Novákoviny

    Nemocní nemusí být jen živí tvorové, ale také stavby. Nasvědčuje tomu alespoň odborný termín "syndrom nemocných budov". Ve skutečnosti ale nejde o objekty postižené nějakou chorobou - znamená to, že lidé se v nich necítí dobře. Nejčastěji se tento syndrom projevuje u moderních administrativních staveb, ale i u panelové výstavby, nákupních center a dalších objektů postavených ze železobetonu nebo oceli a vybavených klimatizací. Příčin zdravotních potíží souvisejících s budovou, v níž člověk pobývá, je ale zřejmě víc.

    Syndrom nemocných budov (z anglického výrazu Sick Building Syndrome - SBS) se projevuje celou řadou příznaků. Odborníci je nejčastěji dělí do čtyř skupin: postižení očí a sliznic horních cest dýchacích (slzení, pálení, rýma), postižení dolních cest dýchacích (obtížné dýchání, tlak na prsou, někdy až obtíže astmatického charakteru), podráždění pokožky a nervové problémy. Ty poslední jsou patrně nejnepříjemnější, protože začínají zvýšenou únavou a zhoršením pracovní výkonnosti, mohou ale vést až k bolestem hlavy, poruchám paměti a nespavosti. Výjimkou není ani předrážděnost nebo naopak letargie a nesoustředěnost. K méně obtížným, ale přesto nepříjemným projevům patří pachuť v ústech. Přitom všechny tyto příznaky se mohou v nejrůznější míře kombinovat.

    Příznaky SBS jsou natolik nespecifické, že je těžké je rozeznat od potíží jiného původu například od tzv. chronického únavového syndromu. Za důkaz zdravotních problémů způsobených stavbou, v níž člověk žije, se obvykle považuje to, že jimi současně trpí víc jejích obyvatel současně. U administrativních objektů je dalším důkazem SBS průběh četnosti a intenzity příznaků: minimální jsou začátkem pracovního týdne, v dalších dnech se stupňují. Většina příznaků pomine po opuštění "nemocné" budovy, v těžších případech ale mohou mít potíže trvalejší ráz.

    "Příčina SBS není dostatečně objasněna, ale dosud známé dlouhodobé studie ukazují, že na vzniku se podílí více příčin, " uvádí Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu Praha v materiálu nazvaném Syndrom nemocných budov a ionizace vzduchu uvnitř budov. "Jde zejména o vlastnosti budov a vnitřního prostředí, kontaminace vnitřního ovzduší, náplň práce a osobní charakteristika pracovníků."

    Podle údajů Světové zdravotnické organizace vykazuje syndrom nemocných budov přibližně 30 procent objektů postavených nebo zrekonstruovaných pomocí moderních technologií. Zatímco klasické stavby z cihel, dřeva a kamene "dýchají", obsahují určité procento vlhkosti a neovlivňují elektrické pole, vnitřní prostor moderních budov ze železobetonu nebo oceli je od okolního prostředí dokonale oddělen. Stavby jsou důkladně izolované, vzduch je přiváděn pouze klimatizací skrz dlouhé vedení a složitý systém filtrů, uvnitř je velké množství plastů a dalších organických látek uvolňujících těkavé složky.

    Odborníci proto vidí dvě hlavní příčiny SBS: elektrické vlastnosti vzduchu změněné především klimatizací a výpary ze stavebních materiálů (především lepidel, penetrací a interiérových prvků z zhotovených plastů a umělých vláken).

    Elektrické vlastnosti vzduchu určuje především obsah elektricky nabitých částic, tzv. iontů. S velkou dávnou nezbytného zjednodušení lze říci, že zatímco venkovní vzduch jich vždy obsahuje poměrně značné množství, klimatizace v budovách dodává vzduch zcela zbavený iontů. Přitom mnoho těchto objektů vůbec nelze přirozeně větrat.

    Navíc železobetonové nebo ocelové stavební konstrukce vytvářejí tzv. Faradayovu klec, jsou tedy dokonale odstíněné od vnějších elektrických polí.

   obr: Přesné příčiny syndromu nemocných budov nejsou známé, jisté však je, že klimatizované železobetonové budovy a pracovní prostor typu open-space jsou místa nejčastějšího výskytu problémů

    Již dříve vědci prokázali, že někteří živočichové ve Faradayově kleci hynou. Naproti tomu příznivé složení iontů má léčebný vliv, podporuje růst rostlin a hubí bakterie - a právě v takovém prostředí se člověk vyvinul a je na něj dokonale adaptován. Moderní konstrukce budov však význam vzdušných iontů a elektrických polí pro zdraví zcela ignorují.

    Výpary stavebních materiálů a elektrostatické vlastnosti ovzduší hrají při vzniku SBS patrně nejdůležitější roli, ve hře jsou ale zřejmě i další faktory. Patří sem zřejmě i nepřístupné dutiny v moderních konstrukcích, kde mohou přežívat plísně, hmyz nebo hlodavci.

Některé studie potvrzují i vliv trendu vytvářet velké společné pracovní prostory, tzv. open space, kde zcela chybí soukromí a možnost soustředění na práci. "Hit posledních let, kdy zaměstnanci jsou namačkáni jak slepice v kurníku, vede například ke zvýšenému paranoidnímu chování," říkají vědci z londýnské University College. Poslední výzkumy také tvrdí, že na těchto pracovištích klesá produktivita práce až o 20 procent.

    Možnosti zaměstnanců jak se vypořádat s důsledky SBS jsou značně omezené. Tam, kde to jde, pomáhá nejvíc větrání - ve většině budov vybavených klimatizací to však z pochopitelných důvodů nejde. Odborníci většinou doporučují především nepodceňovat úklid prostor i v nepřístupných koutech, zvlhčovače vzduchu a ionizátory. Stejnou nebo ještě lepší službu mohou poskytnout pokojové rostliny (zejména takové, které mají velký výpar vody, tedy rozhodně nikoliv kaktusy a sukulenty).

    Kromě toho přirozená zeleň příznivě působí na psychiku - a podobnou funkci mohou v interiéru plnit i miniskleníky nebo akvária. Doporučuje se také nahrazovat nábytek a další interiérové prvky z plastů výrobky z přírodních materiálů. Nechybí ale ani názor, že na projevy SBS mají vliv atmosféra a vztahy na pracovišti.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments