VědaZačíná týden Nobelových cen
Zase za?íná každoro?ní týden ud?lování Nobelových cen - a první laurteát už je znám: za medicínu a fyziologii nejprestižn?jší v?decké ocen?ní dostal Robert G. Edwards z University of Cambridge. Zd?vodn?ní: za výzkum um?lého oplod?ování "in vitro" - Edwardsovi se proto také p?ezdívá "otec všech d?tí ze zkumavky". Mimochodem, narodilo se jich už asi 4 miliony. Zítra bude vyhlášena cena za fyziku, ve st?edu za chemii, ve ?tvrtek za mír (to zas bude...) a v pond?lí za ekonomii. Ve?er se tu k dnešnímu laureátovi snad vrátím podrobn?ji. Přidat komentář
Za tajemstvím stvoření života
"A potom řekl Bůh: zploď země trávu a bylinu vydávající símě a strom plodný nesoucí ovoce podle pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi," tvrdí o tomto klíčovém momentu biblická kniha Genesis. Jenže vědcům to nestačí, chtějí také vědět, jak to Bůh vlastně udělal. Snaha odhalit tajemství Stvoření přitom přináší jedno šokující odhalení za druhým. Nechybí mezi nimi ani dobře podložený názor, podle kterého život přišel už hotový z vesmíru, takže jsme na své planetě vlastně cosi jako imigranti. Fyzik versus Bůh
Zemřel fyzik Jiří Niederle
Povodně byly, jsou a budou
Další články... |
Ze stejného soudku |
Tajemství vzniku života - zlomového okamžiku, kdy se z mrtvé hmoty stalo něco, co je schopné růst, vyvíjet se a nakonec i myslet - je hádanka, která stále vzdoruje vědeckým snahám o rozluštění. Není to ale jen problém vědy: schopnost porozumět původu organizované hmoty, nebo život dokonce vytvářet uměle, by otřásla náboženstvími i filosofickými systémy.
Vědců opravdu světové úrovně v malé České republice tradičně není mnoho – a od neděle jich je ještě o jednoho méně. Když po dlouhé těžké nemoci zemřel teoretický fyzik Jiří Niederle, odešel v něm mimo jiné významný spojovací článek mezi zdejším jaderným výzkumem a špičkovými světovými pracovišti nukleární fyziky, především evropským střediskem CERN, v níž nějaký čas působil i ve funkci viceprezidenta. Kromě vlastní vědecké činnosti je proto spojován především s budováním mostů mezi českou a světovou vědou. „Ministr zahraničí akademie věd“ se mu také říkalo – a nebylo to ani moc přehnané.