Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Odkud se vzaly diamanty

diamantKdyž se řekne „drahocenný“, společně se zlatem nejspíš vytanou na mysli i drahokamy, na prvním místa pak ty nejcennější: diamanty. Skutečně mají mnoho společného – a nejen v tom, jak si jich lidé cení. I diamant je stejně jako zlato  prvek (uhlík), má unikátní vlastnosti (nejtvrdší nerost, nejlepší vodič tepla) a pěkně se leskne, takže se z něj   vyrábějí žádané šperky. Ke klenotnické popularitě přispěl i vysoký index lomu: lze jej vybrousit tak, že hra světla v něm zaujme každého milovníka šperků.

 

 

 

Jsou tu ale i rozdíly – a nikoliv zanedbatelné. Diamant je jen jednou z modifikací velmi rozšířeného, a tedy téměř bezcenného prvku uhlíku. Už roku 1772 Antoine Lavoisier zjistil, že je možné ho spálit jako obyčejné uhlí. Na rozdíl od zlata také ne všechny diamanty jsou cenné; šperkovou kvalitu má jen asi 20 procent produkce, zbytek se hodí jen pro ostří nástrojů a další průmyslové využití. A ještě ke všemu se dnes dají padělat tak dokonale, že laik nemá šanci to rozeznat. Pokud byste se tedy rozhodovali mezi investicí do zlata a do diamantů, je volba celkem jasná…

 

Kimberlitové jícny

Na Zemi vznikaly diamanty ve velkých hloubkách při extrémních tlacích a teplotách. Jsou vázané na horniny zvané kimberlity, které se nacházejí v takzvaných kimberlitových pních. Jde o komínovité vulkanické roury vystupující z několikakilometrových hloubek k povrchu.

diamant1

 

 

obr: Přírodní diamanty před broušením

 

 

Takovým kimberlitovým pněm je i slavný důl v Kimberley (odtud jméno geologického útvaru) a mnohá další významná naleziště. Kimberlitové pně sahají do obrovských hloubek 300 až 500 kilometrů.

Podle současných názorů diamanty vznikly už tam – a jejich cesta k povrchu zřejmě byla dramatická. Má se za to, že exploze musela být rychlá a přitom krátká, protože jinak by ji krystalický uhlík nepřežil.

Není přitom bez zajímavosti, že jedna skupina diamantů má mnoho společného s ropou, zemním plynem a uhlím: tzv. eclogictické vznikly z uhlíku organického původu, který se do těchto velkých hloubek dostal díky podsouvání pevninských a oceánských ker zemské kůry (tzv. subdukce). Naproti tomu diamanty zvané harzburgidické pocházejí z anorganického uhlíku pocházejícího z minerálů. Má se za to, že diamanty vznikaly před 3,3 až jednou miliardou let (celkové stáří Země je okolo 4,5 miliard let.

Z kimberlitových jícnů byly diamanty splavovány dál, takže se nacházejí i v říčních usazeninách. Tam byly také těženy nejdřív. Teprve později hledači dospěli k primárním nalezištím – a skrz ně se dobývat do hloubky. Z diamantové horečky se zrodily hluboké jizvy na tváři Země: například dnes již opuštěný povrchový důl v Kimberly sahal do hloubky 240 metrů a odtud se důlním způsobem pokračovalo až do 1097 metrů. Za léta existence dolu známého jako Big Hole (1871-1914) tu bylo vytěženo 2722 kilogramů diamantů.

 

Tajemství sibiřského kráteru

Dlouho se věřilo, že vznik diamantu je výhradně záležitost podzemních sil – jen Sovětský svaz si pečlivě střežil jedno strategické tajemství: jeho vědci zjistili, že existuje ještě jedna zajímavá možnost nálezů tohoto významného materiálu.

diamant2

 

 

obr: Diamantový důl v ruském městě Mirnyj na Sibiři. Těžba diamantů v někdejším SSSR byly obvykle součástí táborů nucených prací a předmětem přísného utajení

 

 

Ještě před sto lety byly obrovské rozlohy země východně od Uralu téměř neprozkoumané. Po vzniku SSSR tam začal nový stát vysílat geologické expedice, jejichž výsledky ale byly předmětem utajování, jehož výsledky se začalo dařit zpřístupňovat až od 90. let. Mezi těmito tajemstvími se našlo i jedno, které se týkalo neobvyklého způsobu vzniku diamantů.

Na Sibiři se dá najít ledacos; mimo jiné také čtvrtý největší meteorický impakt na naší planetě – kráter Popigaj, který vznikl při srážce s malým asteroidem před 35 miliony let.

diamant6

 

 

obr: Krystal diamantu vrostlý v kimberlitové hornině

 

 

Místo, které západní vědci lokalizovali podle fotografií pořízených z oběžné dráhy,  dlouho bylo naprosto nepřístupné. V oblasti kráteru totiž už dřív sovětští vědci našli něco strategicky velmi významného: nacházely se tu zdroje diamantů a dalších vzácných surovin. Stalinův režim s tím naložil po svém. - vybudoval tu řadu poboček zlopověstného Gulagu, které doly zásobovaly otrockou pracovní sílou. Vstup cizinců do strategicky významné zóny nebyl myslitelný ani v pozdějších dobách, kdy režim už poněkud povolil.

Kráter Popigaj vytvořilo kosmické těleso o průměru 5 až 8 kilometrů, výsledkem jeho srážky se Zemí je kráter o průměru sto kilometrů – a především diamanty, o něž sovětský režim velmi stál. Ani ne tak pro získávání valut, ale především pro nenahraditelnost nejtvrdšího nerostu v mnoha strategických odvětvích. Ale nejen to: ukázalo se, že tyto diamanty převyšují všechny dříve známé druhy svou tvrdostí a proto nástroje z nich vyrobené mají jedinečné vlastnosti. A tak ani nevadilo, že jsou malé a nepříliš vzhledné.

Mechanismus vzniku diamantů při dopadu kosmického tělesa se od běžných nalezišť liší. Tlaková vlna nárazu působí na horniny v zemské kůže obsahující uhlík a vytvoří podmínky pro jeho krystalizaci. Uhlík ostatně v hojné míře obsahují i některé typy meteoritů.

V Popigajském kráteru se diamanty nacházejí v poloměru třinácti kilometrů od epicentra. Má se za to, že při explozi vzniklo takové množství diamantů, že jejich souhrnný objem převyšuje objem diamantů pozemského původu. Komunistickému režimu tak hvězdy darovaly skutečný poklad strategického významu.

 

Jan A. Novák

 

Přílohové texty

diamant5Diamant – základní vlastnosti

Čistý uhlík (chemická značka C) uspořádaný do krystalů krychlové soustavy. Jde o nejtvrdší přírodní nerost (tvrdost 10 podle Mohsovy desetistupňové stupnice). Odolává kyselinám, lze jej však zapálit při teplotě 850 až 1000 stupňů C ve vzduchu (v kyslíkové atmosféře při teplotách ještě nižších).

Za nepřítomnosti kyslíku se začíná měnit v grafit při teplotách okolo 1700 stupňů Celsia. Má vysoký index lomu (2, 4) a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech známých materiálů.

 

 

diamant4Největší diamanty

jméno – hmotnost (karáty) – země původu

Cullinan I – 530,2 – Jižní Afrika

Cullinan II – 317,4 – Jižní Afrika

Jubilee – 245,3 – Jižní Afrika

De Beers – 234,5 – Jižní Afrika

Red Cross – 205 – Jižní Afrika

Černá hvězda Afriky – 302 – Jižní Afrika

Orlov – 189,6 – Indie

Darya-I-Nur – 185 – Indie

Moon – 189 – Jižní Afrika

Regent – 183 – Jižní Afrika

 

Diamanty – produkce

Ročně se vytěží přibližně 123 milionů karátů (26 000 kg) přírodních diamantů. Většina produkce (okolo 49 procent) pochází z diamantových dolů jižní a střední Afriky, další významná naleziště jsou v Kanadě, Indii, Rusku, Brazílii a Austrálii.

 

obr: Jak vznikají diamanty

 

 

obr: Kimberlitový peň a těžba diamantů z něj

 

 

Komentáře   

#1 Radek 2014-04-03 19:34
I u nás se nalezly diamanty a to rovnou dva. V Českém středohoří

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates: from JoomlaShack.com