Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Věda

Plovoucí kontinenty Alfreda Wegenera

Alfred Wegener    Některé teorie na první pohled vypadají šíleně - ale právě ty nejšílenější se často ukáží být správné. Mezi tyto případy patří i hypotéza tvrdící, že kontinenty plavou na oceánském dně jako kry na vodě. Její autor Alfred Lothar Wegener se uznání nedožil. 

 

    "Wegenerova teorie je naprostá pohádka. Je t?eba ji ignorovat, aby nem?la špatný vliv na studenty," napsal ješt? roku 1944 americký geolog Bailey Willis. To už byl Wegener 14 let po smrti, jeho p?evratná hypotéza si ale m?la na definitivní uznání ješt? další léta ?ekat.

    "Dnes s myšlenkou posunu kontinent? nemáme žádné problémy, je to základ, o který se opírá celá v?da o Zemi," ?íká popularizátor v?dy Hal Hellman, autor knihy Velké spory na poli v?dy. "Když ji však Wegener vyslovil, byla reakce nejen negativní, ale také natolik intenzivní, že mnozí by v podobné situaci váhali ze strachu o své kariéry. P?t desetiletí byli její nepo?etní zastánci odmítáni."

 

Test videa

 
 
 
Solární vzducholoď

Zemětřesení na Haiti vědci předvídali

   Když se podíváte na satelitní snímek karibského ostrova, na němž leží Haiti a Dominikánská republika, možná vám bude nápadný řetěz jezer táhnoucí se od Barahony v Dominikánské republice až k hlavnímu městu Haiti Port-au-Prince - ano, toho, které bylo tak zle postiženo zemětřesením 12. ledna. Údolí vyplněné jezery se jmenuje Hispaniola rift valley (riftové údolí Hispaniola) a voda v jezerech je slaná, protože ještě před několika miliony let tu byla mořská úžina.

   Jak je to možné?

   "Haiti leží na dvou deskách zemské kůry které se rychlostí jednoho palce (2,5 cm) za rok posouvají proti sobě," říká geofyzik Ross Sten z organizace US Geologickal Survey (USGS).

 

Darwin proti vykladačům Bible

   Darwinovo tvrzení, že vývoj života proběhl samovolně a netrval biblických 6 dní, bylo největším kulturním šokem 19. století. Autor evoluční teorie se okamžitě stal terčem ostrých útoků a dramatických obvinění.

    Když Charles Darwin roku 1859 vydal své revoluční dílo O původu druhů přirozeným výběrem, cítila se ohrožená především fundamentalistická část duchovních. Odhalení mechanismu evoluce totiž vlastně z přírody zdánlivě vyloučilo Boha: Darwin ukázal nejen to, že příroda není neměnná, ale dokonce zpochybnil i sám akt Stvoření. Útok, který ze strany některých církevních činitelů vzápětí následoval, ho přesto zaskočil.

Elixír mládí ze záhadného ostrova

   Alchymisté Rudolfa II. měli za úkol připravit svému císaři elixír mládí. Nepodařilo se jim to, ale sen o dlouhém a plnohodnotném životě zůstal. Dnes se o totéž snaží moderní biologové vybavení podstatně lepšími prostředky. Zkoumají přitom hned několik cest, jak tohoto cíle dosáhnout.

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: from JoomlaShack.com