Za bolševika normální věc, pak se to spravilo a teď se to zase nějak vrací: při každé bouřce nebo jen trochu větším dešti nám na chalupě vypnou proud. Dřív jsme zapálili svíčku a moc nevětrali v lednici, jinak se nic nedělo (v televizi stejně nebylo o co stát), jenže dneska je to jiné. Nejde počítač, internet, nemůžete k práci, k penězům, k účtům, ke svým datům, k informacím, o zábavě ani nemluvě...

A když takhle sedíte nad mrtvými stroji, napadají vás divné věci. Co kdyby měli pravdu katastrofisté a společnost nebo její infrastruktury opravdu postihl velký kolaps? Možností se nabízí nepříjemně mnoho, od zhroucení finančního systému, přes sociální nepokoje až po větší teroristický útok nebo přírodní katastrofu. Je možné být připraven a nestat se paranoikem?

Lidem, kteří si myslí, že ano, se říká survivalisté. Spořádanému optimistickému občanovi mohou připadat jako úchylní, ale kdo ví. Sociologové tvrdí, že postoj většinové společnosti k velké krizi má podobná stádia, jako postoj umírajícího ke smrti: popření - vytěsnění - smíření. Pořád ještě jsme někde mezi prvním a druhým. Přesto není špatné si některé rady survivalistů zapamatovat. Třeba jen pro případ toho výpadku proudu nebo jiných infrastruktur. Zvlášť pokud by při něm nezůstalo jen u jedné vesnice.

Peníze a komunikace

Jedna z nejzranitelnějších věcí elektronické civilizace jsou peníze. Pokud se něco stane, nejdou nejen bezhotovostní převody, ale ani bankomaty - ať už v důsledků technických problému nebo kvůli zásahu moci. Obyvatelé Kypru už vědí, že to není žádná legrace.

obr: Elektřina z veřejných rozvodů je jedna z prvních věcí, které při kolapsu selhávají

Menší zásoba hotovosti proto nemusí být na škodu. Zajímavou myšlenku jsem našel v jednom americkém thrilleru: hlavní hrdina žijící ve velkoměstě měl pro tyhle účely přilepených několik velkých bankovek na spodní straně postele ve venkovském domku rodičů. Nedělejme si iluze o tom, že při větší katastrofě by si hotovost udržela cenu dlouho, v prvních dnech ale může být doslova k nezaplacení.

Málokdo si také uvědomuje, že jedna z věcí, která v časech katastrof větších rozměrů přestává fungovat, jsou mobilní sítě. Buď proto, že jsou přetížené, nebo proto, že je omezen přístup k nim, aby se přetížené nestaly. Zdánlivý přežitek pevné linky se proto může hodit, zvlášť pokud je na ní i internet.

Totéž platí pro GPS - americká armáda má tu moc jej vypnout. Papírové mapy se ještě můžou hodit.

Lidé zabývající se krizemi také doporučují mít někde po ruce malé tranzistorové rádio. Za určitých okolností to je jediný způsob, jak získat užitečné informace. Další rada survivalistů zní: předem se se svými blízkými domluvte na postupu v krizových situacích, zejména na místech, kde byste se snažili sejít, nebo nechali vzkaz. Samozřejmě tužkou na papíře, pokud jste ještě nezapomněli, co to je.

Bez elektřiny

Jeden z velkých problémů v časech krize může být elektrická energie. Akumulátorové spotřebiče mají výhodu, která ovšem bude trvat řádově jen hodiny. Pak nastoupí problém, kde akumulátory nabít. Je o to větší, že časy, kdy byly všechny spotřebiče na pár typů baterií, jsou pryč; dnes jich jsou stovky - a nabíječek také.

Možná vám to teď nepřijde, ale v případě výpadku budete elektřinu nejvíc postrádat ve zdrojích světla. Baterky s úspornými LED a náhradními zdroji energie proto není špatné mít někde po ruce.

obr: Survivalisté věří, že je jen otázkou času, kdy se takové vize naplní...

Většina malých akumulátorů ovšem vydrží funkční tak dva roky bez ohledu na to, jestli je používáte nebo ne - a baterie ještě méně, takže dělat si zásobu moc dopředu nemá smysl. Zajímavým i když ne moc pohodlným řešením jsou nouzové LED svítilny, které mají místo baterie malé dynamo poháněné pohybem ruky. K zahození proto není ani nějaká ta petrolejka.

V počítači vám ovšem petrolej nepomůže, ale je tu jiné řešení: solární nabíječka. Hodí se pro notebooky, mobily, tablety, tranzistory, baterky a další malé spotřebiče a na trhu jich je velké množství. Pro náš účel jsou nejlepší takové, které mají adaptér s mnoha konektory pro různé typy spotřebičů a možnost nabíjení normovaných akumulátorů A, AA a AAA.

Ale i když půjde počítač, nemusí jít internet. Přestane fungovat princip "co nemám v hlavě, najdu na netu". Ztratí cenu dnes oceňované dovednosti a profese, zajímavá budou stará řemesla. Knihovna s příručkami, herbáři léčivých rostlin – ale i zálesáckou literaturou (Seton a spol.) . bude mít cenu zlata.

Můj dům, můj hrad

Tím ovšem možnosti městských obyvatel prakticky končí. Pokud bude problém opravdu velký, brzy nekoupí potraviny a hygienické potřeby (mimo jiné i proto, že ztichnou elektronické pokladny), neohřejí se a možná se seznámí s rabujícími násilnickými gangy. Správný survivalista proto má kromě městského bytu také venkovskou usedlost - ani ne moc daleko, ani ne moc blízko, kolem ní nějaké ty pozemky a pokud možno i sousedy, kteří dokáží držet při sobě.

Tam už se dá připravit i na problém s energií. Generátor dokáže dodávat proud jen dokud má benzín, lepší proto jsou solární panely. Existují měniče, které z jejich stejnosměrného napětí udělají střídavých 230V, efektivnější ale je mít ve stavení nouzový stejnosměrný rozvod na 6 nebo 12 V. K němu je možné připojovat celou řadu spotřebičů vyráběných pro turisty a jachtaře.

Ani elektřina ale nepomůže od hladu a nemoci. Ve stavení by proto měla být určitá zásoba trvanlivých potravin (rýže, těstoviny), základních lékařských a hygienických potřeb, zápalek atd. A pro nejhorší scénář je dobrá i představa jak a čím to bránit.

Survivalisté zdůrazňují, že základem přežití je péče o vlastní zdraví, psychickou a fyzickou kondici, o kvalitní vztahy v rodině a se sousedy. Což se koneckonců hodí i když žádná katastrofa nepřijde.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments