Novákoviny

Islandské sopky zase hrozí: k životu se probudil vulkán Grimsvotn, jehož popel způsobil zastavení letecké dopravy v oblasti hlavního města ostrova. Někteří vědci nevylučují, že to může být začátek větších problémů – možná takových, jaké loni vyvolala sopka Eyjafjöll. A „uzemnění“ letadel na velké části západní polokoule, to už je dobrý důvod k obavám. Je tu ale ještě něco: Island není ostrov jako každý jiný. V minulosti už dokázal, že jeho sopky mají sílu odstartovat globální katastrofu.

Pokud vím, tak zatím nikdo nezmínil, že čerstvě ožívající Grimsvotin je součástí trhlinového systémi Laki, který rozpoutal jednu z největších sopečných katastrof v novodobé historii lidstva. Roku 1783 málem vylidnil celý Island a přímo či nepřímo  zavinil smrt milionů (možná desítek milionů) lidí po celém světě. A někteří mu přičítají dokonce i výbuch francouzské revoluce…  

Lebka nalezená nedaleko anglické obce Piltdown měla být chybějícím článkem mezi opicí a člověkem. Ve skutečnosti patřila všem současně: byl v ní kus z člověka, kus z orangutana a kus z šimpanze. Mezi podezřelými z podvodu je i otec Sherlocka Holmese Sir Arthur Conan Doyle.

Piltdown je nevelká vesnice v hrabství East Sussex na jihovýchodním pobřeží Anglie. Na rozdíl od jiných obcí proslulých slavnými rodáky se stala světově známá díky tvorovi, který nikdy neexistoval. Dokonce tu stojí i obelisk, který jej připomíná. Je do něj vytesán nápis: "Na tomto místě v říčním štěrku nalezl pan Charles Dawson lebku Piltdownského člověka..."

Památník byl vztyčen roku 1938 při příležitosti třicetiletého výročí nálezu. A ještě něco se tehdy stalo: hostinec v Piltdownu byl přejmenován na The Piltdown Man. Jmenuje se tak dodnes - a prý díky tomu nouzí o hosty netrpí.

"Voda prosycená troskami, automobily, lod?mi a zbytky budov se valila zemí jako láva," popisovalo vlnu tsunami v Japonsku zpravodajství CNN. A p?ipomn?lo, že ji spustilo zem?t?esení skoro stejné síly, které vyvolalo ni?ivou vlnu tsunami na pob?eží ostrova Honšu v ?íjnu 1707. Ta tehdy zabila 5000 lidí - a n?kte?í v?dci se domnívají, že tento ot?es stiskl spouš? jev?, na jejichž konci byla exploze sopky Fuji o 49 dní pozd?ji. Další zem?t?esení s magnitudo v?tší než 7, které p?išlo 7. dubna, tedy nem?lo p?ekvapit - a je možné, že ani tím se ni?ivé síly podzemí nevy?erpaly.

Někteří politikové požadují vědu, která se dá "mazat na chleba", tedy potlačení základního výzkumu ve prospěch výstupů přinášejících bezprostřední zisk. Typickým příkladem smutných konců, k nimž to vede, je americká kosmická agentura NASA. Mazání na chleba rozhodně nezanedbala: zabývá se klimatem, materiálovým výzkumem, počasím, deštnými pralesy, kybernetikou, léky, oceánem, vývojem letadel, alternativními energiemi... Dokonce můžeme občas slyšet argument, že kosmický výzkum je dobrý, protože při něm vznikla například i teflonová pánev. Jenže NASA to s praktickými aplikacemi vzala tak vážně, že jí nějak nezbylo na pilotovanou loď, ani na velké meziplanetární sondy. Cestou k mazání vědy na chleba se někde vytratil základní smysl její existence a to, co na ní fascinovalo nejvíc: kolumbovské dobrodružství cesty do neznáma. Je hezké, že teflonová pánev dobře peče - ale kvůli tomu NASA nevznikla. A kvalitní kuchyňské nádobí jako  důvod její další existence asi pochopí jen málokdo.Věda bez základního výzkumu si odřezává kořeny z nichž žije, a v dlouhodobější perspektivě ztrácí smysl. To ostatně neplatí jen pro výzkum vesmíru.

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny