Novákoviny

Egyptské pyramidy působí na psychiku zdrcujícím dojmem - nejen rozměry, ale i tvarem, umístěním, tajemnými souvislostmi... Nejasnosti nejsou jenom kolem techniky stavby, ale i samotného určení těchto gigantických monumentů suverénně vzdorujících času. Provokují vznik celé řady hypotéz, z nichž většina sice je poněkud odtržených od reality, bylo by ale chybou s vaničkou vylévat i dítě.

Relativně nedaleko od záhadného Göbekli Tepe se nachází nejstarší město světa Jericho. Vzniklo... hádejte kdy? Ano, někdy okolo roku 9500 př. n. l., tedy v době, do které Platon klade zkázu Atlantidy a v níž vzniklo Göbekli Tepe. Právě tehdy tu původně primitivní osídlení atraktivní lokality s kvalitními prameny sladké vody náhle nahradili stavitelé bytelných kamenných hradeb.

Až z časů Platonovy Atlantidy podle některých nadšenců pochází jeden z nejpodivnějších a také nejproblematičtějších archeologických nálezů - už 90 let doutná spor o pravost podivných artefaktů vykopaných u obce Glozel ve střední Francii. Na několika tisících hliněných destiček tu jsou kromě jiného i vyobrazení zvířat, která Evropu opustila již v době ledové a současně nerozluštěné nápisy. Zatímco archeologové předměty považují za podvrh, fyzikové potvrzují, že jsou opravdu velmi staré.

Uroboros - had nebo drak stočený do kruhu a zakusující se do vlastního ocasu - je symbolem alchymického Velkého díla a alchymii zase máme spojenou s evropským středověkem nebo renesancí na počátku novověku, kdy prožívala svůj zlatý věk. Uroboros je (alespoň v tomto kontextu) alegorií věčně se obnovujícího koloběhu všeho, cyklické povahy vesmíru a neustálého boje protikladů, jenž je podstatou bytí. Nápadně podobný smysl má známý a dnes velmi populární symbol jin a jang ve východních filosofiích - a nejspíš není náhodou, že má rovněž grafickou podobu kruhu, jehož prvky jsou navzájem vklíněné do sebe.