Tipy a varováníŽáby v bouři: historie lepší než skutečná
V roce 1938 se Československo mnichovskému diktátu nepodřídilo - a kola dějin se začala točit úplně jinak. Krátká válka ukázala, že Wehrmacht opravdu ještě není na velké výpady připravený, generálové proto raději včas odstranili Hitlera a uzavřeli mír. Neúspěch vedl k prozření, Říše se vymanila z vlivu nacistů a pod vedením kancléře Konrada Adenauera se postupně začlenila zpátky do evropské civilizace. Československo získalo na prestiži a stalo se hegemonem Malé dohody. Národy střední Evropy konečně dospěly k poznání, že obchodní spolupráce je lepší než nacionalismus a v oblasti zavládla prosperita. Jenže na východě číhal Stalin, kterému se takový vývoj vůbec nezamlouval. V Československu měl svého koně: chorobně ješitného, ctižádostivého a mstivého Edvarda Beneše, kterého středoevropská integrace odstavila na vedlejší kolej. Schylovalo se k další krvavé válce - tentokrát s nelidským bolševickým režimem... Číst dál: Žáby v bouři: historie lepší než skutečná 1 komentář
POZVÁNKA NA DISKUSI: Ekologické problémy Baltského moře
Baltské moře se týká i nás a nejen proto, že to k němu máme blízko - jsme členy EU, tedy je to i naše moře. Zajímavou diskusi na téma jeho stavu a ochrany pořádá 5. února Fakulta sociálních věd UK. Podrobnosti najdete v pokračování článku.
Pozvánka na besedu: Sucho a megasucho
Klima, globální oteplování a klimatická změna… Český rozhlas Leonardo, časopis Vesmír a Akademie věd České republiky vás zvou na diskusní setkání věnované otázkám klimatu a klimatické změny. Čeští hydrologové už několik let pozorně sledují sušší roky, ale hrozí nám trvalejší suché období? Co je to tzv. „bleskové sucho“? Jak dlouho v historii trvalo „megasucho“? Jak se na klimatické změny připravují odborníci a jak politici? Brno plné příšer
Populační exploze upírů a dalších potvor podobného ražení už je poněkud inflační, takže přemýšlivější autoři fantasy hledají cesty, jak své strašidlácké příběhy ozvláštnit. Nápaditě na to šla Dana Rusková, která pohrdla vymyšlenými zeměmi-nezeměmi i fiktivními městy a zvolila obec naprosto konkrétní. Ba co víc, děj jejího Běsného města se odehrává v lokalitě snadno dosažitelné a zdánlivě všední, totiž v Brně. Tedy pardon, v Brrně, což je nejen náznak toho, že moravská metropole tu je posunuta do poněkud imaginárního časoprostoru (a kniha sama se pohybuje v říši momentálně modního podžánru urban fantasy), ale také toho, že autorka nad běžnou úroveň světa fantasy o poznání přečnívá přinejmenším neotřelými nápady. Druhou dobrou zprávou pro čtenáře pak je, že ke čtení nepotřebuje ovládat hantec, i když poněkud nadstandardní místopisné znalosti Brna by se mu občas hodily. FOTOREPORTÁŽ: Muzeum Karla Zemana stojí za návštěvu
Patřím k těm, jejichž život nezanedbatelným způsobem ovlivnily mimo jiné i filmy kouzelníka analogových triků Karla Zemana - hlavně Vynález zkázy a Cesta do pravěku. Nedávno otevřené Muzeum Karla Zemana v Saském dvoře (kousek od malostranské části Karlova mostu) jsem si proto nemohl nechat ujít. A vřele doporučuji každému, komu Zemanovo jméno něco říká. Další články... |
Ze stejného soudku |