Novákoviny

    Před několika dny oběhla svět senzační zpráva tvrdící, že vědci stvořili umělý organismus. Na první pohled největší událost od časů vzniku života na Zemi (nebo chcete-li od okamžiku Stvoření popisovaného v knize Genesis) rychle splaskne, když si ty články přečtete pořádně: bombastické titulky vůbec neodpovídají pravdě. Vědci vedení Craigem Venterem pouze do obyčejné přírodní buňky vložili umělý genom. Od stvoření života se to liší asi tak, jak daleko má přehrání vlastnoručně vypáleného cédéčka k vynálezu a stavbě celého přehrávače. Craig Venter už dřív dokázal, že kromě vědce je i zdatný mediální manipulátor - koneckonců, ten výzkum ho stál hodně peněz, které potřebuje nějak získat nazpět. S podivem ovšem je, že mu na to skočí sdělovací prostředky. Titulek "V Praze vybuchla sopka" by u článku popisujícího havárii vodovodu asi neprošel. Jak to, že při psaní o vědě to jde?

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny

    Otázka jak se lidé oddělili od zvířat, nepřestává vzrušovat laiky i vědce - zrod rodu Homo stále ještě skrývá řadu záhad. Američtí antropologové nyní přinesli důkazy, podle kterých na zadních nohách chodili už před 6 miliony let první příslušníci linie, která vede až k nám. 

    "Až dosud nebylo jasné, jak moc se naši přímí předkové odlišili od opic v počátečním stádiu naší vývojové linie," vysvětluje antropolog Brian Richmond z George Washington University. "Především jsme s jistotou nevěděli, kdy vlastně začali chodit vzpřímeně. "Naše výsledky ukazují, že chůze po dvou nohách je stará už šest milionů let. Už první příslušníci naší vývojové linie se tedy od společných předků s opicemi nápadně odlišili."

    Američtí vědci k tomuto zásadnímu poznatku dospěli na základě analýzy kosterních pozůstatků pravěkého primáta druhu Orrorin tugenensis. Žil na naší planetě před přibližně 6 miliony lety, tedy právě v době, kdy se evoluční linie lidí oddělila od šimpanzů.

    Nový supertěžký prvek uměle vytvořil mezinárodní tým vědců z USA a Ruska. Jde o transuran, který zaujímá 117. místo v periodické tabulce prvků, v místech tzv. ostrova stability - oblasti, v níž se nacházejí atomy, které se rozpadají pomaleji, než by odpovídalo jejich hmotnosti. I tak se ale atomy, jejichž vytvoření trvalo půl roku, rozpadly za několik desítek milisekund. Prvek dostal prozatímní název ununseptium. Je sice poslední objevený, ale nikoliv na posledním místě periodické tabulky prvků. Prvek s atomovým číslem 118 byl vytvořen už roku 2004 a jmenuje se ununpentium.

    Na první pohled to vypadá jako scéna z nějakého fantastického filmu. Skupina badatelů v těsné podzemní kobce obléká oranžové skafandry vybavené dýchacími přístroji, pak otevírají hermetický uzávěr - a za ním se objeví jeskyně vyhlížející jak zhmotnění snu šíleného mineraloga. Všude kolem ze skalních stěn trčí gigantické krystaly velikosti rodinného domu.

Takhle nějak ve starém kultovním filmu vypadala planeta Krypton, z níž pocházel Superman. Nebo pohádkové krystalové jeskyně, které ve svých fantastických románech Cesta do středu Země a Hvězda jihu líčil zakladatel žánru sci-fi Jules Verne. Jenže tohle není kulisa pro film.