Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

VKontakte: probuzení z ruského snu

vkontakte1Ruská sociální síť VKontakte je jeden z nejúspěšnějších konkurentů Facebooku. U nás ji sice zná málokdo, v zemích někdejšího SSSR ale od svého založení posbírala desítky milionů registrovaných uživatelů. Její zakladatel Pavel Durov si tak vysloužil přízvisko "ruský Zuckerberg" a pro mnoho lidí je symbolem Ruska budoucnosti - otevřeného, svobodného, dynamického. Jenže sen dostává trhliny. Durov se nedávno vzdal svého podílu v projektu za okolností, které jsou příznačné víc pro Rusko současné: z pozic ho vytlačili lidé blízcí Vladimiru Putinovi.

 

 

 

Projekt VKontakte odstartoval v září 2006 ze serveru Petrohradské státní univerzity a díky promyšlené reklamní kampani zaznamenal raketový růst. Hnacím motorem byl dnes devětadvacetiletý Pavel Durov, o němž Nikolaj Kononov ze zpravodajského serveru Hopes and Fears říká: "Rozhodoval o všem, o produktu, o marketingu, o strategii. A také o všem, co se týkalo bezpečnosti a vztahů společnosti s Kremlem."

Jeden z důvodů rychle rostoucí obliby sociální sítě byla i otevřenost s jakou se zde diskutovalo o tématech, které jsou v Rusku považovány za problémové - a to, že Durov odmítal data ze sítě zpřístupnit důstojníkům tajné služby. Podle některých komentátorů si svůj osud zpečetil roku 2011, když zveřejnil jejich požadavek na vypnutí stránek opozičních aktivistů.

vkontakte2

 

 

obr: Pavel Durov, zakladatel ruské sociální sítě VKontakte

 

Problémy ve skutečnosti ale začaly už dřív. První nabídky k odkoupení projektu dostali lidé z VKontakte už začátkem roku 2007, kdy bylo zřejmé, že počet registrovaných účastníků dramaticky roste. Odmítli - a v zápětí následoval masivní hackerský útok, který síť vyřadil na týden z provozu.

Detailní informace o akcionářích společnost VKontakte nezveřejňuje, má se za to, že Durov na počátku vlastnil 20 procent. Jeho podíl postupně klesal, nyní prodal zbývajících 12 procent Ivanu Tavrinovi, výkonnému šéfovi telekomunikační společnosti MegaFon. Tu ovládá Alisher Usmanov, nejbohatší muž Ruska (jeho jmění se odhaduje na 20,2 miliard dolarů) a blízký přítel Vladimira Putina. Usmanov tak nyní kontroluje 52 procent podniku - a víc ani nepotřebuje, aby si ho začal přetvářet po svém. Má v tom praxi: před třemi lety vyhodil manažery svých novin, za to nezabránili publikování fotografií, které se nelíbily Putinovi.

Většina komentátorů se shoduje v tom, že důvod zájmu nejsou finance, protože komerční model VKontakte je ještě nejasnější než u Facebooku. Nechybí proto názory, že hlavní motivací je kontrola veřejného mínění a rostoucí nervozita ruského vedení. Samuel Green z Ruského institutu na londýnské King°s College říká: "Není pravděpodobné, že by s příchodem nového vedení zasáhly VKontakte nějaké dramatické změny. Nezávislí aktivisté a opozice ale nepochybně zpozorní. Převzetí sítě je výrazem snahy vlády mít své oči a uši všude."

Bylo by ovšem bláhové se domnívat, že se to týká jen ruské sociální sítě - bez zajímavosti v této souvislosti není ani vlastnictví Facebooku (Facebook Inc.). Jedním z významných podílníků je společnost Digital Sky Technologies s 10 procenty akcí, jejíž hlavní postavou je Rus Jurij Milner. Podle Financial Times se na organizaci transakce mezi Facebookem a DST osobně podílel - hádejte kdo? Ano, ruský miliardář uzbeckého původu Alisher Usmanov, ocelářský oligarcha, většinový vlastník koncernu Metaloinvest, předseda společnosti Gasprominvestholding ovládající plynařskou společnost Gasprom. Tvrdí to aspoň časopis Forbes. A teď už Usmanovov kontroluje i VKontakte. Což vyvolává otázky na co kamarádi bývalého rozvědčíka Vladimira Putina potřebují sociální sítě, které nevydělávají.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates: by JoomlaShack