Novákoviny

Údajná hrozba globálního oteplování inspiruje vědce k vytváření záplavy stále nových a často protichůdným teorií. Se zatím poslední přišel tým vědců vedený Ashleyem Ballantinem z University of Colorado Boulder. Ve studii zveřejněné v srpnovém čísle prestižního vědeckého časopisu Nature dokládají, že ačkoliv emise oxidu uhličitého za posledního půl století vzrostly čtyřnásobně, v atmosféře zůstává jen polovina tohoto množství. Zbytek je pohlcen planktonem v oceánu, korálovými útesy, rostlinami a dalšími složkami ekosystému planety.

Podle jedněch je to zdroj síly pro skvělou zelenou budoucnost, podle jiných neperspektivní a těžkopádné řešení, které představuje jen slepou cestu technického vývoje. Řeč je o Strilingově motoru - vynálezu, který byl nejdřív zavržen a zapomenut, aby se po dlouhé řadě desetiletí probudil k druhému životu.

Když nedávno dosedlo na povrch Rudé planety vozítko Curiozity, zahřměl řídícím sálem mise oprávněný výbuch nadšení. Bývaly časy, kdy se exploze radosti prostory americké kosmické agentury NASA ozývaly často - ale to už je pryč. Američtí vědci a inženýři si takhle pěkně od srdce znovu hned tak nezařvou, protože budoucnost kosmických programů je nejistá.

Eric Shaw je filmař, ale do hvězd branže má pořád hodně daleko, a tak musí brát, co je, včetně rodinných videí. Je vděčný i za zakázku na dokument o miliardáři a zapadlém lázeňském městečku v Indianě, z něhož pochází. Vyskytuje se tam i minerální voda opředená jakousi legendou - což sice tajemnem tak trochu zavání, ale která minerálka nějakou tu legendu nemá, že. Takže na první pohled nic, co by slibovalo strhující děj. A přesto se pomalu gradující rytmus vyprávění postupně dostane do obrátek, který nejednoho čtenáře chytne a už nepustí... Řeč je o románu Tak chladná řeka od Michaela Koryty.

Drogy, minulé životy, šamanismus, meditace - to všechno zahrnuje obor zvaný transpersonální psychologie. Jedni ji považují za revoluční průlom do tajů lidské mysli (a možná i samotného vesmíru), jiní naopak za pavědu a trestuhodné šarlatánství. A někteří dokonce za nebezpečný experiment ohrožující psychiku i zdraví pacient?. Zajímavá je i tím, že k vůdčím osobnostem patří vědec českého původu Stanislav Grof.

Řídícím sálem v NASA zase jednou po dlouhé dob? zahřměl jásot: robotické vozítko Curiosity úspěšně přistálo na Marsu. Je to největší a nedokonalejší mobilní laboratoř jaká se dosud na Rudou planetu dostala. Jejím hlavním úkolem je hledat stopy života. Sonda má za sebou závratných 567 milionů kilometrů mrazivým vesmírem, opravdu důležitých ale bude pouhých pár kilometrů, které ji teprve čekají: po povrchu Rudé planety.

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2012 obdržel snímek "Venuša pred a po prechode", jehož autorem je Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. K události, která je považována za jeden z nejzajímavějších astronomických úkazů tohoto roku, se postavil netradičním způsobem: stiskl spoušť před a po přechodu, takže na snímku je vidět hustá atmosféra jitřní planety.

Kdyby existovali nějací Marťané, a mezi 5. a 6. srpnem si udělali výlet do oblasti kráteru Gale, asi by se nestačili divit. Prožili by to, čemu ufologové říkají blízké setkání třetího druhu - a s celou parádou, jakou my Pozemšťané známe jen ze sci-fi film?.

Daj-li medaili, či nedaj-li? Duchaplné variace na tohle téma teď budou slyšet ze všech stran přinejmenším dokud neskončí olympiáda a už teď mě otravují. Je mi úplně fuk, kdo a v čem vyhraje, protože nechápu, k čemu je to dobré.

Je to možná jeden z nejv?tších úsp?ch? naší paleontologie a antropologie a sou?asn? i sv?tový unikát: na území bývalého ?eskoslovenska se poda?ilo objevit dokonalý otisk mozku neandrtálce. Místo seriózního výzkumu ale nejd?ív vypukl spor o pravost nálezu.

Vědět, jaké bude počasí, se v létě hodí víc než kdy jindy - a spoléhat na profesionální předpověď může být často ošidné. Proto není špatné k ní občas přidat i něco z pozorování projevů přírody, které často předpovídají velmi přesně.

Uprostřed horkého léta jsou sinice už řadu let všeobecně proklínaným jevem. Teplé počasí na chatě či chalupě svádí ke koupání - čím je ale voda teplejší, tím je nebezpečí výskytu sinic aktuálnější. Není to hrozba nijak zanedbatelná: v lepším případě můžou způsobit alergické vyrážky, v horším teploty, bolesti hlavy, žaludeční potíže a průjmy. Jsou známy i případy vážných poškození jater.

To, že se Helena Vondrá?ková s někým soudí, je asi stejně zajímavé, jako skutečnost, že po jaru nastalo léto - ale tentokrát tu něco nového přece jenom je. Zpěvačka a její manžel Michal Martin už nehájí jen své vlastní zájmy, ale nás všechny. Podali trestní oznámení na aktivistu Jana Šinágla za popírání genocidy spáchané nacisty za války na českém národu.

Život i dílo hrab?te Františka Antonína Šporka naznačují, že neměl daleko ke svobodným zednářům a někteří autoři dokonce tvrdí, že založil první zednářskou lóži v Čechách. Uspořádání Kuksu - jeho nejznámějšího díla - dokonce vede k úvahám, že měl něco společného s alchymií.

Milovníky záhad přitahuje východočeský Kuks mimo jiné svou unikátní sochařskou výzdobou plnou narážek na symboliku tajných společností. I proto existuje velmi silná domněnka, že jeho zakladatel a investor hrab? František Antonín Špork měl s esoterismem mnoho společného. Opravdu byl alchymista a svobodný zednář?

Za vším hledej geny - i tak by se dalo pozměnit známé úsloví Cherchez la femme. Slovo "genetika" je v posledních desetiletích jedním z nejskloňovanějších, ale její zakladatel Johann Gregor Mendel se za svého života mnoho uznání nedočkal. Dnes 20. července 2012 uplynulo 190 let od jeho narození.

Virové epidemie v současnosti představují jednu z největších hrozeb pro lidstvo. Zatímco objev antibiotik umožnil lékařům zvládat většinu bakteriálních infekcí, proti virům zatím nic podobného neexistuje. Světová epidemie AIDS způsobená virem HIV ukazuje možná rizika: kdyby se objevil virus, který by se přenášel snadněji (třeba jako chřipka) a současně působil rychleji (třeba jako Ebola), máme velký problém. Právě možnostem, jak viry zastavit, se věnoval profesor Holý.

V?era (16. ?ervence 2012) zem?el jeden z nejvýznamn?jších ?eských v?dc? poslední doby, chemik a objevitel ?ady látek likvidujících viry nebezpe?ných nemocí Antonín Holý. Prozatím sem za?azujeme m?j starší ?lánek o jednom z jeho nejuznávan?jších objev? - o látce adefovir, která dala vznik léku Hepsera na žloutenku typu B. Objevy profesora Holého ale mají význam také v boji proti AIDS a dalším obávaným virovým chorobám.