Novákoviny

Nobelovu cenu za chemii včera obdrželi Američan Richard F. Heck a japonští vědci Ejči Negiši a Akira Suzuki. Oficiální zpráva Nobelovského výboru ocenění zdůvodňuje jejich přínosem k výzkumu reakcí používaných při syntéze organických látek, kdy se jako katalyzátor používá paládium.

Na první pohled poněkud odtažitá problematika má ve skutečnosti velký význam pro výrobu nových léků, materiálů pro elektronický průmysl a v dalších oborech. Umožňuje totiž v průmyslovém měřítku opakovat procesy, které používají živé organismy při syntéze celé řady látek. Vzácné sloučeniny, které by se z přírodních zdrojů získávaly velmi draze, je tak možné vyrábět levně.

V pátek 1. ?íjna skon?il Mezinárodní astronautický kongres v Praze, jedna z nejprestižn?jších letošních konferencí u nás - a jen zázrakem nešlo o další ?eskou mezinárodní ostudu. Na akci s rozpo?tem v ?ádu milión? poskytl stát prost?ednictvím ministerstva školství jen 300 tisíc korun, tedy asi tolik, kolik nás stojí prebendy jednoho ministra za pouhý m?síc. Kongres se nakonec uskute?nil díky mimo?ádnému nasazení organizátor? a sponzoringu soukromých firem - nikoliv ?eských. Ale i tak to ob?as bylo znát. Tiché poznámky "unbelievable" nad vybavením a službami tiskového centra nap?íklad nešlo p?eslechnout a totéž asi leckoho napadlo nad webem akce, kde se ?as zastavil týden p?ed zahájením kongresu. Obzvláš? pikantní p?itom je, že podle tiskových materiál? záštitu nad akcí držel prezident Václav Klaus a primátor Pavel Bém. Nikomu nejspíš nevadilo, že tam nebyli osobn?, co bychom ostatn? cht?li od prezidenta, jemuž radí ?lov?k, který se nevyvinul z primát?. Víc ale vadí, že si takto d?lají reklamu na ú?et t?ch, kdo se o kongres opravdu zasloužili. Zvláš? když si ješt? p?ipomeneme n?které podniky, jejichž financování radnici Pavla Béma žádné problémy ned?lalo. A aby t?ch podivností nebylo dost: zástupci ?eské kosmické kancelá?e odmítli o financování kongresu podat jakékoliv informace.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodá?ské noviny

V?era Nobelovský výbor Švédské královské akademie vybral letošní laureáty Nobelovy ceny za fyziku. O nejprestižn?jší v?decké ocen?ní se d?lí Andrej Geim a Konstantin Novoselov z University of Manchester. Získali jej "za pr?kopnické experimenty týkající se dvourozm?rného materiálu grafen", jak ?íká oficiální zd?vodn?ní.

P?estože pojem "grafen" je dnes širší ve?ejnosti skoro neznámý, v budoucnu možná bude jeden z nejfrekventovan?jších. Je to totiž materiál, který by mohl doslova prorazit hranice toho, co se dnes považuje za nemožné. Grafen je jednoatomová vrstva uhlíku uspo?ádaná do šestihranné struktury podobné v?elímu plástu. Její vlastnosti jsou šokující: má velmi vysokou elektrickou vodivost, elektrony se v n?m pohybují prakticky rychlostí sv?tla, je pr?hledný a p?itom absolutn? nepropustný pro plyny -  a také jde o nejpevn?jší známý materiál - je 200krát pevn?jší než ocel.

P?ibližn? ?ty?i milióny lidí žije jen díky letošnímu laureátovi Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii Robertu G. Edwardsovi. Je totiž autorem metody um?lého oplodn?ní „in vitro“ - po?etí ve zkumavce.  Edwards si díky své metod? vysloužil p?ezdívku Otec všech d?tí ze zkumavky. Ve výzkumu mu pomohl  britský gynekolog Patrick Steptoe, ten však roku 1998 zem?el, takže podle pravidel Nobelovského výboru mu cena nem?že být ud?lena.

„Více než deset procent všech pár? je neplodných, což pro mnohé z nich p?edstavuje celoživotní psychické trauma,“ uvádí se v oficiálním zd?vodn?ní výb?ru letošního laureáta Nobelovy veny za medicínu a fyziologii. „Teprve metoda vypracovaná Edwardsem, umožnila neplodnost ú?inn? lé?it.“