřesňují, zatím stále není vyloučené, že k tomu dojde i v České republice.
Profesionální experti jsou v odhadech průběhu agonie satelitu UARS stále opatrní a tvrdí, že přesné odhady budou moci provést až několik málo hodin před pádem. Dobře vybavení amatéři se ale s kůží na trh jít nebojí. Ted Molczan, který se už dříve dostal na titulní stranu New York Times svým sledováním pádu špionážního satelitu USA-193, nyní přišel se zatím nejdetailnější předpovědí pádu UARS. Podle něj by k tomu mělo dojít v pátek 23. září mezi 18 a 23 hodinami světového času UTC. To odpovídá časovému úseku od 8 hodiny večer do jedné hodiny ráno středoevropského letního času.
Noční pád
Dráha satelitu UARS byla navržená tak, aby prováděl měření nad téměř celám povrchem Země s výjimkou polárních a subpolárních oblastí - takže všude tam také teoreticky může spadnout. Pokud ale má pravdu Ted Molczan, dá se snadno zjistit, kolik oběhů satelit za tu dobu stihne a kudy povedou. Jde o oblast západní Afriky, téměř celé Evropy (s výjimkou Skandinávie), Ruska, jihovýchodní Asie, východní Austrálie a Jižní Ameriky.
obr: Poslední tři oběhy satelitu UARS v projekci na zemský povrch podle Teda Molczana. Střední Evropa je na ráně.
Pro nás je důležité, že dráha jednoho z těchto tří posledních oběhů vede i přes Střední Evropu. A že bude noc, takže případný pád trosek by mohl být zajímavým nebeským úkazem. Pokud byste chtěli vědět, kde přesně se umírající satelit právě nachází, podívejte se na www.heavens-above.com.
Experti také na základě pádů předchozích družic podobných rozměrů vypracovali prognózy průběhu zániku UARS. Z celé hmotnosti 5900 kg na zem dopadne jen asi 150 kg v podobě 26 největších komponent družice. Rozptyl ve směru osy oběžné dráhy bude velký - patrně víc než 1000 kilometrů. Nejdál doletí kulaté prvky (palivové nádrže atd.), nejblíže spadnou ploché předměty (přístrojové kontejnery a podobně). Pravděpodobnost zásahu člověka je minimální; Nick Johnson, který má v NASA na starosti sledování kosmických úlomků, tvrdí, že to je 1:3200. A protože na Zemi žije 7 miliard lidí, na každého z nás vychází pravděpodobnost jedna ku 21 trilionům...
Ohrožoval i kosmickou stanici
Satelit UARS (Upper Atmosphere Research Satellite) na oběžnou dráhu vynesl raketoplán Discovery v září 1991. Jeho úkolem bylo především sledování poměrů v nejvyšší atmosféře a stavu ozónové vrstvy. Kosmická agentura NASA jeho program ukončila roku 2005, kdy jeho úkoly přebralo několik modernějších satelitů. V říjnu 2010 donutil nefunkční UARS Mezinárodní kosmickou stanici provést úhybný manévr.
obr: Satelit UARS zkoumal především ozónovou vrstvu a její vztahy s vysokou atmosmérou. Kresba: NASA
UARS je jedním z velkých satelitů, které byly vypuštěny ještě před přijetím mezinárodních norem, které mají podobné neřízené pády až na povrch Země omezit. Moderní kosmická technika musí být navržena tak, aby se družice v hustších vrstvách atmosféry snadno rozpadla a po menších kusech zcela shořela. Mnoho velkých satelitů postavených dříve však na oběžné dráze stále ještě je. V blízké době například odborníci očekávají pád německé družice ROSAT. Ta váží asi 2,5 tuny, až na povrch by mělo dopadnout asi 400 kilogramů trosek.
Jan A. Novák
Psáno pro Hospodářské noviny - iHned.cz