|
Čím dál častěji mi přichází mail s oznámením, že někdo se mnou chce kamarádit. K získání nového kamaráda prý stačí málo; zaregistrovat se na Facebook. Děkuju, nechci - a zdaleka nejen proto, že kamarády mám a že si pod tímto pojmem představuji něco úplně jiného. Facebook je to, čemu se z ne moc pochopitelných důvodů říká sociální síť, ve skutečnosti jde o aplikaci, kde si lidé vyměňují myšlenky (nebo to, co za ně považují) a fotografie. Mnozí uživatelé sbírají facebookové kontakty jak jiní známky, a tak se snadno stane, že se touto cestou "skamarádíte" s lidmi, jimž byste se v reálném životě asi velkým obloukem vyhnuli. Ale nejen s lidmi, nejspíš i s celými organizacemi. Před bezpečnostními problémy Facebooku dlouho varují orgány Evropské unie, zatímco vřelé sympatie k němu naopak chovají ruští podnikatelé. Dokonce tak vřelé, že se tato síť po okraj napěchovaná soukromím přibližně dvou stovek milionů lidí zřejmě brzy stane majetkem ruské společnosti Digital Sky Technology. Není třeba být ani moc velkým paranoikem, aby se v souvislosti s jakoukoliv ruskou firmou podvědomím nemihla otázka: má blíž k Putinovi (tedy tajným službám) nebo k mafii? No, z hlediska uživatele takto potrefené „sociální sítě“ je to vlastně jedno… Takže, chcete se mnou kamarádit? Žádný problém: stačí léta společných zážitků, společných cest, společných hospod, společných radostí i trablů, společného vidění světa, společných zájmů. Ale Facebook? Ani náhodou. Psáno pro Hospodářské noviny, říjen 2009
|
