Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tajemná kresba v jeskyni Domica

domica, kresbaPravěká více než šest tisíc let stará kresba ve slovenské jeskyni Domica představuje nejen velkou záhadu, ale i unikát přinejmenším ve středoevropském měřítku. Přesto je širší veřejnosti jen velmi málo známá. Možná i proto, že o významu tří podivných abstraktních znaků nemají vědci příliš jasno.

Když se řekne "jeskynní kresba", vybaví si každý asi především nádherné malby zvířat z Altamíry a jiných francouzských nebo španělských jeskyň. Umění pravěkých lidí ale nebylo vždy tak přímočaře realistické. Zanechali po sobě i velké množství abstraktních symbolů a znaků, jejichž význam současné vědě stále uniká. K takovým záhadám patří i kresba uhlem nacházející se na skalní stěně v jedné z nejzadnějších partií jeskyně Domica.

 

 Podzemní říše na řece Styx

Představovat jednu z nejkrásnějších slovenských jeskyní a bezesporu největší podzemní atrakci Slovenského krasu asi není příliš potřeba. Jde o součást většího krasového systému vytvořeného podzemní říčkou Styx a několika menšími toky ve vápencích Silické planiny. Již dříve byla na území sousedního Maďarska známá rozlehlá jeskyně Baradla, jejíž chodby mířily právě sem.

domicaJen menší jeskyně a další krasové jevy dávaly tušit, že za slovensko-maďarskou hranicí by se mohlo nacházet pokračování. Ale teprve známému slovenskému jeskyňáři Jánu Majkovi se společně s několika přáteli podařilo proniknout z jeskyně Stará Domica do dosud neznámých prostor a zahájit tak objevování Domice v její dnešní podobě. Už roku 1932 byla pod vedením Vojtěcha Benického zpřístupněna veřejnosti.

 

obr: Domica. Foto: archiv

 

Dnes se ví, že Domica se souvisejícími jeskyněmi tvoří třípatrový labyrint, který celkem měří přes pět kilometrů. Přestože to je jen asi čtvrtina délky všech chodeb tohoto systému, překračujícího státní hranici, i tak mohou návštěvníci absolvovat více než kilometr dlouhou podzemní trasu. Její součástí je i 150 dlouhá plavba v hliníkových pramicích na vodách podzemní říčky s pochmurným názvem Styx.

V Domici je opravdu na co se dívat. K největším turistickým atrakcím patří Rímske kúpele - kaskádovitá jezírka vytvořená sintrem vysráženým z vody. Jeskyňáři a geologové zase oceňují některé vzácné formy jeskyní výzdoby, které se tu nacházejí. Co však dává jeskyni opravdu mezinárodní význam, je však právě podivná skalní kresba a další památky na pravěké osídlení. I proto byla zapsána do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

 

Abstraktní umění v pravěku?

Už první průzkumníci vedení Jánem Majkem narazili v nově objevených prostorách Domice na četné stopy po pobytu pravěkých lidí. Mezi pradávnými ohništi a jámami po kůlech obytných staveb se povalovaly kamenné a kostěné nástroje a zbraně, ale třeba i hřeben a šperky z mušlí a zvířecích zubů. Otisky tkaniny v hlíně a závaží dokazovaly tkalcovskou zručnost tehdejších lidí. Všude kolem ležely střepy z tisíců keramických nádob a jednu z nich ve velmi zachovalém stavu dokonce obrostl krápník. Dnes je část nálezů vystavena u vchodu do jeskyně.

domica, kresbaJak jeskyňáři pronikali dál a dál, dostávali se do míst, která už dávným lidem nesloužila ke každodennímu životu, ale kde zřejmě hledali spojení se svými bohy nebo přírodními silami. V chodbě, které se dnes výmluvně říká Posvátná, pak výzkumníci našli něco, o čem si většina podzemních badatelů ve střední Evropě může nechat jen zdát: dobře zachovalé pravěké kresby.

 

obr: Kresby v jeskyni Domica. Zvýrazněno na počítači. Foto: archiv

 

Podrobnější průzkum ukázal, že malby byly provedené uhlem se nacházejí jen na jednom místě, ve výšce asi 60 centimetrů nade dnem chodby. Celkem tři těsně sousedící obrazce však na první pohled nepřipomínají nic z reálného světa - snad s výjimkou abstraktního umění. Jde o velmi složité geometrické vzory, v nichž se prakticky nenacházejí oblé nebo kruhové tvary. Všechny linie na sebe navazují v ostrých úhlech a často se vedle sebe několikanásobně opakují. V největším z obrazců je zřetelně vymezený prostor, který obsahuje tlustou čarou zvýrazněný kříž (nebo zjednodušenou lidskou postavu).

