SERIÁL: Žid, který velel Hitlerovu letectvu (4)

Kategorie: Historie

Vytvořeno 19. 10. 2012 12:13

Ještě před začátkem války státní sekretář Třetí říše pro letectví Erhard Milch šťastně ustál obvinění z židovského původu a svou pozici naopak ještě posílil. Po okupaci Československa se jeho vliv rozšířil i na našem území, protože tu byly četné letecké továrny, zbrojní průmysl i konstrukční kanceláře. Také díky Mnichovu tak zesílil Hitlerův stát natolik, že mohl pomýšlet na vpád do západní Evropy - a úspěšně ho i provedl.

Už po Mnichovu a odtržení Sudet do oblasti působení Erharda Milcha spadla letecká továrna Eger Flugzeugewerke GmbH. Rozhodně nešlo o podnik druhé kategorie, vyráběly se tu například slavné bombardéry He-111 a později proudové stíhačky Me 262 nebo noční stíhačky He-219 Uhu vybavené radarem a katapultem. Prokazatelně se v ní řešily také úkoly spojené s vývojem nových typů letadel, mezi něž patřil dálkový bombardér He 177. Jeden z těchto velkých strojů tu byl přestavován na verzi B-5, která měla bez mezipřistání doletět do Japonska.

Luftwaffe v Praze

Vývoj všech těchto strojů spadal do Milchovy kompetence a nechybí ani hlasy, že právě jeho vinou Třetí říše v této oblasti svůj značný technologický náskok nezúročila. Ale nepředbíhejme...

Po likvidaci zbytku Československa (tzv. druhé republiky) Třetí říši prakticky zadarmo spadla do klína ještě mnohem lepší kořist. Darem z nebe byla především plzeňská Škodovka s její prvotřídní zbrojní výrobou, ale i na Milcha se dostalo. Do jeho sféry působení patřila zejména mimořádná koncentrace leteckých továren v Praze a okolí.

obr: Pražské letecké továrny vyráběly i proudové motory pro německá letadla - včetně legendární Me 262

Celá letadla pro Luftwaffe během války vyráběly Avia v Čakovicích, Aero ve Vysočanech, Českomoravské strojírny rovněž ve Vysočanech a Letov v Letňanech. Jinonický Walter od roku 1944 připravoval sériovou výrobu reaktivního leteckého motoru BMW 003, o kterém jsme tu už slyšeli v souvislosti s údajným Mietheho létajícím diskem BMW Flügelrad. Druhý německý proudový motor Jumo 004 se vyráběl v ČKD.

Dvě letiště (Ruzyň a Kbely) se kromě běžného operačního provozu používaly i pro testování nově vyvíjených strojů, takže v Praze a okolí prokazatelně probíhaly také vývojové práce a přestavby letadel - což byla jedna z hlavních oblastí zájmu Erharda Milcha. Například v létě 1942 ě na ruzyňském letišti přistál těžký bombardér He-177 (největší bombardér ve standardní výzbroji Luftwaffe), aby v továrně Letov prošel jakýmisi přestavbami pumového prostoru. Někteří autoři tvrdí, že šlo o úpravy, které měly umožnit zavěšení jaderné pumy určené pro bombardování Spojených států...

V Praze se také prokazatelně testovala zařízení pro tankování paliva za letu, první prototypy šestimotorových bombardérů Junkers Ju 390 a další letadla. Konstrukční kancelář Škoda-Kauba Flugzeugwerke v ulici Na Poříčí vyvíjela malý reaktivní stíhač - a tak by se dalo pokračovat docela dlouho. O osudu všech vyvíjených letadel rozhodoval Erhard Milch, takže české letecké továrny a vývojová pracoviště tvořily nezanedbatelnou část jeho pracovní náplně.

Vítězství a porážka

Podivný mír stvrzený Mnichovskou dohodou a zpestřený rozbitím zbytku Československa se 1. září 1939 změnil ve stejně podivnou války. Německo se se Sovětským svazem svorně podělilo o Polsko a Francie s Velkou Británií tentokrát své spojenecké závazky dodržely a vyhlásily mu válku.

obr: Erhard Milch (uprostřed) s Adolfem Hitlerem a Albertem Speerem

Pak se ale dlouho nedělo nic: Hitler doufal v další usmíření - a mnozí západní politikové zřejmě také. Podivná válka se ve skutečnou změnila až v květnu následujícího roku, kdy Hitlera čekání na druhý Mnichov omrzelo. Vojska Třetí říše vtrhla do západní Evropy a rychlost, s jakou došla až na břeh kanálu La Manche šokovala svět.

Luftwaffe v bleskové válce sehrála významnou roli - a spolu s ní i Erhard Milch. Při vpádu do Norska velel 5. vzdušné armádě (Luftflotte 5) v hodnosti generál plukovník. Úspěšné velení vzdušným silám při invazi do Norska a Francie mu vyneslo hodnost polního maršála (Generalfeldmarschall) a v roce 1941 funkci generálního inspektora letectva. Tehdy se ocitl na vrcholu moci, neměl na něm ale zůstat dlouho.

Po úspěšném vyřízení Francie se Třetí říše chystala vtrhnout do Velké Británie. K tomu ale potřebovala vybojovat vzdušnou převahu. Göring se domníval, že to půjde stejně snadno jako ve Francii a osobně převzal velení aby se ověnčil aureolou vítěze. Odmítl Milchův návrh zaútočit hned v červnu, než se Británie vzpamatuje z porážky na kontinentu a uklidil ho do administrativních funkcí na říšském ministerstvu letectví (RML).

Jenže britská Royal Air Force německé vzdušné armády odrazila a zklamaný Göring se od té doby raděj věnoval zahálce v luxusu svého soukromého sídla. Vinu za porážku svalil na generálplukovníka Ernesta Udeta. Také ten řešil problém alkoholem a drogami a v listopadu 1941 se zastřelil.

Faktická zodpovědnost za stav Luftwaffe se tak přenesla na Milcha - aniž by se ovšem mohl bránit Göringovým neuváženým rozhodnutím. To nejhorší však mělo teprve přijít.

(pokračování)

Jan A. Novák

Psáno pro časopis Naše rodina