Novákoviny

   Hledání mimozemského života patří asi k jednomu z největších cílů současné vědy. Potíž je v tom, že vědci pořád ještě přesně nevědí, co vlastně mají hledat. Zatím známe jen jeden možný vzor života: ten náš. Co když ale jinde ve vesmíru je založen na úplně odlišných principech? Nejčastěji se vyskytují názory, že takový model by mohl vypadat třeba tak, že by se uhlík v organických molekulách nahradil křemíkem.

Dinosauři jsou hrdiny hollywoodských trháků, oblíbené dětské hračky, magnety putovních výstav i náměty uměleckých děl - leckterá současná celebrita jim jejich slávu může jen závidět. Po celebritě ovšem už za pár let neštěkne ani pes, zatímco vládce druhohor jejich sláva přežila o úctyhodných 65 milionů let. Těžko říci, čím si to zasloužili, když neuměli zpívat, nechodili po rautech, neměli tučná konta a netropili skandály. Ještě zajímavější ale je otázka, jestli se stejné slávy dočká náš druh Homo sapiens. Zatím to na to moc nevypadá: dinosauři vydrželi na scéně evoluce více než 160 milionů let, celý rod Homo zatím jen několik málo milionů...

Psáno pro Hospodářské noviny,  7. 10. 2009 

Poslední ze tří Nobelových udělovaných  přírodovědcům náleží chemii - i když v letošním roce je to tak trochu na hraně. Venkatraman Ramakrishnan, Thomas A. Steitz a Ada E. Yonathová si totiž  rovným dílem rozdělí 10 milionů švédských korun za přínos pro výzkum struktury a fungování ribozomů, což jsou buněčné organely odpovědné za syntézu bílkovin. A to je oblast, která patří nejen biochemii, ale i biologii a do značné míry také medicíně.