Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Historie

Václav IV.: neurotik a alchymista

vacl1V 15. století už se o slovo hlásila renesance a novověk, v Čechách to ale paradoxně začalo úkrokem vzad. Nechtěný podíl na tom měl i Karel IV. výběrem a výchovou svého následníka Václava IV. Z rozmazlovaného dítěte vyrostla komplikovaná osobnost, která na své vládcovské předurčení nestačila. Takových panovníků bylo hodně a často to ani nevadilo - to ale neplatí o českém království na přelomu středověku a novověku. To pod jeho vládou dospělo až k největší katastrofě svých dějin, k husitské revoluci, která z evropské říše už na věky udělal nevýznamnou provincii.

Svatý Václav - legendy a skutečnost

vaclav1Věrohodných historických údajů o svatém Václavovi není mnoho - přesněji řečeno téměř žádné, takže je těžké oddělit skutečnost od později přidaných výmyslů. Nevěděli bychom o něm nejspíš vůbec nic konkrétního, kdyby saský kronikář Widukind (925 - 975) nenapsal, že se roku 929 podrobil východofranskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi (876 - 936) a že ho zabil vlastní bratr. A ještě k tomu poctivě dodává: "Vypráví o něm jakési zázraky, ale protože jsme je nezkoumali, pomlčíme o nich."

Emil Kolben: český Tesla

kolben1Zatímco František Křižík je všeobecně znám jako jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, ing. Emila Kolbena téměř všichni spojují jen s "kolbenkou" a ČKD - pokud vůbec s něčím. Je to přinejmenším nespravedlivé, protože jak z technického, tak i podnikatelského úhlu pohledu byl na vyšší úrovni než Křižík. Emilu Kolbenovi však v české společnosti uškodil kosmopolitismus, židovský původ a v neposlední řadě i světový úspěch.

Tajemství Věštírny smrti

necrom1Jednou z méně známých a přitom poněkud tajemných staveb řecké antiky je objekt s ponurým jménem Nekromanteion, což znamená něco jako Věštírna smrti. Historikové ho nejdřív znali ze starořeckých písemností; například v Homérově Odysei je to místo, kde Kirké Odyseovi říká, jak se dostat do podsvětí. Záhadu lokality ještě umocňuje i nález zbytků podivného mechanismu, s jehož účelem si archeologové nevědí rady.

Karel IV.: narozen ve znamení katastrof

kapo1Kometa z přelomu let 1315 a 1316 nebyla jediným znamením varujícím v časech narození Karla IV. před příchodem špatných časů. Alespoň pokud budeme věřit polskému kronikáři Janu Dlugozsovi (1415 - 1480), který ve své kronice Letopisy slavného království polského (Anales seu cronicae incliti Regni Poloniae) napsal: "Krátce po této kometě objevila se druhá na východní straně, která byla ještě větší a trvala déle. Potom se na nebi objevily tři měsíce najednou." Jiné kroniky zase mluví o ohnivých nebo rudých křížích na obloze, o krvavých deštích a podivných světlech. V letech roku 1316 a 1317 ještě ke všemu došlo ke dvěma zemětřesením v severní Francii, kde se jinak pohyby zemské kůry prakticky nevyskytují. A aby toho nebylo málo, 1. října 1316 proběhlo zatmění Měsíce. Samá špatná znamení - a pohroma na sebe opravdu nenechala dlouho čekat.

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack