Novákoviny

   Pražská ZOO dostala nového šéfa, bylo by ale škoda, kdyby tím pozornost veřejnosti vůči těmto institucím zase skončila. Zoologické zahrady jsou potomkem zvěřinců sloužících k pobavení publika na úkor uvězněných tvorů - a jako takové by vlastně neměly v moderní společnosti co pohledávat. Jejich existenci ospravedlňují jen nová poslání: zachování ohrožených druhů, výchova, osvěta a výzkum, to vše samozřejmě při zachování maximálních ohledů na přirozené potřeby zvířat. V uplynulých letech se v tomto směru hodně udělalo, cesta od zvěřince k moderní přírodovědecké instituci ale zdaleka není u konce. A nebude, dokud hlavním hlediskem hodnocení zůstane počet návštěvníků a ekonomické ukazatele. Jinými slovy: moderní ZOO by měla být v podstatě dočasným řešením, jakousi Noemovou archou, na níž zvířata i lidé společně směřují do časů, kdy vztah mezi civilizací a přírodou bude vyváženější. Tam, kde tento záměr není na prvním místě, nejde o ZOO, ale o zvěřinec.

   Rozlišovat mezi ZOO a zvěřincem je důležité. Zoologické zahrady jsou ze své podstaty nevýdělečné, je proto správné, když se financují do značné míry z daní - i když ještě správnější by bylo, kdyby je štědře platily subjekty poškozující životní prostředí. Naproti tomu zvěřinec je zařízení nemravné, jehož podpora z veřejných prostředků by byla absurditou.