Novákoviny

Špicberky nejsou běžnou rekreační nebo potápěčskou destinací. Jak se tam běžný Evropan ocitne? Potápěči Eva Kašparová a Mejla Dvořáček se tam ocitli z různých důvodů na stejném míst? ve stejnou dobu. Mejla je známý jeskynní potápěč a kameraman v jeskyních Českého krasu, na Sardinii i v Mexiku, nyní profesionál, nicméně stále napůl dobrodruh. O jejich cestě na Špicberky bude 14. března přednáška uspořádaná klubem Barakuda v plaveckém stadionu Eden v Praze

"POZOR! Tohle není sci-fi". Takové varování by asi mělo stát velkým tučným písmem na obálce knihy Poslední světlo. Protože rozbuškou startující děj klasické katastrofické fantastiky obvykle bývají věci, které se stát mohou, ale nemusí: asteroid, jaderná zbraň, smrtící mikroorganismus... Jenže to, s čím pracuje Alex Scarrow, se stane docela určitě - pokud už se to nestalo. Říká se tomu ropný vrchol (častěji oil peak) a neznamená to nic menšího, než že zásobám fosilních paliv už je vidět na dno. Spory se vedou jen o to, jak rychlá jízda dol? naši civilizaci na druhé straně hory jménem Oil Peak čeká. Tohle je možná jediný důvod proč Scarowovu knihu řadit do sci-fi: autor tvrdí, že to nebude svah, ale propast a že ho urychlí jakési spiknutí mocných. Opravdu se mýlí? A není nakonec jedno, jestli ke konci spějeme hodně rychle nebo jen rychle?

Vydat sborník povídek od různých autorů se dnes už nenosí tolik jako za lepších časů sci-fi, kdy vznikaly výběry téměř legendární - připomeňme třeba Tunel do pozítří. Výjimku tvoří almanachy poskládané z příspěvků do literárních soutěží. Budiž za to nakladatelům chvála, protože už vydávání samo o sobě je adrenalinová záležitost. Ale vydat navíc nesourodou směs povídek více či méně začínajících autorů různého zaměření a různého talentu - to už chce odvahu hodnou Luka Skywalkera a Darth Vardera dohromady.

Jedním z takových počinů je sborník Kočas 2011 sestavený Jiřinou Vorlovou z děl zaslaných do soutěže o Cenu Karla Čapka při setkání fanoušků sci-fi a příbuzných žánrů Parcon 2011. Čtenář tu tedy najde od všeho něco: nechybí čistá sci-fi, ani módní fantasy, trpět nouzí nebudou milovníci záhad, křehké lyriky, nebo upírů. Riziku, že výsledek by mohl způsobit stejné zažívací potíže, jako když pejsek s kočičkou vařili dort, se výběr zdařile vyhnul tím, že kvalita většiny povídek je na slušné úrovni.

Brama Stokera asi není potřeba moc představovat - stačí říci "Drakula" a každý ví, že jde o otce-zakladatele modernho hororu. Také v případě méně známého románu Klenot sedmi hvězd spisovatel žijící v letech 1847 až 1912 prošlapával cestu jiným: je to jeden z prvních "egyptologických" hororů a nechybí v něm prakticky nic, co se od té doby objevuje v nesčetných knihách a filmech s touto tématikou: mumie, hroby, síly, které nejsou z tohoto světa…