Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Věda

Začíná týden Nobelových cen

Zase za?íná každoro?ní týden ud?lování Nobelových cen - a první laurteát už je znám: za medicínu a fyziologii nejprestižn?jší v?decké ocen?ní dostal  Robert G. Edwards z University of Cambridge. Zd?vodn?ní: za výzkum um?lého oplod?ování "in vitro" - Edwardsovi  se proto také p?ezdívá  "otec všech d?tí ze zkumavky".  Mimochodem, narodilo se jich už asi 4 miliony. Zítra bude vyhlášena cena za fyziku, ve st?edu za chemii, ve ?tvrtek za mír (to zas bude...) a v pond?lí za ekonomii. Ve?er se tu k dnešnímu laureátovi snad vrátím podrobn?ji.

Za tajemstvím stvoření života

vznik života, life origin, DNATajemství vzniku života - zlomového okamžiku, kdy se z mrtvé hmoty stalo něco, co je schopné růst, vyvíjet se a nakonec i myslet - je hádanka, která stále vzdoruje vědeckým snahám o rozluštění. Není to ale jen problém vědy: schopnost porozumět původu organizované hmoty, nebo život dokonce vytvářet uměle, by otřásla náboženstvími i filosofickými systémy.

"A potom řekl Bůh: zploď země trávu a bylinu vydávající símě a strom plodný nesoucí ovoce podle pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi," tvrdí o tomto klíčovém momentu biblická kniha Genesis. Jenže vědcům to nestačí, chtějí také vědět, jak to Bůh vlastně udělal. Snaha odhalit tajemství Stvoření přitom přináší jedno šokující odhalení za druhým. Nechybí mezi nimi ani dobře podložený názor, podle kterého život přišel už hotový z vesmíru, takže jsme na své planetě vlastně cosi jako imigranti.

 

Fyzik versus Bůh

Stephen Hawking, The Grand Design    Britského fyzika Stephena Hawkinga asi není třeba představovat - jak už to tak chodí, víc než jeho teorie ho proslavilo tělesné postižení a tak trochu i knihy, kterými fyziku a kosmologii dokázal přiblížit milionům laiků. Je také pověstný odvážnými prohlášeními, například o tom, že inteligentní život ve vesmíru určitě existuje, že biotechnologickému vylepšování člověka se nevyhneme a že pokud chce naše civilizace přežít, musí se vydat ke hvězdám. Teď k nim prostřednictvím The Times přidal další: při svém bádání dospěl k závěru, že ke stvoření vesmíru a člověka nebylo zapotřebí Boha. To jistě hodně lidí nadzvedne, a někteří ultrakonzervativci možná pomyslí i na zápalky a hranici dobře proschlého dříví, ale netřeba se unáhlovat. Za prvé proto, že Hawking netvrdí, že Bůh neexistuje, ale jen to, že se bez něj obejdou fyzikální zákony, což koneckonců není nic objevného. A za druhé proto, že Hawkingova mediálně vděčná prohlášení přicházejí vždy před vydáním nějaké jeho nové knihy (v tomto případě The Grand Design). Takže nejde ani tak o Boha, jako spíš o marketing.
Jan A. Novák

Zemřel fyzik Jiří Niederle

jiri Niederle, fyzika, Akademie vědVědců opravdu světové úrovně v malé České republice tradičně není mnoho – a od neděle jich je ještě o jednoho méně. Když po dlouhé těžké nemoci zemřel teoretický fyzik Jiří Niederle, odešel v něm mimo jiné významný spojovací článek mezi zdejším jaderným výzkumem a špičkovými světovými pracovišti nukleární fyziky, především evropským střediskem CERN, v níž nějaký čas působil i ve funkci viceprezidenta. Kromě vlastní vědecké činnosti je proto spojován především s budováním mostů mezi českou a světovou vědou. „Ministr zahraničí akademie věd“ se mu také říkalo – a nebylo to ani moc přehnané.

Povodně byly, jsou a budou

 

 

povode?, Karl?v most    "Tento způsob léta zdá se mi býti poněkud nešťastným," komentuje deštivé počasí Antonín Dúra ve Vančurově románu Rozmarné léto. Když intenzívní deště vedou k povodním, je to už nešťastné hodně. Přinejmenším stejně nešťastné ale je také časté tvrzení, že jde o nový jev. Několikaletá období častých povodní jsou totiž v našich podmínkách běžná.  Laik si to uvědomí sotva, pokud ale o výjimečnosti současných povodní mluví odborníci, pak buď s jejich odborností něco není v pořádku, nebo účelově lžou.    

Ze stejného soudku

 
Joomla 1.5 Templates: by JoomlaShack