|
Říká se, že farmaceutický výzkum je na tom přinejmenším stejně dobře jako zbrojařský: kalašnikov pomůže jen v rozvojovém světě, dobrý lék všude. Nepřekvapí tedy, že obchod se strachem z nemocí jen kvete. Už nedávná "hrozba" ptačí chřipky ale ukázala, že i v tomto prosperujícím odvětví se nemusí usínat na vavřínech.
To se takhle do médií vypustí strašidlo pandemie - a když se nechytne řadový pacient, vlády zaberou určitě. Léky stát za peníze daňových poplatníků kupuje ve velkém a až je za pár let vyhodí, vymyslí se nová pandemie. Ani posledních pár skutečně nezávislých odborníků většinou raděj neriskuje prohlášení, že král je nahý - co kdyby nešťastnou náhodou nakonec přece jen nahý nebyl? A tak by snad ani nemělo překvapovat, že po ptačí chřipce přišla chřipka vepřová. Není ani nová, ani nebezpečná, ale díky mediální masáži se jí už svět bojí a populistický americký prezident vyhlašuje mimořádná opatření. I navzdory tomu, že bilance epidemie je ubohá i ve srovnání s obyčejnou rýmou. Také u nás se média činí. Pod obrovským titulkem o první oběti v Česku je malým písmem psáno, že trpěla vážnými srdečními problémy. Velké články o úmrtí nemluvněte na Slovensku později vystřídá malé oznámení, že zemřelo na nedostatek péče. V televizní diskusi rozhorlený moderátor vykřikuje o třech mrtvých u nás - z nichž ani u jednoho nebyla prvotní příčinou úmrtí vepřová chřipka. A své jistě udělá i neurčité varování, že nemoc se prakticky nijak neprojevuje, takže ji asi mají všichni. Nic proti farmaceutickému průmyslu, lepší penicilin než kalašnikovy. Jednou ale nějaká pandemie opravdu přijde - a pak se může stát, že na opodstněná varování už nikdo nebude slyšet. Psáno pro Hospodářské noviny, listopad 2009 |
