Novákoviny

Vědců opravdu světové úrovně v malé České republice tradičně není mnoho – a od neděle jich je ještě o jednoho méně. Když po dlouhé těžké nemoci zemřel teoretický fyzik Jiří Niederle, odešel v něm mimo jiné významný spojovací článek mezi zdejším jaderným výzkumem a špičkovými světovými pracovišti nukleární fyziky, především evropským střediskem CERN, v níž nějaký čas působil i ve funkci viceprezidenta. Kromě vlastní vědecké činnosti je proto spojován především s budováním mostů mezi českou a světovou vědou. „Ministr zahraničí akademie věd“ se mu také říkalo – a nebylo to ani moc přehnané.

Rod Niederlů přišel do Prahy v polovině 19. století ze Staré Paky  a z někdejších pláteníků se tu stali významní vědci mnoha navzájem zdánlivě vzdálených oborů. Členy rodiny byli například překladatel a filolog  Jiří Niederle, jeho syn Václav, který působil ve stejném odboru nebo další syn, antropolog a archeolog Lubor Niederle. Další větev rodu namířila do medicíny. Právě v rodině významného chirurga Bohuslava Niederleho se roku 1939 narodil syn Jindřich, který opustil lékařskou tradici a začal se věnovat přírodním vědám. Nejdřív tak jako tehdy asi každý kluk s těmito sklony: sbíral motýly a kameny, sestavoval jednoduché radiové přijímače, jeho amatérské chemické pokusy občas končily výbuchy. Ve svých 17 letech ale jeho zájmy vedly k zahájení studia na  Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT. Po jejím ukončení nastoupil do Fyzikálního ústavu ČSAV, roku 1964 se stal stážistou u nositele Nobelovy ceny Abduse Salama v Mezinárodním centru Teoretické fyziky v italském Terstu. Později tu působil i jako hostující profesor.

K hlavním vědeckým zájmům profesora Niederleho patřila teoretická a matematická fyzika, zejména teorie gravitace, symetrie částic a další základní problémy teorie stavby hmoty. Po listopadu 1989 se nakrátko zapojil do práce Občanského fóra, především ale začal využívat své zkušenosti ze zahraničí k organizační práci v českém vědeckém prostředí a jeho propojování se špičkovou světovou vědou. V 90. letech byl pověřen péčí o mezinárodní vztahy Akademie věd. Byl také  jedním z hlavních iniciátorů a organizátorů vstupu České republiky do evropské organizace jaderného výzkumu CERN, od roku 1993 až do své smrti v této organizaci působil jako zástupce České republiky. Podílel se tu mimo jiné i na projektu největšího urychlovače světa LHC (Large Hadron Collider). Jeho zásluhou se Akademie věd ČR zapojila do projektů dalších mezinárodních organizací včetně UNESCO a NATO. Zatupoval také Českou republiku ve vědeckém výboru NATO.

Jiří Niederle rovněž neúspěšně kandidoval na funkci předsedy Akademie věd ČR, působil v celé řadě mezinárodních organizací a kromě vědeckých prací publikoval i popularizační články, především v časopise Vesmír.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments