- 
	
	NOVÁKOVINY ZASE OŽÍVAJÍNa Novákoviny poslední dobou nebylo moc času, to se ale nyní mění a web znovu ožívá. 
| Lunochod 2 nalezen!
 
 Číst dál: Lunochod 2 nalezen! Přidat komentář  Konec světa na deset technologických způsobů
  Zkáza lidské civilizace je oblíbené téma sci-fi, britský autor Richard Horne ale píše o nebezpečích, která hrozí už teď - pokud na jejich odvrácení není dávno pozdě. Server TimesOnline z jeho díla vybral deset způsobů, jimiž může lidstvo vyhubit jeho vlastní technologie. Není přitom bez zajímavosti, že tu není nic o skleníkových plynech, zato se drtivá většina z nich týká počítačů, internetu a informačních technologií. Cestovatelé z budoucnosti versus LHC
 
 Roztomile hloupý nápad některé vědce rozčiluje - i přesto, že jeho autoři jej nějak nedomysleli. Moudří potomci přišli z budoucnosti, z čehož jaksi mimochodem vyplývá, že žádný konec světa nebude. A protože umí cestovat časem, zjevně nezanevřeli ani na vědu, ani na pokrok. Vlastně by to byla dobrá zpráva - bohužel to ale je jen další hloupá konspirační teorie. 
 Jan A. Novák Psáno pro Hospodá?ské noviny Plovoucí kontinenty Alfreda Wegenera
 
 
 "Wegenerova teorie je naprostá pohádka. Je t?eba ji ignorovat, aby nem?la špatný vliv na studenty," napsal ješt? roku 1944 americký geolog Bailey Willis. To už byl Wegener 14 let po smrti, jeho p?evratná hypotéza si ale m?la na definitivní uznání ješt? další léta ?ekat. "Dnes s myšlenkou posunu kontinent? nemáme žádné problémy, je to základ, o který se opírá celá v?da o Zemi," ?íká popularizátor v?dy Hal Hellman, autor knihy Velké spory na poli v?dy. "Když ji však Wegener vyslovil, byla reakce nejen negativní, ale také natolik intenzivní, že mnozí by v podobné situaci váhali ze strachu o své kariéry. P?t desetiletí byli její nepo?etní zastánci odmítáni." 
 Mravenci v hodinkách
 Nic nového pod sluncem: technologie se vyvíjejí stále p?ekotn?ji. P?esto ale nikoho moc nevzrušuje skute?nost, že p?ibývá lidí, kte?í díky tomu nechápou sv?t, v n?mž žijí. Už zdaleka nejde jen o osoby ducha pon?kud mdlého, ani o seniory, které zlov?stn? nezadržitelný pokrok sesadil z role moudrých starc? do pozice nemotorných hlupák?. Jak je technika (ale i spole?nost) ?ím dál složit?jší, ocitá se v této situaci ?ím dál víc lidí. A p?ibývá i takových, kte?í si tu jako mravenec v hodinkách p?ipadají celý život. Dovedu si p?edstavit, že reakcí na takový pocit m?že být agrese - a p?inejmenším za ?ástí kriminality, terorismu a podobných destruk?ních jev? není ani tak chudoba a sociální podmínky, jako spíš instinkt typu "co nechápeš, to ni?". Že to není a nikdy nebude váš p?ípad? Tím bych si nebyl tak jistý. Nelze vylou?it, že až stroje dostanou inteligenci a za?nou vylepšovat samy sebe, staneme se mravenci v hodinkách všichni. Jan A. Novák Psáno pro Hospodá?ské noviny Cukr místo benzinu
 
 Giordano Bruno: lidská pochodeň na Náměstí květů
 
 Stávka? Proč ne - ale za něco jiného!
 Ať už budou bossové dopravních odborů vyhlašovat stávku ve čtvrtek nebo kdykoliv jindy, je to pozoruhodný jev: prodavač ve vyjedeném krámu stávkuje za možnost brát si housky zadarmo. Obecně není generální stávka v krajní situaci špatný nástroj - a tady by se důvody jistě našly. Nehorázné rozkrádání státu politiky, do nebe volající korupce, nefunkční justice, neomezená moc velkých společností, byrokracie znemožňující podnikání... jedním slovem Balkán (nebo banánová republika, máte-li rádi příměry z druhého konce světa). Ale stávkou za stravenky odborářští papaláši jen chtějí předvést, že disponují početným stádem ovcí, které legalizuje jejich koryta a moc. Ze stejného důvodů jí tleskají i bolševici, socani a podobní týpci. Jestli jim na to zaměstnanci z dopravy skočí, pak není proč si stěžovat na politiky: máme jen takové, jaké si zasloužíme. Počasí pod kosmickým mikroskopem
 
 Co přijde po raketoplánech?
  Nedávný let raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) byl jednou z posledních pilotovaných misí americké astronautiky. Ta úplně poslední se nejspíš uskuteční někdy na přelomu letošního a příštího roku - a co bude dál, zatím nikdo přesně neví. Když nedávno americký prezident Barack Obama zrušil program vývoje a letů kosmické lodi Orion, k jejímž cílům kromě ISS měl patřit také Měsíc i Mars, bylo už do vývoje vloženo 9 miliard dolarů. Další 2,5 miliardy pak bude stát ukončení vývoje. Obama ale tvrdí, že soukromé firmy zvládnou cesty lidí na oběžnou dráhu levněji a lépe. Jaká je skutečnost? AKTA X
 
 Jednou z odpovědí může být případ, který se odehrál na americkém Středozápadě koncem 80. let. Tehdy tamní farmáři začali nápadně často ohlašovat spatření UFO - a samozřejmě byli vzápětí patřičně zesměšněni. Teprve mnohem později vyšlo najevo, že letecké firmy tu zkoušely bezpilotní létající prostředek Cypher, který vypadá tak trochu jako pneumatika. Jinými slovy: ne každý, kdo vidí létající talíř, je blázen, nebo hlupák. A zdaleka ne všechno, co vypadá jako létající stroj neznámé konstrukce, je meteor, obyčejné letadlo nebo planeta Venuše. Nelze dokonce vyloučit, že je to létající stroj neznámé konstrukce. 
 Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Případ faraonových vrtulníků
 
 Fotografie mají pocházet z posvátné staroegyptské lokality Abydos. Snímky vypadají velmi působivě: na kamenných zdech chrámu s typickými rysy egyptské architektury je vidět vytesaný hieroglyfický nápis s podivnými znaky, z nichž dva zřetelně připomínají letadlo, jeden vrtulník a jeden dokonce ponorku. Snímků existuje několik a většinou pocházejí od turistů, kteří lokalitu navštívili nezávisle na sobě. Zdá se tedy, že podivný nápis skutečně existuje. Je pravý, nebo jde o podvrh? Blažení ti, kdož uvěřili
 
 Mimochodem: za poslední století ještě nikdy nebyla populace ledních medvědů tak početná jako je dnes. Chcete vědět víc? Čtěte následující článek "Globální oteplování je nebezpečný podvod" 
 Jan A. Novák 
 psáno pro Hospodá?ské noviny Globální oteplování je nebezpečný podvod
   ŽIVOT VE VESMÍRU: ukázka z knihy
 
 Komu patří génius
 Slavní rodáci, kteří vynikli v zahraničí, patří k zajímavým zvláštnostem místního vědeckého a technického folklóru: jsme hrdí nejen na Komenského, ale také na amerického zakladatele radioastronomie Karla Janskeho, na Josefa Ressela, který pracoval v Terstu, na objevitele slavné komety Luboše Kohoutka, který emigroval v roce 1970, a mnoho dalších. Zvláštní podkategorii pak tvoří "slavní Češi", kteří byli Němci nebo německy mluvící Židé, od Rabbiho Loeva, přes Gregora Mendela a Sigmunda Freuda až po leteckého konstruktéra Hugo Ettricha nebo fyzika Ernesta Macha. V rámci spravedlnosti ale budiž konstatováno, že v tom nejedeme sami: Srbové se s Chorvaty přou o to, komu patří Nikola Tesla, který vynikl ve Spojených státech, kde také měl občanství... Není nic divného na tom, že malé země nedávají velkým lidem prostor k rozletu - a středoevropský prostor se k tomu nějak obzvlášť nehodí. Určitě je i dobře, že slavné rodáky připomínáme a necháváme se jimi inspirovat. Ještě lepší by ale bylo, kdybychom jim už za jejich života poskytli takové podmínky, aby mohli vyniknout tady. Právě proto by se nemělo zapomínat, že tito géniové nám nepatří: v první řadě náleží všem těm, kdo jim rozumí (chtělo by se říci celému lidstvu, kdyby to neznělo tak obehraně), v druhé sami sobě, ve třetí národu, který jim poskytl podmínky k práci. Co je to ale za zásluhu - být zemí, z níž musel velký člověk odejít? Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Marconi nebyl první
  Guglielmo Marconi je oslavovaný vynálezce bezdrátové telegrafie, který dostal i Nobelovu cenu - navzdory tomu, že soudní spory o prvenství neslavně prohrál. Marconi byl víc podnikatel než fyzik a jeho přínos spočíval především v tom, že dokázal cizí objevy komerčně využít. | 
 
			





























 Satelit Lunar Reconnaissance Orbiter při mapování měsíčního povrchu pomohl také odhalit tajemství konce sovětského dálkově ovládaného vozítka Lunochod 2. Kanadský profesor Phil Stooke na snímcích sondy nalezl stopy kol roveru, které byly dlouhé 37 kilometrů a končily v malém kráteru, kde automatu došly síly. Lunochod 2 přistál na Měsíci 15, ledna 1973 a naposledy s ním bylo navázáno spojení 9. května 1973. Přesná znalost trasy roveru pomůže lépe využít výsledků této mimořádně úspěšné mise.
    Satelit Lunar Reconnaissance Orbiter při mapování měsíčního povrchu pomohl také odhalit tajemství konce sovětského dálkově ovládaného vozítka Lunochod 2. Kanadský profesor Phil Stooke na snímcích sondy nalezl stopy kol roveru, které byly dlouhé 37 kilometrů a končily v malém kráteru, kde automatu došly síly. Lunochod 2 přistál na Měsíci 15, ledna 1973 a naposledy s ním bylo navázáno spojení 9. května 1973. Přesná znalost trasy roveru pomůže lépe využít výsledků této mimořádně úspěšné mise.  Zatímco ještě před půlstoletím nadšené lidstvo vítalo každý pokrok vědy, dnes snad u žádného většího výzkumného projektu nechybí opozice. Nejsou to už jen zapšklí dědové mumlající nad sklenicí urologického čaje své "Kam to jenom povede...". A dokonce nejde ani o ekologisty, kteří demonstrují proti všemu, co se jim nejeví dostatečně zelené. Obří urychlovač částic LHC podle nepřátel vědy už neohrožuje jen přírodu, ale - považte! - celý vesmír. Vědci sice žádné nebezpečí nevidí, ani to ale nezabránilo vzniku konspirační teorie, podle níž poruchy při spouštění LHC způsobili cestovatelé z budoucnosti, kteří se snaží svým nerozumným předkům odebrat nebezpečnou hračku...
    Zatímco ještě před půlstoletím nadšené lidstvo vítalo každý pokrok vědy, dnes snad u žádného většího výzkumného projektu nechybí opozice. Nejsou to už jen zapšklí dědové mumlající nad sklenicí urologického čaje své "Kam to jenom povede...". A dokonce nejde ani o ekologisty, kteří demonstrují proti všemu, co se jim nejeví dostatečně zelené. Obří urychlovač částic LHC podle nepřátel vědy už neohrožuje jen přírodu, ale - považte! - celý vesmír. Vědci sice žádné nebezpečí nevidí, ani to ale nezabránilo vzniku konspirační teorie, podle níž poruchy při spouštění LHC způsobili cestovatelé z budoucnosti, kteří se snaží svým nerozumným předkům odebrat nebezpečnou hračku... 
  
 
  Novou generaci meteorologických satelitů představuje zařízení GOES-P, které má v pondělí odstartovat z floridského kosmodromu na Cape Canaveral. Jde o vrchol současné kosmické techniky pro sledování počasí a s ním souvisejících jev?. Meteorologické satelity vybavené dokonalejšími přístroji a senzory s vysokým rozlišením by časem mimo jiné mohly omezit i taková překvapení, jako byly třeba nedávné povodně na Madeiře.
   Novou generaci meteorologických satelitů představuje zařízení GOES-P, které má v pondělí odstartovat z floridského kosmodromu na Cape Canaveral. Jde o vrchol současné kosmické techniky pro sledování počasí a s ním souvisejících jev?. Meteorologické satelity vybavené dokonalejšími přístroji a senzory s vysokým rozlišením by časem mimo jiné mohly omezit i taková překvapení, jako byly třeba nedávné povodně na Madeiře. 
  Ve staroegyptském chrámu se údajně našly hieroglyfy zobrazující vrtulníky, ponorky, letadla a další moderní stroje. Že by tedy ve staré době opravdu existovaly technologie, které se svou vyspělostí mohly rovnat dnešním?´Fotografie s reliéfem oblet?la svět už před několika lety a dodnes je k vidění v mnoha záhadologických časopisech a knihách. Proč však k epochálnímu nálezu věda stále mlčí?
   Ve staroegyptském chrámu se údajně našly hieroglyfy zobrazující vrtulníky, ponorky, letadla a další moderní stroje. Že by tedy ve staré době opravdu existovaly technologie, které se svou vyspělostí mohly rovnat dnešním?´Fotografie s reliéfem oblet?la svět už před několika lety a dodnes je k vidění v mnoha záhadologických časopisech a knihách. Proč však k epochálnímu nálezu věda stále mlčí?


 Nejpodivnější objevy z marsovských fotografií jsem si nechal na konec této kapitoly, protože to, co na nich je, vypadá jako čistá sci-fi. Tají se nad nimi dech: podivné černé útvary vyrážejí na jaře skrz led, tvoří jakési „keře“ o průměru několika desítek metrů a v létě zase mizí.
Nejpodivnější objevy z marsovských fotografií jsem si nechal na konec této kapitoly, protože to, co na nich je, vypadá jako čistá sci-fi. Tají se nad nimi dech: podivné černé útvary vyrážejí na jaře skrz led, tvoří jakési „keře“ o průměru několika desítek metrů a v létě zase mizí.