 

Návrat do jeskyň

Další výzkum ukázal, že archeologické objevy v jeskyni Domica souvisejí s takzvanou bukovohorskou kulturou, která působila na území jihovýchodní a střední Evropy okolo roku 4100 před počátkem našeho letopočtu. Nemá tedy nic společného s lidmi, kteří před desítkami tisíc let vytvořili slavné jeskynní malby v Altamíře - je o mnoho tisíciletí mladší. Nejde tedy o kulturu paleolitických lovců, ale mnohem pozdější a vyspělejší zemědělský lid doby neolitu, kdy už stavba jednoduchých domů dávno převládla nad životním stylem troglodyta.

domica, nadoba, bukovohorska kulturaV té době už na území Blízkého východu dokonce vznikala první městská sídla jako například Jericho v Palestině nebo Catal Hüyük v Malé Asii. Proč ve stejné době lidé bukovohorské kultury (a od západu sousedící kultury s lineární keramikou) pocítili potřebu žít ve vlhkých a i jinak nepříliš komfortních jeskyních je stále záhadou.

 

obr: Nádoba bukovohrské kultury zalitá sintrem v jeskyni Domica. Foto: J. Beneš, www.upb.cas.cz

 

 Je to ještě o to podivnější, že lidé bukovohorské kultury vyhledávali zejména jeskyně s podzemními toky, takže velká voda je odtud nejednou vyhnala. Přitom domy stavět také uměli, jak o tom svědčí mnohá archeologická naleziště. Jednoduché přístřešky si ostatně stavěli i v podzemí. Ty, stejně jako ohniště, pozůstatky po úpravě potravy a další nálezy svědčí o tom, že rozhodně nešlo jen o krátkodobé pobyty. A nejde ani o onen příslovečný "návrat do jeskyň", kterým dnes v řeči symbolizujeme civilizační úpadek. Keramika bukovohorské kultury, stejně jako další dovednosti byla zcela na úrovni své doby a v lecčems ji i výrazně převyšovala.

Někteří archeologové proto soudí, že v podzemí se tehdy žilo jen v zimě, nebo že jeskyně obývala jen část populace, která tu těžila hlínu pro výrobu keramiky. Ani to však neodpovídá na všechny otázky.

domicaJeště větší záhadu představují kresby v jeskyni Domica. Podobají se typické výzdobě bukovohorské keramiky - ale to, že se objevují hluboko v podzemí, patrně v posvátném prostoru sloužícím možná jakémusi kultu, naznačuje, že rozhodně nejde o nějakou samoúčelnou hříčku z rukou pravěkého předchůdce moderních kubistů.

 

obr: Skalní útvar nedaleko kresby připomíná některým badatelům lůno ženy. Soudí proto, že obrazce souvisely s kultem ženské plodnosti. Foto: J. Beneš, www.upb.cas.cz

 

Někteří badatelé vycházejí z toho, že Posvátná chodba má profil nápadně připomínající ženské pohlavní orgány a soudí, že místo bylo zasvěceno kultu plodnosti. Tomu však příliš neodpovídají ostré nezaoblené tvary obrazců. Jiní v kresbách se značnou dávkou fantazie vidí býky, nebo lidské postavy - co však znamenaly doopravdy, to už se asi nikdy nedovíme.

 

Jan A. Novák

 

 ODKAZY:

Text je zkrácenou ukázkou z knihy Putovanie po najvačších záhadách Slovenska, kterou vydalo nakladatelství XYZ

Pokud se zajímáte o slovenské jeskyně a historii jejich objevování, velmi pěkně udělaný web je na této adrese: http://www.unesco.eu.sk/dedicstvo/vystava/09panel/panel.html

Komentáře   

#1 Vesna 2014-05-13 08:55
Človek dnešných dní nevie rozmýšľať tak, ako človek pre tisícami rokov. Toto je základná chyba, ktorú dnešní archeológovia robia. Príliš veľký význam prikladajú náboženským kultom a pod. aj tým, že sa snažia veci pomenovať dnešným vnímaním najmä kresťanského náboženstva. Takáto kresba môže mať úplne prozaický pôvod. Niečo veľmi podobné sme nedávno s kolegom vytvorili, keď sme si na modernú A-4-ku kreslili plánik a mapku ako sa dostať k jednomu miestu. Kresba na fotografii viac ako náboženskú alebo inú mimozemskú problematiku predstavuje skôr nákres ktorý mohol niekto narýchlo načrtnúť pre vojenskú stratégiu obsadenia nejakého osídlenia a viac sa k nemu nevrátil. A vôbec nemusí byť stará tisícky rokov. Netreba zabudnúť, že na našom území na ukrývali maltézsky rytieri po rozprášení ich rádu. A jaskyne, o ktorých vedel málokto, tie obľubovali.

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates by JoomlaShack.com