VědaZmrazování mrtvých: ledová vstupenka na věčnost
Zemřít se chce málokomu, proč tedy nevyhovět poptávce a nenabídnout zákazníkům možnost přežít svou vlastní smrt. Myšlenka je jednoduchá: stačí tělo zmrazit a strčit do mrazáku v naději, že pokrok medicíny za pár desítek nebo stovek let si s problémem poradí. Platit se ovšem musí předem. Počátkem března 2006 se ve francouzské obci Nuel-sur-Layon konal zdánlivě obyčejný pohřeb. Náhodnému návštěvníkovi snad mohlo být divné jen to, že zesnulý nebyl jeden, ale šlo o manželský pár - doktora Raymonda Martinota a jeho ženu Monique Leroy. Příčinou smrti ale nebyla ani autonehoda na rodinném výletě, ani společná sebevražda. S trochou nadsázky se dá ¨říci, že hlavním důvodem konání tohoto pohřbu byla porucha mrazáku. "Už se necítím být tak truchlícím pozůstalým, jako před lety, když rodiče opravdu zemřeli," uvedl reportérům agentury France Presse Rémy Martinot, syn mrtvých manžel?. "Cítím jen hořkost, že jsem nemohl splnit poslední přání svého otce. Teprve budoucnost možná ukáže, že byl skutečným průkopníkem." Cíl Raymonda Martinota totiž nebyl právě malý: chtěl přelstít samotnou smrt. A zabránila mu v tom banální technická porucha... Číst dál: Zmrazování mrtvých: ledová vstupenka na věčnost Přidat komentář
Jak se dělá sopečná panika
Minulý týden přinesla média varování islandského geologa Palla Einarssona týkající se tamní sopky Bardarbunga: "V okolí vulkánu pozorujeme rostoucí seizmickou aktivitu. Už to samo o sobě je důvod k obavám. Vzhledem k tomu, že loni panika způsobená jinou islandskou sopkou vedla k zastavení letového provozu nad nezanedbatelnou částí světa, média se zprávy radostně chopila. Poněkud ukvapeně, protože z islandské strany následovalo hned několik dementi. Sám Einarsson o dva dny později serveru IceNews řekl, že ve skutečnosti sice opravdu upozornil na aktivitu kolem hory, současně ale výslovně uvedl, že tato malá zemětřesení nejsou nic neobvyklého. Britský Daily Telegraph si to ale přeložil ve smyslu "popadněte děti a vemte nohy na ramena...," jak to pak ironicky popsala islandská média "Opravdu nechápu, jak vůbec mohou takoví novináři existovat, " komentoval to sám Einarsson pro server IceNews Jan A. Novák Psáno pro Hospodářské noviny Japonci chtějí oživit mamuta
Myšlenka vrátit znovu na sv?t vyhynulého mamuta se v posledních desetiletích objevuje stále ?ast?ji. Zatím naposledy s ní v polovin? ledna p?išli japonští v?dci. Ti se cht?jí vydat na Sibi? a v tamní v??n? zmrzlé p?d? najít dob?e zachovalá t?la majestátních chobotnatc?. Doufají, že tak získají dost neporušené tkán?, aby z DNA jejích bun?k vytvo?ili nového mamuta. Expedici povede Akira Iritani z Kyoto University. "Sta?í získat vzorek o rozm?ru n?kolika málo krychlových decimetr?, abychom m?li dost genetické informace na další práci, " ?ekl japonskému listu Yomiori Shimbun profesor Minoru Mijašita z Kinki University v Osace, ?len týmu, který se o n?co podobného v minulosti již pokoušel. Někteří dinosauři přežili velké hynutí
Podle většiny paleontologů měli dinosauři vymřít při srážce Země s asteroidem před 65,5 až 66 miliony let. Ne všichni s tím ale souhlasí. Skeptiky nyní podpořilo nové datování kostí hadrosaura, který žil ještě 700 tisíc let po velkém hynutí. Arthur Conan Doyle, otec nesmrtelného Sherlocka Holmese kdysi popsal ve svém románu Ztracený sv?t jihoamerickou vyso?inu, kde majestátní druhohorní tvorové přežili až do současnosti. Někteří američtí paleontologové věří, že obdobu tohoto Ztraceného sv?ta objevili v Novém Mexiku. Už loni popsal Jim Fassett v odborném tisku nálezy kostí hadrosaur?, kte?í m?li podle jeho názoru žít ještě nejméně půl milionu let po domnělé planetární katastrofě. Tehdy mu ale jeho kolegové ještě moc nevěřili. Nyní se ale začíná ukazovat, že měl zřejmě pravdu. Vědci se vracejí na nejhlubší místo oceánu
Další články... |
Dno Marianského p?íkopu, který je nejhlubším místem na Zemi, zkoumal mezinárodní v?decký tým. Poznatky o usazeninách na dn? propasti hluboké tém?? 11 kilometr? (p?ibližn? o dva kilometry víc, než je nadmo?ská výška Mt Everestu) mají p?edevším p?inést nové informace o zm?nách klimatu v minulosti a o kolob?hu uhlíku v ekosystému naší planety.
Ze stejného soudku |