Novákoviny

Milovníci vína chodí po této planetě už více než šest tisíciletí. Svědčí o tom nález, který se povedl vědcům z University of California, Los Angeles: v Arménii našli kompletní vinařství pocházející přibližně z roku 4100 př. n. l.<

"Poprvé jsme získali kompletní obraz o tom, jak se vyrábělo víno před 6100 lety," komentoval objev ředitel výzkumných prací Gregory Areshian z UCLA. "Je to vůbec nejstarší objevená lokalita, na níž se podařilo společně najít kompletní výrobní zařízení včetně potřeb pro lisování hroznů, fermentačních kádí a skladovacích nádob," dodává k tomu jeho kolega Hans Barnard. Zprávu zveřejnilo lednové číslo časopisu Journal of Archeological Science. Předtím byly nejstarším dokladem existence vinařství nádoby obsahující stopy vína, které našli němečtí archeologové v hrobce egyptského panovníka z doby kolem roku 3150 př. n. l. Dosud známá zařízení pro lisování vína byla ještě mladší: archeologové za ně považují dvě sádrovcové nádoby nalezené v Izraeli, které byly používané někdy mezi lety 1650 až 1550 p?. n. l

Šest tisíc let tradice

Objev prastarého vinařství se vědcům podařil v jeskynním komplexu označovaném jako Areni-1 v pohoří Malý Kavkaz nedaleko arménských hranic s Iránem. Archeologické práce zde probíhají od roku 2007, kdy se na povrch dostaly první nálezy. Radiouhlíková analýza provedená v Oxfordu později prokázala, že pocházejí z doby kolem roku 4000 až 4100 př. n. l., tedy z období označovaného jako doba měděná (eneolit). Tehdy už lidé začali používat něktré kovy, nacházející se v přírodě v ryzí podobě, neznali však ještě bronz ani železo.Na lokalitě Areni-1 vědci našli mělký bazén z upěchovaného jílu o rozměrech přibližně metr krát metr, který byl žlábkem spojený s hlubší kádí. Mělký bazén pravděpodobně sloužil k vymačkávání vinných hroznů pomocí šlapání chodidly a mošt pak stékal do kádě.

Vinaři se tedy obešli bez lisů - stejným způsobem se někde hrozny vymačkávaly ještě v 19. století, jak na Kavkaze, tak na mnoha místech ve Středomoří.

obr: Vykopávky na lokalitě Areni-1. Foto: UCLA

Není přitom bez zajímavosti, že okolí nálezu je vinařskou oblastí dodnes; zdejší vinaři se tedy mohou pochlubit tradicí, jaká nemá jinde na světě obdoby.

Kolem bazénů se dodnes zachovaly pecky, vysušené zbytky vymačkaných hroznů a zaschlá sedlina po moštu. Díky tomu mohla paleobotanická pracoviště stanovit i druh révy, kterou dávní vinaři zpracovávali. Šlo o poddruh Vitis vinifera vinifera (réva vinná pravá), které na rozdíl od divoce žijící révy vinné lesní (Vitis vinifera sylvestris) už byla domestikovaná. V některých zemích se pěstuje dodnes.

Před časem se v téže oblasti Kavkazu našel i kožený střevíc starý 5,5 tisíce let, který je nejstarší dosud známou obuví a dokládá, že zde existovala velmi vyspělá kultura. Víno v ní možná hrálo ceremoniální úlohu, protože v mnoha zdejších hrobech společně s další výbavou ležely i džbánky a další nádoby.

Opilý Noe

Přestože je zařízení nalezené v Arménii velmi staré, archeologové předpokládají, že by se mohly podařit objevy i starších vinařských výrob.

obr: Tady se před 6 tisíciletími vyrábělo víno. Foto: UCLA

"To, že jsme našli poměrně dobře vybavený výrobní komplex naznačuje, že vinařství už tehdy bylo výsledkem dlouhého předešlého vývoje," tvrdí Hans Barnard. "Zdejší komplex se zachoval, protože se nacházel v chráněné poloze, jinde mimo jeskyně ale mohou být doklady o ještě starší vinařské výrobě. Je to jen otázka času a peněz, kdy se podaří nějaké objevit."

Už Bible naznačuje, že popíjení vína pochází z velmi dávných dob: praotec Noe vysadil vinici, vyrobil víno a opil se do němoty hned po potopě světa, když jeho archa zakotvila na Araratu: "Noe pak obíraje se zemí, začal dělati vinice. A pije víno, opil se a obnažil se uprostřed stanu svého." (Genesis, 9.20,21).

Konkrétnější datování existence nejstarších vinařů nabízejí malby na zdech egyptských hrobek. Ukazují, že víno se prokazatelně pěstovalo, sklízelo a měnilo v lahodný mok už před 6000 až 6500 lety.

"Přeměna uhlovodíků v přírodních plodech na alkohol možná byla prvním a hlavním impulsem k tomu, aby lidé začali pěstovat rostliny dosud žijící divoce a vyrábět keramické nádoby," tvrdí Hans Barnard.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments