Novákoviny

Na počátku 20. století bývala Sokolská ulice v Praze ještě dobrou adresou: klidné místo nedaleko Muzea, kousek od Královských Vinohrad a jejich parků... Tady v rozlehlých bytech bydleli lepší lidé, kteří si na hlasité výstupy nepotrpěli - o společenských skandálech ani nemluvě. O to větší rozruch způsobil výstřel, který 19. prosince 1911 odpoledne třeskl v jednom z domů. Když se policie dostala do bytu, odkud zazněl, našla tu muže v kaluži krve a s prostřeleným spánkem. Pistole ležela opodál.

Je to jedna z nejtragičtějších postav zdejší vědy: August Carl Joseph Corda. Zdá se, že v den jeho narození 15. listopadu 1809 měly sudičky nad kolébkou v Liberci (tehdejším Reichenbergu) hodně špatnou náladu, protože Cordův krátký život představoval téměř nepřerušovanou sérii tragédií, neúspěchů a nedorozumění. Nemá ani hrob, protože zmizel při námořním neštěstí v místech, které dnes mnozí označují jako Bermudský trojúhelník smrti.

Jedním z českých problémů, který se bolestně projevuje v současném dění, je nedostatek skutečných elit. Na počátku byla teze, že se bez nich národ obejde, protože si vytvoří nové a lepší. Skutečnost ale byla přesně opačná: nastalo vytěsňování všech, kdo přečnívali – od šlechty na počátku první republiky, až po drobné podnikatele za komunistů. Kde se vlastně vzal zhoubný mýtus o národě z chalup?

Rakousko-uherští stratégové se domnívali, že pomsta za smrt Ferdinanda d´Este  bude jen omezeným válečným tažením proti malému Srbsku, brzy se však ukázalo, že to je tragický omyl. Z lokálního konfliktu se stala světová válka a Rusko překvapivě rychle využilo příležitost, jak se na podunajskou monarchii vrhnout. Před sto lety začal vpád do Haliče, během kterého se Rusové dostali na území Rakousko-Uherska nejhlouběji.