Novákoviny

   P?erostlé ješt?rky, hloupá pomalá stvo?ení se studenou krví a šupinatou k?ží - to byla ješt? nedávno p?evládající p?edstava o dinosaurech. Dnes už víme, že to není pravda: mnozí byli hbití, inteligentní, pe?ovali o mlá?ata. P?inejmenším n?kte?í m?li teplou krev a pokrývalo je pe?í, možná dokonce pestrobarevné. Nevyhynuli po celoplanetární katastrof?, protože dnešní ptáci jsou jejich p?ímými potomky. Ale ani to není všem p?ekvapením z druhohorního sv?ta konec. Zpráv nazna?ujících, že tehdy bylo ledacos jinak, p?ibývá tém?? každým dnem.

   Hledání mimozemského života patří asi k jednomu z největších cílů současné vědy. Potíž je v tom, že vědci pořád ještě přesně nevědí, co vlastně mají hledat. Zatím známe jen jeden možný vzor života: ten náš. Co když ale jinde ve vesmíru je založen na úplně odlišných principech? Nejčastěji se vyskytují názory, že takový model by mohl vypadat třeba tak, že by se uhlík v organických molekulách nahradil křemíkem.

Dinosauři jsou hrdiny hollywoodských trháků, oblíbené dětské hračky, magnety putovních výstav i náměty uměleckých děl - leckterá současná celebrita jim jejich slávu může jen závidět. Po celebritě ovšem už za pár let neštěkne ani pes, zatímco vládce druhohor jejich sláva přežila o úctyhodných 65 milionů let. Těžko říci, čím si to zasloužili, když neuměli zpívat, nechodili po rautech, neměli tučná konta a netropili skandály. Ještě zajímavější ale je otázka, jestli se stejné slávy dočká náš druh Homo sapiens. Zatím to na to moc nevypadá: dinosauři vydrželi na scéně evoluce více než 160 milionů let, celý rod Homo zatím jen několik málo milionů...