Novákoviny

Ruiny nejstaršího kamenného chrámu světa stojí v jihovýchodním Turecku poblíž syrských hranic: archeologové určili jejich stáří na 11,5 tisíciletí. Asi je jen náhoda, že lokalita se nachází nepříliš daleko od Araratu - hory, na níž šťastně přistál Noemův obří koráb po potopě světa. Přinejmenším podivné ale je, že ruiny Göbekli Tepe pocházejí z doby, která nápadně přesně odpovídá Platonovu datování zkázy Atlantidy. Za pozornost stojí i to, že v téže době a ve stejné oblasti začala takzvaná neolitická revoluce, během níž lidé radikálně změnili způsob obživy: z lovců se stali zemědělci. Zvláštní je i jméno lokality: Göbekli Tepe v turečtině znamená "hora pupku", přeneseně "hora středu".

Mezi megality bývají někdy zařazovány i podivné kamenné věže zvané nuraghi, kterými je v obrovském množství poset středomořský ostrov Sardinie. Trochu se podobají baleárským talayotům, ale technika stavby a zřejmě i časové zařazení jsou odlišné - údajně pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l., někteří odborníci ale soudí, že vznikly před více než 8 tisíci lety. Největší z nich jsou přes 20 metrů vysoké.

Podobně jako Nuselský most v Praze vyznačuje se i Macocha temnou přitažlivostí pro sebevrahy. Krasový badatel Karel Absolon o tom napsal: "Předlouhá jest řada těch, kteří skokem do propasti hledali a bezpečně nalézali vykoupení za strastí tohoto slzavého údolí."

Ericha von Dänikena asi není třeba představovat - jeho jméno se už před několika desítkami let stalo synonymem pro hledání mimozemských civilizací. On sám ale svou činnost nazývá archeoastronautikou: vědou hledající památky po dávných návštěvách z kosmu. Vytrvalost a neúnavnost, s níž jí provozuje, z něj udělala jeden ze symbolů současné doby. Dnes (14. dubna 2015) se dožívá 80. let.