Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nobelovy ceny za medicínu: malárie a parazité

nomed1Pondělním polednem začala každoroční série vyhlašování Nobelových cen. Tradičně první je na řadě medicína a letošní cenu dostali vědci hledající lék proti chorobám třetího světa: parazitickým červům a malárii.

 

"Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získávají z jedné poloviny William C. Campbell a Satoshi Omura za objevy související s bojem proti infekcím přenášeným parazitickými střevními červy a z druhé poloviny Youyou Tu za výzkum, který vedl k novým metodám léčby malárie."

Na první pohled se může zdát, že jde o choroby, které se nás netýkají, ale není to tak docela pravda - nejen proto, že prevenci proti nim musí každoročně řešit tisíce českých turistů a cestovatelů. Odborníci už delší dobu upozorňují, že v souvislosti s globalizací, změnami klimatu a pohybem obyvatelstva by bylo prozíravé i ve vyspělých zemích mírného pásma počítat s nákazami, které tu dřív nebyly běžné.

 

Bakterie proti červům


Satoshi Omura vystudoval chemii a farmakologii na několika japonských univerzitách a už od roku 1965 pracuje v Kitasato Institute - komplexem univerzit a výzkumných ústavů zabývajících se medicínským a potravinářským výzkumem. Omura se ve své vědecké práci zaměřil především na hledání biologicky aktivních látek vytvářených mikroorganismy.

nomed2

 

 

obr: William C. Campbell, Satoshi Omura, Youyou Tu, letošní laureáti Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii

 

 

Má na svém kontě objev více než 470 takových substancí, z nichž mnohé mohou (podobně jako kdysi penicilin objevený Alexandrem Flemingem) mít přelomový význam při vývoji nových léčiv. Vyvinul také několik nových metod získávání těchto látek.

"Mikroorganismy mě odjakživa fascinují," řekl Omura v interwiev pro web Nobel Media. "Málokdo si uvědomuje, jak obrovský význam mají v přírodě i v našem životě."

V uplynulých letech se Satoshi Omura zabýval především půdními bakteriemi rodu Streptomyces, kterých je známo více než 500 druhů. Shromáždil velké množství půdních vzorků z různých lokalit Japonska a ve své laboratoři z nich kultivoval bakteriální kultury. Z nich vybral 50 nejslibnějších a pak zkoumal vliv látek, které produkují, aby se ubránily jiným organismům.

V tomto bodě navázal na jeho práci William C. Campbell, irský biochemik působící ve Spojených státech na Drew University, zaměřený především na výzkum parazitických červů. Ověřoval, jestli by některá z Omurou izolovaných látek nehubila také červy zužující hospodářská a domácí zvířata (například známé škrkavky). Ukázalo se, že jedna z nich opravdu má požadované účinky. Později se z ní podařilo izolovat její aktivní složku, která dostala jméno Avermectin. Další práce vedla k preparátu Ivermectin, který se stal účinným lékem pro potírání parazitických červů nejen u zvířat, ale i u lidí.

Choroby přenášené parazity sice u nás nejsou běžné, v rozvojových zemích však představují velkou hrozbu. Tímto způsobem se šíří i tak obávané nemoci jako říční slepota nebo znetvořující lymfatická filariáza (elefantiáza) způsobující syndrom sloních nohou. Objevy Omury a Campbella vedly ke vzniku zcela nové kategorie léků, které jsou proti těmto chorobám mimořádně efektivní.

"Znamená to obrovský pokrok v boji proti chorobám ročně postihujícím stovky milionů lidí," uvedl nobelovský výbor ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

 

Pocta čínské přírodní medicíně

V ještě větší míře to platí pro malárii. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization - WHO) malárií ročně onemocní 300 až 500 milionů lidí a přibližně jeden milion lidí v důsledku infekce zemře. Převážná většina (okolo 90 procent) nemocných žije v subsaharské Africe, kde na malárii umírá každé páté dítě.

nomed3

 

 

obr: Přenašeč malárie, komár rodu Anopheles. Youyou Tu našla lék proti obávané chorobě při studiu starých čínských textů

 

 

Chorobu projevující se rozpadem červených krvinek vyvolává mikroorganismus Plasmodium falciparum přenášený komáry. Nemoc byla do 60. let minulého století na ústupu, od té doby však počty nakažených dramaticky rostou. Očkovací látky sice existují, v rozvojovém světě však jsou pro vysokou cenu prakticky nedostupné.

Právě boje s touto chorobou se týká udělení druhé poloviny letošní Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii. Obdržela ji čínská badatelka Youyou Tu, která se tak současně stala dvanáctou nositelkou tohoto nejprestižnějšího medicínského ocenění. Její vědecká práce vedla k objevu aktivní látky Artemisinin, která je účinným a při tom dostupným prostředkem boje s malárií. Některé poněkud neobvyklé okolnosti tohoto výzkumu přitom vzbuzují jindy nevídaný zájem médií o letošní Nobelovu cenu.

"Je ocenění výrazem uznání alternativní medicíny?" ptají se někteří komentátoři.

Youyou Tu totiž ke svému objevu dospěla v moderní vědě neobvyklým způsobem: studiem starých čínských textů. Zjistila z nich, že kdysi se proti malárii používal extrakt z rostliny Artemisia annua (ze stejného rodu je například pelyněk). Další výzkum ukázal, že opravdu obsahuje účinnou látku, která pak dostala jméno Artemisinin.

Youou Tu má za sebou navíc dobrodružnou minulost; v 60. letech se zúčastnila Mao Ce-tungova tajného programu známého na Západě jako Project 523. Cílem bylo vyvinout lék proti malárii, která byl pro armády bojující v džungli nebezpečnější než nepřátelské zbraně. Během výzkumu, při němž Tu zkoušela účinné látky sama na sobě, několik let neviděla svou rodinu, takže po návratu ji nepoznala ani vlastní dcera.

"Svou práci jsem upřednostňovala před soukromým životem, " komentovala to badatelka nedávno.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny a iHnad.cz

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates: from JoomlaShack.com