Novákoviny

Postavit vzducholoď je vlastn? úplně snadné - aspoň to tak vypadá podle tohoto videa. Pokud byste se chtěli o vzducholodích dovědět víc, navštivte náš specializovaný web zde. 

Navzdory pokrokům medicíny představují zhoubné nádory stále obávanou chorobu s obtížnou léčbou a nejistou prognózou. Prestižní vědecký časopis Nature nyní zveřejnil studii vědců z Harvardu ukazující, jak z rakoviny udělat nemoc, která je dlouhodobě zvládnutelná a nakonec i vyléčitelná.

"Hele Baracku, my chceme Měsíc," řekl tuhle čínský premiér Wen Tia-pao americkému prezidentovi. "Stavíme loď, co tam doletí, chceme tam mít základnu a... a nepotřebujeme, abyste se nám tam motali."

Je tam všechno jako na Zemi: déšť, sníh, mraky, řeky, jezera, střídání ročních období - jen se to všechno odehrává při teplotách asi tak 180 stupňů pod nulou. A přesto vědci nevylučují přítomnost života. Řeč je o Saturnově měsíci Titanu, pravděpodobně nejpodivnějším tělese sluneční soustavy.

Zatímco si zástupy expertů lámou hlavy nad příčinami krize, hlas lidu je dávno zná: naschvál ji způsobila skupina bohatců zvaná Bilderberg, která tak chce ovládnout svět a nastolit Nový světový řád (NWO). Aby se jí pak pohodlněji vládlo, snaží se také už teď zredukovat počet obyvatel planety pomocí jedů vypouštěných z dopravních letadel - ano to jsou ty čáry na obloze, které nezasvěcení bláhově považují za kondenzační páru na výfukových plynech z motorů.

V neděli 8. července uplynulo přesně 175 let ode dne, kdy se narodil hrabě Ferdinand von Zeppelin - muž jehož jméno je navždy spojené se vzduchoplavbou. Právě on má největší zásluhu na tom, že vzducholodě přestaly být pochybnými experimenty a uplatnily se v dopravě, ve válce i na výzkumných cestách. Jeho životní příběh je inspirující: kariéru slavného vynálezce nastoupil teprve ve věku 60 let.

Když i mainstreamovými médii proběhly zprávy o tom, že vědci z evropského centra jaderného výzkumu CERN zřejmě objevili dlouho hledanou částici zvanou Higgsův boson, reakce laické veřejnosti na internetových diskusích byly rozporuplné. Objevily se i názory typu "A co má být? Bude snad chleba levnější?"

Dva dny volna na začátku července jsou vlastně největší svátky roku - a pro většinu lidí jen jakási letní protiváha Vánoc, kdy se taky nemusí fachat. Když si ale uvědomíme, co vlastně slavíme, tak z toho trochu běhá mráz po zádech.

Čtvrtý červenec, Den nezávislosti je asi nejoblíbenější svátek Američanů - a od roku 1997 by ho jejich zásluhou mohli slavit také Martané, kdyby nějací existovali. Toho dne totiž na jejich planetě přistál první automobil. Vlastně spíš miniautomobil, jehož velikost novináři tehdy přirovnávali k laserové tiskárně, přesto šlo o historickou událost: vozítko Sojourner vysazené sondou Pathfinder bylo první pohyblivou laboratoří na Rudé planetě.

Vyjmenovat všechny slavné mágy, astrology, lékaře, alchymisty a další učence, které na svůj pražský dvůr přilákal císař Rudolf II., nejde, protože by se z článku stal jen seznam jmen. Vzpomeňme proto v závěru tohoto miniseriálu jen některých - i za cenu, že jiné nespravedlivě opomeneme. A pietně si tak připomeňme, že bývaly časy, kdy Praha představovala centrum světové učenosti…

Dnes (tj. v sobotu 30. června) uplynulo 104 let od záhadné události v sibiřské tajze, pro kterou se vžilo označení tunguzský meteorit. Nejméně sto hypotéz se od té doby snažilo vysvětlit o co vlastně šlo, přesto výbuch srovnatelný s nejsilnějšími termonukleárními pumami stále představuje jednu z největších záhad minulého století. Oficiální věda tvrdí, že šlo o asteroid nebo kometu, celá řada okolností se tomuto pohodlnému vysvětlení ale vymyká. A tak nechybí ani názor, že šlo o havárii kosmické lodi mimozemšťanů nebo o pokus geniálního vynálezce Nikoly Tesly.

Ptáci si teď užívají vrchol sezóny a ti, kdo je mají rádi, pochopitelně také. Staří Římané sice tvrdili, že ptáka poznáš po peří ("E plumis cognoiscitur avis"), jenže ne každý pták ho rád ukazuje. Mnozí o sobě dávají vědět raději zpěvem - a právě na to mysleli v nakladatelství Alpress, když vydali knihu Hannu Jännese a Owena Robertse nazvanou prost? Ptáci. Nejde totiž jen o klasický atlas; jeho součástí je také cédéčko, kde jsou hlasy bezmála stovky nejběžnějších druhů nahrané.

Mafiánští loutkovodiči našich politiků zřejmě s úlekem zjišťují, že k rozkradení tu toho zbývá stále méně. A tak oprášili scénář, který se už jednou občanským iniciativám podařilo smést ze stolu: rádi by sem vpustili zahraniční společnosti, aby těžily zlato pomocí kyanidů.To se týká především povodí Vltavy od Slapského jezera kamkoliv po proudu (ložiska Mokrsko a Čelina jsou v těsném sousedství řeky) a Šumavy (okolí Kašperských hor), ale i mnoha jiných míst. Uvažuje se rovněž o otevření ložisek wolframu pro těžbu devastující životní prostředí.

Záhadné živočichy zoologové i dobrodruzi obvykle hledají v hlubinách moří nebo nepřístupných pralesích, přinejmenším jeden ale žije i u nás. Je to tvor, který znepokojuje přírodovědce už několik tisíc let, ryba vypadající jak had. Ano, jde o zdánlivě obyčejného úhoře. Ryba, v níž lidé většinou vidí jen vyhlášenou a dnes už poměrně vzácnou lahůdku, ve skutečnosti ukrývá nejedno tajemství - včetně těch, která se týkají bájné Atlantidy.

Na pražském dvoře císaře Rudolfa II. působila celá řada nejslavnějších vědců, mágů a astrologů své doby. Nepochybně nejslavnější z nich byli Tycho Brahe a Johannes Kepler, kteří lidstvu otevřeli okna do vesmíru. Jejich pobyt v Praze je poznamenaný i podezřením, že Kepler Tychona zavraždil, aby se zmocnil jeho vědeckých záznamů. Spor o tuto pozůstalost pak vyřešil právě Rudolf II - a učinil tak způsobem velmi moudrým.

Sci-fi filmů, v nichž se hrdinové zmenší, aby mohli prožívat neuvěřitelná dobrodružství v mikrosvětě, je spousta - namátkou vzpomenu na klasiku v podobě Spielbergova Vnitřního vesmíru nebo Fantastickou cestu s tehdy krásnou Raquel Welch. Tak trochu něco podobného dneska umožňují USB mikroskopy připojené na počítač. Zdaleka ne všechny jsou totiž určené pro vědce, mnohé z nich konstruktéři navrhli přímo pro hraní, nebo provozování různých hobby.